Finští vědci vynalezli pomůcku, která poprvé v historii poskytne vědcům kvantitativní data o celodenním pohybu dětí od 5 měsíců věku. V jejich údajích se mohou skrývat příznaky možných vývojových poruch.
Posouzení spontánních a úmyslných pohybů je součástí
neurologického vyšetření u dětí. Dosud jeho základem bylo kvalitativní
hodnocení v ordinaci dětského lékaře nebo specialisty, které se ale mohlo
výrazně rozcházet s tím, jak se dítě pohybuje doma.
V odborném časopise Scientific Reports publikovali finští
vědci výsledky svého výzkumu, který realizovali se sedmiměsíčními miminy. Do
budoucna ale plánují rozšířit jeho působnost i na starší děti.
„Chytrá kombinéza nám dává poprvé v historii možnost
kvantifikovat spontánní a úmyslný pohyby dětí mimo laboratoř,“ zdůrazňuje
význam výzkumu Sampsa Vanhatalo, profesor klinické neuropsychologie na
Helsinské univerzitě.
„Můžeme tak dítě oblečené v kombinéze na zbytek dne
poslat domů,“ líčí průběh zaznamenávání pohybu Vanhatalo. „Příští den se
vrátí do nemocnice, kde se zpracují výsledky.“ Vyhodnocovaná data podle něj
mají stejnou hodnotu, jako kdyby pohybu člověka pořizovali na video záznam.
Zdroj: Anastasia Gallen
Z měření se dají zjistit pohyby dítěte i pozice jeho těla, a
to v podstatě během každé vteřiny dne. „Jedná se o revoluční pokrok. Tato
měření nám poskytnou nástroj k přesnému detekování změn pohyblivost od věku
pěti měsíců, tedy něčeho, co medicínské chytré obleky dosud nebyly schopné,“
doplňuje Vanhatalo.
Zjištění nesrovnalostí a abnormalit v takto raném věku
umožní, aby se jim lékaři zavčasu začali věnovat. Plasticita mozku je v této
fázi vývoje nejsilnější, a je tedy možné jeho vývoj podporovat různými
každodenními aktivitami.
Podle Leeny Haataja, profesorky dětské neurologie,
představují vývojové poruchy v dnešním hektickém světě závažné riziko, které
může vést k problémům s učením a s tím spojeným komplikacím při získávání
vzdělání a zaměstnání.
„Brzká identifikace vývojových poruch a podpora
umožňující každodenní fungování dětí v interakci s rodinou i vhodné prostředí
pro další růst představují signifikantní faktor úrovně života jedince, rodiny i
společnosti,“ tvrdí Haataja.
Autor: Petr Pláteník
