Čína ovládá 60 procent světového zpracování lithia. A svou kontrolu nad strategickou surovinou, potřebnou pro výrobu baterií do elektromobilů, ještě zvýší. Získala totiž klíčovou zakázku v Nigérii na stavbu závodu na zpracování lithia. Nigerijská vláda při jednání upřednostnila čínskou firmu Ming Xin Mineral Separation Nig (MXMS) před americkou Teslou.
Boj o naleziště v nigerijské Kaduně
Kaduna je stát na severozápadě Nigérie, který má velkou ambici vybudovat na svém území továrny na baterie a vyrábět elektromobily. K tomu je potřeba lithium, kterého má africká velmoc dostatek. Pro stavbu svého prvního závodu na zpracování lithia si vybrala čínskou společnost Ming Xin Mineral Separation Nig Ltd. (MXMS).
Agentura pro podporu investic v Kaduně zveřejnila 13. ledna na Twitteru fotografie svého vedoucího týmu, který si prohlíží stavbu čínského závodu o rozloze 9,3 hektaru.
Čína začíná americkou Teslu drtit
K tomu dochází více než pět měsíců poté, co nigerijská vláda odmítla návrh společnosti Tesla na nákup surového lithia v zemi. Ayodeji Adeyemi, zvláštní asistent ministra pro doly a rozvoj oceli, sdělil serveru Rest of World, že návrh společnosti Tesla byl zamítnut, protože nebyl v souladu s novou těžební politikou země, která chce zabránit vývozu přírodního bohatství v jeho surové formě a podržet zpracování v zemi.
„Naše nová těžební politika vyžaduje, abyste před vývozem přidali určitou hodnotu surovým nerostným rudám, včetně lithia, a vytvořili tak pracovní místa a vybudovali průmysl,“ řekl Adeyemi. „Nemusí přeměňovat rudy na hotové zboží. Pouze po nich požadujeme, aby před vývozem přidali určitou hodnotu.“
V lednu Elon Musk, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Tesla, uvedl, že největší konkurenci společnosti vidí v Číně. V témže měsíci Tesla dokonce podruhé od září loňského roku snížila ceny svých vozů v Číně.
Kadunou to zdaleka nekončí
Kaduna je jedním z několika nigerijských států s ložisky lithia. Je potvrzeno, že nejméně sedm dalších států v zemi má k dispozici tento nerost – nezbytný při výrobě baterií pro elektromobily – v komerčním množství. A Čína je má všechny v hledáčku.
Nigerijská vláda významně spoléhá na čínské financování v rámci několika přelomových projektů, včetně projektu lehké železnice v Abuji, plánovaných rozšíření terminálů na čtyřech hlavních letištích a projektu Národního komunikačního systému veřejné bezpečnosti. Podle nigerijského úřadu pro správu dluhu představovaly čínské půjčky k březnu 2020 téměř čtyři procenta celkového veřejného dluhu země.
Infrastrukturu drží v rukou Američani
Navzdory rostoucímu čínskému zájmu o financování a výstavbu infrastruktury jsou Spojené státy stále jedním z pěti hlavních zdrojů dováženého kapitálu do země. V roce 2021 obdržela Nigérie podle oficiálních záznamů místního Národního statistického úřadu přes 677 milionů dolarů z USA a 10 milionů dolarů z Číny.
Lithium – nerost budoucnosti, o který ještě bude pěkná bitka
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je k dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 třeba vyrobit a používat přibližně dvě miliardy elektromobilů a hybridů. Celosvětové zásoby lithia však umožňují vyrobit pouze asi dvě a půl miliardy elektromobilů. To znamená, že lithium bude i nadále ceněným a žádaným nerostem vzhledem k tomu, že má kromě výroby baterií pro elektromobily i alternativní využití. Používá se k výrobě baterií pro notebooky, telefony a digitální fotoaparáty a je také nezbytné při výrobě letadel a vlaků.
Nigérie hodlá tuto šanci využít. Poučena z chyb minulosti, kdy holý export surovin bez dalšího zpracování rozvojovým zemím přinesl akorát zničení životní prostředí, hodlá svého přírodního bohatství využít pro svůj rozvoj. Alespoň podle aktuálního prohlášení svých vrcholných představitelů.
„Nigérie může tohoto trhu využít tím, že posílí domácí proces tvorby přidané hodnoty k lithiu, například výrobou baterií pro export,“ uvedl pro Rest of World Oghosa Erhahon, právník a analytik v oblasti energetické transformace. Zároveň naznačil, že Nigérie bude chtít zahraniční investice v zemi diversifikovat a vybalancovat čínský a americký vliv.
Autor: Alena Burešová
