V neděli 8. ledna se Čína po třech letech znovuotevřela světu s ambicí na obnovení obchodních, intelektuálních a kulturních kontaktů, které byly po dobu covidových uzavírek paralyzovány. Server The Economist varuje před nadcházejícím hororem – šířením nákazy, růstem cen energií, nedostatkem zemního plynu, vyšší mírou inflace. Znovuotevření Číny bude největší ekonomickou událostí roku 2023 a ovlivní životy nás všech. Co můžeme očekávat?
Čínská vláda otevírá svou zemi světu, aniž by se na uvolnění pořádně připravila a vytvořila si dostatečné zásoby léků. V zemi zuří virus, každý den se jím nakazí desítky milionů lidí, nemocnice jsou přetížené. Proočkovanost populace není dostatečná a vše ztěžují robustní protokoly, které rozhodují o tom, které pacienty léčit a kam je umístit. Podle prognóz zemře v následujících měsících asi 1,5 milionu Číňanů, na palubách letadel směřujících ze země bývá polovina pasažérů nakažených. Situaci komplikuje i ideologická zatvrzelost čínské komunistické strany. Ze strachu, že bude vypadat slabě, odmítá nabídky bezplatných účinných vakcín z Evropy.
V prvním čtvrtletí tohoto roku by se kvůli potížím s virem mohla čínská ekonomika propadnout. Nakonec ale přeci jen dojde k prudkému odrazu a čínská poptávka po zboží, službách a komoditách vystřelí nahoru. Dopad pocítí thajské pláže, nákupní centra v Hongkongu, firmy jako Apple a Tesla i světové centrální banky.
Profitovat budou exportéři komodit, které Čína spotřebovává. Země nakupuje pětinu světové ropy, více než polovinu rafinované mědi, niklu a zinku a více než tři pětiny železné rudy.
Přijde po covidu oživení?
Někteří ekonomové počítají s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2024 by mohl být čínský hrubý domácí produkt o desetinu vyšší než začátkem tohoto roku. Samotná Čína by se mohla v příštím roce stát motorem světového globálního růstu.
A na to spoléhá čínská komunistická strana. Doufá, že její neschopnost vypořádat se s covidovou tragérií bude zastíněna pozitivy následného hospodářského oživení. Si Ťin-pching poděkoval ve svém projevu na konci roku pandemickým pracovníkům, a zatímco přikyvoval „těžkým výzvám“, které jeho zemi čekají, slíbil, že „světlo naděje je přímo před námi“. Zdůrazňoval šance na rychlé ekonomické oživení v roce 2023 a nabízel důvody, proč být hrdý na to, že Čína pod stranickou vládou roste.
Oživení Číny však bude mít i bolestivé vedlejší účinky. Ve velké části světa by se totiž mohlo projevit nikoli růstem, ale vyšší inflací nebo úrokovými sazbami. Centrální banky v boji s inflačními tlaky zběsilým tempem zvyšují sazby a nyní reálně hrozí, že své politiky budou muset ještě zpřísnit, a to na delší dobu. Nejvíce jsou ohroženy země, které z Číny dovážejí komodity. Tedy i Evropská unie a Česká republika.
Dodávky plynu ohroženy
Zásadní dopady můžeme čekat v energetice. Rostoucí čínská poptávka by měla více než kompenzovat klesající spotřebu v Evropě a Americe, jejichž ekonomiky zpomalují. Podle banky Goldman Sachs by rychlé oživení v Číně mohlo vytlačit cenu ropy Brent na 100 dolarů za barel, což je nárůst o čtvrtinu ve srovnání s dnešními cenami (ačkoli stále pod úrovněmi dosaženými po ruské invazi na Ukrajinu). Rostoucí ceny energií budou další překážkou ke zkrocení inflace.
V Evropě budou ohroženy dodávky plynu. Díky čínským uzavírkám bylo v minulém roce plnění evropských zásobníků snadnější a méně nákladné. Silné oživení v Číně bude znamenat větší konkurenci v dovozu zkapalněného zemního plynu. V prosinci Mezinárodní energetická agentura varovala před scénářem, kdy Rusko v zimě úplně přeruší dodávky plynu do Evropy. To by mohlo vést k nedostatku dosahujícímu až 7 % roční spotřeby kontinentu, což by ho přinutilo zavést přídělový systém.
Druhé otevření Číny světu
I pro Čínu samotnou nebude postpandemický normál návratem ke statu quo ante. Poté co svět mohl sledovat, jak čínská vláda drakonickým způsobem prosazuje politiku nulové tolerance a náhle ji bez náležité přípravy zruší, nahlíží na Čínu jako na rizikovou zemi.
Investiční rating země se zhoršil, zahraniční firmy ztratily důvěru, že jejich provoz nebude opět narušen a jsou ochotny platit vyšší náklady za výrobu jinde. Příchozí investice do nových továren se zpomalují, zatímco počet společností, které stěhují své podnikání mimo Čínu, podle některých údajů vyskočil. Z celé situace by mohla do budoucna výrazně profitovat druhá asijská miliardová ekonomika – Indie.
Světová ekonomika už podobný případ ve své historii zažila. Předchozí velké znovuotevření Číny po dusivé izolaci v letech Maa vedlo k explozi prosperity, když mezi velmocí a zbytkem světa začaly najednou proudit lidé, zboží, investice a myšlenky. Se štěstím se současné znovuotevření Číny nakonec podaří. Ale část paranoidní, xenofobní nálady, kterou komunistická strana rozdmýchala během pandemických let, jistě přetrvá. Jak přesně bude nová Čína otevřená, se teprve uvidí.
Autor: Alena Burešová
