V neděli 8. ledna se Čína po třech letech znovuotevřela světu s ambicí na obnovení obchodních, intelektuálních a kulturních kontaktů, které byly po dobu covidových uzavírek paralyzovány. Server The Economist varuje před nadcházejícím hororem – šířením nákazy, růstem cen energií, nedostatkem zemního plynu, vyšší mírou inflace. Znovuotevření Číny bude největší ekonomickou událostí roku 2023 a ovlivní životy nás všech. Co můžeme očekávat?
Čínská vláda otevírá svou zemi světu, aniž by se na uvolnění pořádně připravila a vytvořila si dostatečné zásoby léků. V zemi zuří virus, každý den se jím nakazí desítky milionů lidí, nemocnice jsou přetížené. Proočkovanost populace není dostatečná a vše ztěžují robustní protokoly, které rozhodují o tom, které pacienty léčit a kam je umístit. Podle prognóz zemře v následujících měsících asi 1,5 milionu Číňanů, na palubách letadel směřujících ze země bývá polovina pasažérů nakažených. Situaci komplikuje i ideologická zatvrzelost čínské komunistické strany. Ze strachu, že bude vypadat slabě, odmítá nabídky bezplatných účinných vakcín z Evropy.
V prvním čtvrtletí tohoto roku by se kvůli potížím s virem mohla čínská ekonomika propadnout. Nakonec ale přeci jen dojde k prudkému odrazu a čínská poptávka po zboží, službách a komoditách vystřelí nahoru. Dopad pocítí thajské pláže, nákupní centra v Hongkongu, firmy jako Apple a Tesla i světové centrální banky.
Profitovat budou exportéři komodit, které Čína spotřebovává. Země nakupuje pětinu světové ropy, více než polovinu rafinované mědi, niklu a zinku a více než tři pětiny železné rudy.
Přijde po covidu oživení?
Někteří ekonomové počítají s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2024 by mohl být čínský hrubý domácí produkt o desetinu vyšší než začátkem tohoto roku. Samotná Čína by se mohla v příštím roce stát motorem světového globálního růstu.
A na to spoléhá čínská komunistická strana. Doufá, že její neschopnost vypořádat se s covidovou tragérií bude zastíněna pozitivy následného hospodářského oživení. Si Ťin-pching poděkoval ve svém projevu na konci roku pandemickým pracovníkům, a zatímco přikyvoval „těžkým výzvám“, které jeho zemi čekají, slíbil, že „světlo naděje je přímo před námi“. Zdůrazňoval šance na rychlé ekonomické oživení v roce 2023 a nabízel důvody, proč být hrdý na to, že Čína pod stranickou vládou roste.
Oživení Číny však bude mít i bolestivé vedlejší účinky. Ve velké části světa by se totiž mohlo projevit nikoli růstem, ale vyšší inflací nebo úrokovými sazbami. Centrální banky v boji s inflačními tlaky zběsilým tempem zvyšují sazby a nyní reálně hrozí, že své politiky budou muset ještě zpřísnit, a to na delší dobu. Nejvíce jsou ohroženy země, které z Číny dovážejí komodity. Tedy i Evropská unie a Česká republika.
Dodávky plynu ohroženy
Zásadní dopady můžeme čekat v energetice. Rostoucí čínská poptávka by měla více než kompenzovat klesající spotřebu v Evropě a Americe, jejichž ekonomiky zpomalují. Podle banky Goldman Sachs by rychlé oživení v Číně mohlo vytlačit cenu ropy Brent na 100 dolarů za barel, což je nárůst o čtvrtinu ve srovnání s dnešními cenami (ačkoli stále pod úrovněmi dosaženými po ruské invazi na Ukrajinu). Rostoucí ceny energií budou další překážkou ke zkrocení inflace.
V Evropě budou ohroženy dodávky plynu. Díky čínským uzavírkám bylo v minulém roce plnění evropských zásobníků snadnější a méně nákladné. Silné oživení v Číně bude znamenat větší konkurenci v dovozu zkapalněného zemního plynu. V prosinci Mezinárodní energetická agentura varovala před scénářem, kdy Rusko v zimě úplně přeruší dodávky plynu do Evropy. To by mohlo vést k nedostatku dosahujícímu až 7 % roční spotřeby kontinentu, což by ho přinutilo zavést přídělový systém.
Druhé otevření Číny světu
I pro Čínu samotnou nebude postpandemický normál návratem ke statu quo ante. Poté co svět mohl sledovat, jak čínská vláda drakonickým způsobem prosazuje politiku nulové tolerance a náhle ji bez náležité přípravy zruší, nahlíží na Čínu jako na rizikovou zemi.
Investiční rating země se zhoršil, zahraniční firmy ztratily důvěru, že jejich provoz nebude opět narušen a jsou ochotny platit vyšší náklady za výrobu jinde. Příchozí investice do nových továren se zpomalují, zatímco počet společností, které stěhují své podnikání mimo Čínu, podle některých údajů vyskočil. Z celé situace by mohla do budoucna výrazně profitovat druhá asijská miliardová ekonomika – Indie.
Světová ekonomika už podobný případ ve své historii zažila. Předchozí velké znovuotevření Číny po dusivé izolaci v letech Maa vedlo k explozi prosperity, když mezi velmocí a zbytkem světa začaly najednou proudit lidé, zboží, investice a myšlenky. Se štěstím se současné znovuotevření Číny nakonec podaří. Ale část paranoidní, xenofobní nálady, kterou komunistická strana rozdmýchala během pandemických let, jistě přetrvá. Jak přesně bude nová Čína otevřená, se teprve uvidí.
