Čínské elektromobily jsou levné, kvalitní a mohou urychlit přechod k bezemisní dopravě. Přesto jejich nástup vyvolává na Západě obavy z další vlny deindustrializace. Jsou tyto strachy oprávněné, nebo bychom měli levná a ekologická auta z Číny spíše vítat?
Čína se chystá zaplavit svět levnými elektromobily a vyvolat další vlnu deindustrializace na Západě. Alespoň takové obavy panují v USA i Evropě. Již v minulosti totiž kvůli nástupu levného čínského zboží přišlo jen v USA o práci asi milion výrobních dělníků. Tento „čínský šok“ bývá dáván za vinu všemu – od zvýšené úmrtnosti pracující třídy po zvolení Donalda Trumpa. Aspoň to se dočteme v článku na webu The Economist.
Nyní zažívají boom čínští výrobci aut. Ještě před pěti lety Čína vyvezla jen čtvrtinu vozů v porovnání s tehdejší jedničkou Japonskem. Letos už ale Čína vyexportuje přes 5 milionů aut, čímž Japonsko překoná. Nejprodávanější čínská automobilka BYD ve čtvrtém čtvrtletí dodala půl milionu elektromobilů, čímž nechala Teslu daleko za sebou. Čínské elektromobily jsou tak elegantní, našlapané, a hlavně levné, že jediným limitem jejich exportu je nedostatek lodí k jejich přepravě. S tím, jak svět přechází k bezemisní dopravě, bude poptávka dále růst. Do roku 2030 by tak Čína mohla zdvojnásobit svůj podíl na globálním trhu na třetinu a ukončit dominanci tradičních západních značek zejména v Evropě.
Čína a elektromobily? Dotace i špionáž
Pro západní politiky bude lákavé svádět případné ztráty pracovních míst na čínské nekalé praktiky. Čína totiž od spuštění programu „Made in China“ v roce 2014 otevřeně ignoruje pravidla globálního obchodu a štědře dotuje své automobilky. Odhaduje se, že veřejné výdaje na tento průmysl dosahovaly ke konci minulé dekády až třetiny všech prodejů elektroaut. K tomu se přidává „krádež“ technologií od západních a korejských partnerů ve společných podnicích.
Evropská komise už loni v říjnu zahájila vyšetřování čínských aut. Prezident Biden prý zvažuje zvýšení cel, ačkoli americké automobilky jsou zatím před čínskou konkurencí chráněny clem 27,5 % a pobídkami z Inflation Reduction Actu. Uzavřít trh před čínskými vozy by ale byla chyba. Potenciální přínos levných a ekologických vozů pro Západ je totiž enormní a převáží náklady při narušení trhu i rizika s tím spojená.
Trh s automobily totiž čeká převrat bez ohledu na obchod s Čínou. V roce 2022 tvořila auta na elektřinu 16–18 % všech prodaných vozů. V roce 2035 EU zakáže prodej nových aut se spalovacími motory. I když automobilky při přechodu na elektromobily zatím nepropouštějí, samotná výroba je méně náročná na pracovní sílu. Hrozí tedy, že si budeme plést narušení trhu způsobené elektromobilitou s tím vyvolaným levnou čínskou produkcí.
Čínský elektromobil za 300 tisíc. Budou ho v Evropě kupovat?
Levnější auta přitom znamenají více peněz na jiné výdaje v době, kdy inflace tlačí na reálné mzdy. Čínské elektrovozy navíc podle The Economistu vynikají moderními funkcemi a konektivitou. Nejlevnější model BYD stojí v přepočtu asi 300 tisíc korun, zatímco základní Tesla vyjde v USA na milion. Levné elektromobily z Číny by tak mohly usnadnit přechod k uhlíkové neutralitě v době, kdy se zvedá odpor proti draným opatřením na snižování emisí.
Obavy z levného dovozu bývají zpravidla přehnané. Konkurence v minulosti donutila západní automobilky k inovacím a asijští výrobci časem přesunuli část výroby blíže zákazníkům. Již nyní staví továrnu v Maďarsku a hledají lokality v Severní Americe. Volkswagen nebo Ford zase závodí, aby Čínu dohnaly.
Úplná závislost na Číně v oblasti baterií by byla riskantní. Elektromobily také mohou teoreticky sloužit ke špionáži. Pokud si ale politici a tajné služby udrží západní vozy, není důvod se obávat čínských aut v rukou spotřebitelů.
Za předpokladu, že čínské automobilky nezpůsobí úplný kolaps těch západních, měli bychom jejich expanzi přivítat. Posílí totiž zdravou konkurenci, a pokud Čína chce ze svého rozpočtu dotovat zelený přechod, měli bychom její levná a čistá auta s radostí uvítat.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
