Výsledkem by mohly být další protesty a chaos na trhu s dluhopisy.
Šestý nejvyšší mrakodrap na světě China 117 Tower by mohl představovat mimořádný pohled, který se vyrovná všemu, co nabízí Dubaj, Hongkong nebo New York. Ve skutečnosti je však trnem v oku všem místním. Stavba nebyla nikdy dokončena a trčí z ní železo-betonové konstrukce. Místo toho, aby se stala magnetem pro obchod a bohatství, už léta prosperitu odpuzuje. Budovu obklopují další opuštěné věže, které tvoří hřbitov centrální obchodní čtvrti. Místní úředníci by celou oblast skryli, kdyby mohli.
Padesát bilionů jüanů nesplacených dluhopisů
V Číně už léta kolují příběhy o extravagantním plýtvání, kdy města a provincie hromadily dluhy, aby vybudovaly infrastrukturu a zvýšily domácí produkt země. Tyto dluhy dosáhly mimořádné výše. Nyní přichází účet. A bude bolet.
Půjčky často leží ve fondech pro financování místní samosprávy, což jsou firmy založené úředníky, aby se vyhnuly pravidlům, která omezují jejich schopnost půjčovat si. Nesplacené dluhopisy těchto subjektů dosáhly na konci loňského roku podle serveru the Economist 13,6 bilionu jüanů (dva biliony dolarů), což představuje přibližně čtyřicet procent čínského trhu s podnikovými dluhopisy. Půjčování prostřednictvím neprůhledných, neoficiálních kanálů znamená, že ve skutečnosti jsou dluhy mnohem vyšší. Odhad z roku 2020 hovoří o částce téměř padesát bilionů jüanů.
Neudržitelné riziko
Půjčky v takovém rozsahu jsou neudržitelné i v době rychlého růstu Číny. A co teprve při současné stagnaci? Politika nulové tolerance covidu poškodila čínskou spotřebu, snížila produkci továren a přinutila města a provincie vynaložit stovky miliard jüanů na testovací a karanténní zařízení. Mezitím krize v oblasti nemovitostí v loňském roce vedla k 50procentnímu poklesu prodeje pozemků, na nichž jsou místní vlády závislé z hlediska příjmů.
Ačkoli se oba problémy nyní zmírňují – s opuštěním nulového konverzačního systému a uvolněním pravidel pro nakládání s nemovitostmi –, odborníci varují, že se katastrofální řetězec událostí již spustil. Podle nedávného průzkumu má přibližně třetina místních samospráv problémy se splácením dluhů. Tato tíseň ohrožuje vládní služby a již nyní vyvolává protesty. Nesplácení dluhopisů by mohlo vnést chaos na čínské dluhopisové trhy.
Místní samosprávy po kolena v bahně
Místní samosprávy vstoupily do nákladnějších a nejasnějších zákoutí čínského finančního trhu. A zde se problém začíná vymykat kontrole. Aby se vyhnuly nesplácení, hledají mnohé z nich neformální kanály půjček – často označované jako „skrytý dluh“, protože pro auditory je obtížné zjistit, kolik přesně dluží. Úroky z těchto dluhů jsou mnohem vyšší a lhůty splatnosti kratší než na trhu s dluhopisy. Další úředníci se vydali do zahraničí. Podle The Economist bylo loni vydáno rekordních čtyřicet miliardy v dluhopisech denominovaných v dolarech, z nichž mnohé nyní vyplácejí kupony ve výši více než sedm procent. Tyto vyšší sazby mají charakter krize.
Třetina samospráv má problém splácet i úroky
Zpráva Allena Fenga a Logana Wrighta z výzkumné společnosti Rhodium odhaduje, že 109 z 319 dotázaných čínských místních samospráv má problémy se splácením úroků z dluhů, natož se splácením jistin. U této skupiny místních samospráv tvoří úroky nejméně deset procent výdajů, což je nebezpečně vysoká úroveň.
Rozbuška Tchien-ťin
V Tchien-ťinu je to dokonce 30 procent. Město, které je domovem téměř čtrnácti milionů obyvatel a nachází se na prosperujícím východním pobřeží Číny, je hlavním kandidátem na to, aby se stalo místem, kde dojde k selhání, které odstartuje paniku na trhu. Ačkoli Tchien-ťin sousedí s Pekingem, jeho finanční situace se podobá místům ve vzdálených západních a jihozápadních provinciích. Od roku 2019 opustilo město nejméně 1,7 milionu lidí, což je rozsah odlivu, který se podobá odlivu z provincií rezavého pásu. Dramatické příjmy z prodeje pozemků mohou pokrýt jen asi 20 procent krátkodobých závazků města z úvěrů.
Dluhový marast roste i v dopravě, zdravotnictví…
V celé Číně začíná být cítit tlak na místní rozpočty. Soukromá autobusová společnost ve městě Šang-čchiou v provincii Henan 23. února oznámila, že kvůli nedostatku vládní finanční podpory pozastaví provoz. Několik dalších společností na jiných místech uvedlo totéž. Škrty ve zdravotních dávkách vyvolaly protesty ve městech Ta-lien a Wu-chan, kde se setkaly se silnou policejní odezvou. Místní samosprávy se potýkají s problémy při placení soukromým firmám za účty související s covidem, jako je například testovací zařízení. Někde se jim také nedaří platit migrujícím pracovníkům, což vedlo k dalším protestům.
Některé místní samosprávy začaly prodávat majetek ve snaze vyhnout se nesplacení. Nedávné uvolnění pravidel na burzách cenných papírů by mohlo pomoci obcím získat kapitál od veřejnosti prostřednictvím kotací. Vlády by také mohly začít nabízet aktiva v rámci soukromých transakcí. Není však jasné, jak daleko jsou úředníci ochotni zajít a kdo nabízená aktiva koupí.
Situace je komplikovaná a riziko dalších nepokojů je obrovské. Svět sleduje čínské napětí a ptá se: Pokud místní vlády nedokázaly platit, když byl růst místního HDP vysoký, často přes sedm procent, jak to zvládnou v nadcházející dekádě, kdy je očekáván růst kolem tří procent?
Autor: Alena Burešová
