Čínský „špionážní balón“ probudil svět do nové éry války 

Lehká vzdušná tělesa nabízejí relativně levný způsob, jak využívat dosud nedostupnou výškovou hladinu oblohy. A možností je hned několik.

Začalo to čínským balónem, který vstoupil do vzdušného prostoru USA a který byl 4. února sestřelen americkou stíhačkou F-22 Raptor u pobřeží Jižní Karolíny. O týden později se světová pozornost soustředila na jiný vznášející se objekt o velikosti auta, který USA sestřelily u aljašského pobřeží.

Mezitím ve vysoké atmosféře nad Kostarikou a Venezuelou přeletěl druhý balón. Kolumbijské vzdušné síly potvrdily jeho existenci, balón sledovaly a nakonec jej nechaly odletět poté, co rozhodly, že nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost a obranu ani pro bezpečnost letectví. Přesto kostarický prezident Rodrigo Chaves pro server The Guardian uvedl, že incident „vyvolal napětí v geopolitických vztazích“.

Čína se přiznala pouze k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína se přihlásila pouze k druhému balónu. Zde se nejednalo o tak vysokou sázku jako v případě USA. Nedošlo ke konfrontaci dvou jaderných mocností ve vzdušném prostoru a veřejnost tolik nevolala po vojenské akci. 

Právní otázky obou balónových letů jsou však stejné. Stejně jako dilemata, která balónové přelety vyvolávají ohledně budoucnosti špionáže, globálního dohledu a případného vedené války.

Začátek věku balónů pro špionážní a vojenské účely?

Technologie postupují kupředu mílovými kroky a lidstvo dávno pokročilo od prvních balónových pokusů bratří Montgolfiérových z 18. století. Experimentální vzducholodě se dnes vyvíjejí jako nízkouhlíková forma civilní letecké dopravy a několik zemí, včetně USA, Číny a Francie, vyvíjí výškové balóny pro vojenské a bezpečnostní účely ve vyšším vzdušném prostoru. Tím se rozumí oblast mezi 20 a 100 kilometry, kterou ještě před deseti lety nešlo využívat, protože motory v této výškové vrstvě nemohly fungovat.

Špionážní družice chudých

Využití balonů pro zpravodajské účely má i své stinné stránky. Jejich největší problém je zároveň ten nejbanálnější – letí tam, kam je vítr zanese. Nepředvídatelné a neefektivní chování dělá ze sledovacích balónů takové „špionážní družice pro chudé“. Peking cítí, že musí vyzkoušet více platforem a metod, aby mohl konkurovat globálním zpravodajským schopnostem USA, a proto testuje i tyto způsoby.

Čínské balóny – meteorologické či špionážní?

Čína dosud trvala na tom, že její výškové balóny jsou určeny pro meteorologické účely, ale články zveřejněné v deníku Lidové osvobozenecké armády v posledních letech naznačují i její zájem o vojenské využití.

Například článek z 24. prosince 2021 nesl název „Balóny – proč byl nástroj, který vypadá obyčejně, tak ceněn ve vojenské sféře?“ a kromě barvitého popisu dlouhé historie vojenských balónů v Číně se věnuje i jejich současnému využití. V článku se například uvádí, že moderní vojenské využití balónů zahrnuje průzkum a sledování, komunikaci v případě výpadku jiných prostředků, protivzdušnou obranu pomocí upoutaných balonů a navádění leteckých úderů. Článek tvrdí, že americká armáda plánuje použít výškové balóny k rozmístění velkého počtu miniaturních radiofrekvenčních senzorů za nepřátelskými liniemi, aby pomohly při zaměřování.

USA se nedá, zbytek světa nemá obrany

USA tvrdí, že čínské špionážní balóny létaly vysoko celkem nad čtyřiceti zeměmi na pěti kontinentech. Než byly spatřeny, přeletěly čtyřikrát nad územím USA. Američtí představitelé neuvádějí, kdy a jak se o těchto dalších letech dozvěděli, ale tvrdí, že konzultují dotčené spojence a partnery, aby vyvolali celosvětovou reakci na čínské balónové operace a zastavili je.

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan pro server The Guardien prohlásil, že díky změně využití zpravodajských a sledovacích schopností jsou nyní USA schopny odhalit výškové balóny, které dříve přehlížely. Zbytek světa však nebude schopen se těmto schopnostem vyrovnat, takže čínské balóny budou mít pravděpodobně stále široký manévrovací prostor. A sledování je jen jednou z několika možných vojenského využití.

Balóny jako záložní komunikační zdroje?

Jacob Stokes, vedoucí pracovník indo-pacifického bezpečnostního programu v Centru pro novou americkou bezpečnost ve Washingtonu, naznačil, že sledování se může ukázat být jen jednou z mnoha rolí specializovaných balónů v novém věku atmosférické války. Mohly by sloužit jako záložní komunikační relé, pokud by satelity byly vyřazeny nebo oslepeny protiopatřeními. Nebo by balón mohl sloužit jako mateřská loď, nesoucí kanystr s rojem bezpilotních letounů, které by mohly být vypuštěny na nepřátelské území.

Případně by mohl sloužit jako výšková platforma, z níž by se odpalovaly rakety. „Tento incident podnítil diskusi o tom, k čemu mohou být balóny využity,“ uzavírá Stokes. „Existuje mnohem více možností využití, než si obecně komunita zabývající se národní bezpečností uvědomovala.“