Musíme jasně říci, zda chceme být na straně demokratického světa, tím pádem i Tchaj-wanu, nebo chceme spolupracovat s Čínou. Když se Tchaj-wan před rokem rozhodoval, kde v Evropě by případně rozjel výzkum, tak dostal od německé vlády velkou podporu, aby továrna na čipy byla v Německu. Od naší minulé vlády se tady nedostávalo v podstatě žádné podpory, takže nás ta první vlna hledání přešla, říká Pavel Diviš, předseda Česko-tchajwanské obchodní komory.
Proč je pro nás Tchaj-wan důležitý obchodní partner?
Když se podíváme na Tchaj-wan z globálnější perspektivy, tak zjistíme, že je technologický lídr, celosvětový ekonomický lídr a je čtvrtou nejinovativnější ekonomikou světa. A tohle samo o sobě dává dostatek důvodů k tomu, že Tchaj-wan by měl být jeden z důležitých partnerů. Poté se to rozpadá na technologické úrovně, proč zrovna a v jakém oboru bychom s Tchaj-wanem měli spolupracovat víc než s někým jiným.
Jaké jsou možnosti spolupráce, nebo i té užší spolupráce?
Obecně vztah s Tchaj-wanem nebyl historicky navazován z politických důvodů. Je to spíše nová věc a Tchaj-wan taky tím, jak inovuje, tak je součástí toho nejzajímavějšího byznysu na světe. Zde ale zatím nemá Česká republika s přístupem našeho průmyslu úplně moc co říct. S Tchaj-wanem jsme začali spolupracovat hlavně v oblasti strojírenství. V oblasti dalších technologií tak trochu taháme za kratší ocas.
Co tedy můžeme my poskytnout Tchaj-wanu a co naopak může on poskytnout nám?
To je dobrá otázka, protože to samozřejmě řešíme, v čem můžeme být pro Tchaj-wan zajímaví, protože upřímně řečeno – 10 milionu Čechů a náš byznysový potenciál – musíme prostě počítat s tím, že se na nás Tchaj-wan dívá z celoevropské perspektivy, vnímá Evropu jako celek, a buď je pro něj Evropa zajímavá, nebo ne. Důležité je, jakou roli hrajeme v Evropě my. To, co Tchaj-wanu můžeme nabídnout, je samozřejmě zajímavá lokalita. Ne z důvodu nákladů, což byl většinou ten nejhlavnější důvod pro příliv zahraničních investic, ale z důvodu určité pracovní inteligence. Pokud se Tchaj-wan zajímá o Evropu, tak z důvodu toho, že se potřebuje víc customizovat. Jak tato země pracuje globálně, tak všechny její produkty, ať je to software, nebo hardware a další technologie, mají globální charakter a oni pro Evropu musí upravit svůj současný produkt. Evropa dělá pouze asi 10 procent jejich exportu, což je málo v porovnání s kapacitou, tudíž oni mají zájem se v Evropě trošku více zdomácnět a hledají lokální partnery, kteří jim pomohou k tomu, aby své produkty lépe napasovali na evropský trh.
Komunikujete s českými firmami a podnikateli, jaká je od nich odezva? Mají zájem, nebo se teprve seznamují?
My jsme udělali největší krok, a to byla ta známá cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila v loňském roce. Tím jsme otevřeli obrovské možnosti pro spolupráci. Česká republika je velmi populární na Tchaj-wanu, cítí sympatie k Čechům, a to hlavně díky turismu, Českou republiku navštěvuje asi 70–100 000 Tchajwanců ročně, takže když přijdete na Tchaj-wan a řeknete „Česká republika“, tak velké procento lidí vám řekne „ano, byl jsem v Praze, byl jsem v Krumlově“, což je strašná výhoda.
Jaký by podle vás měl být další krok, který by ještě více rozšířil potencionální spolupráci?
Teď se musí jít přímo do konkrétních byznysů a zájmů, které reprezentují určitý podnik, technologii a směr. V tom hledáme potenciál podniků na české straně a potenciál partnerů na tchajwanské straně, abychom je propojili. Ale tady už jdeme vyloženě segmentově. Teď se určitě zeptáte na čipy. Předpokládám, že tomu se nevyhneme, ale vedle toho jsou biotechnologie, nanotechnologie, smart cities a aplikovaná věda. To je hodně zajímavých spoluprací na akademické bázi a tohle to jsou všechno segmenty, kterým se musíme věnovat separátně a jít po hlavních propojovacích linkách.
Takže budeme v Česku vyrábět čipy, které chybí v podstatě na celém světě?
Já od cesty na Tchaj-wan všude odpovídám na to, kdy přivezeme čipy. Čipy nejsou a nebudou ještě minimálně půl rok nebo rok. A to z toho důvodu, že automobilový průmysl čipy neobjednal a teď neexistuje kapacita ani na Tchaj-wanu, ani nikde jinde, která by čipy do průmyslu byla rychle schopná nastartovat v míře, která je nad běžnou spotřebu. O čem se jedná, je o kapacitě výroby čipů v Evropě, to má jiný charakter. Pravděpodobně to nemusí být automobilové čipy, což jsou čipy základní generace, ale mohly by to být čipy vyšší třídy, ale to je na roky. Nerozhodne se to během letošního roku. Čipy nemáme a mít nebudeme. Maximálně musíme od Tchaj-wanu získat rozhodnutí, jestli vůbec do Evropy půjdou, kam do Evropy půjdou a jakou roli v tom Česká republika bude hrát. To jsou základní otázky, které teď řešíme.
Myslíte si, že by se čipy mohly vyrábět u nás?
Je důležité si říct, co chce Česká republika. Ta by byla ráda, nebo celá Evropa by byla ráda, abychom čipy měli. Důležitý je také názor Tchaj-wanu, proč by čipy měl zrovna do České republiky dát. Musíme jasně říci, zda chceme být na straně demokratického světa, tím pádem i Tchaj-wanu, nebo chceme spolupracovat s Čínou. Když se Tchaj-wan před rokem rozhodoval, kde v Evropě by případně rozjel výzkum, tak dostal od německé vlády velkou podporu, aby továrna na čipy byla v Německu. Od naší minulé vlády se tady nedostávalo v podstatě žádné podpory, takže nás ta první vlna hledání přešla. Teď se snažíme alespoň napojit na doprovodný byznys při výrobě čipů. Snažíme se dostat do subdodavatelského řetězce.
Rozumím politickým aspektům, ale teď se na to podívejme pouze z pohledu byznysu. Čína je miliardová velmoc a Tchaj-wan je výrazně menší země, může Čínu nahradit?
Ono není moc co nahrazovat, protože Tchaj-wan má daleko větší ekonomické vztahy s Českou republikou než Čína. V Číně máme čistý nákup spotřebního zboží. Tchaj-wan je země, která zde zaměstnává ve výrobě asi 23 tisíc zaměstnanců, takže ten objem je asi pětinásobný. Důležitá věc ale je, že to nejsou výrobní podniky, jsou to většinou elektronické, softwarové společnosti. Zaměstnává tady více mozků než rukou, z tohohle důvodu je to neporovnatelný význam. A další věc je, že je to roztříštěno asi do 25 společností, každá má určitý záměr. Foxconn z toho vychází jako největší, v Čechách je druhý největší exportér po Škodě Auto.
S novou vládou se změnil politický i ekonomický pohled, vidíte, že by se to do budoucna mohlo projevit pozitivně?
Musím říct, že právě v souvislosti s Ukrajinou je i Tchaj-wan obrovské téma, a skoro by se dalo říct, že je potenciálně druhý na řadě. Když se budu bavit o letošním roce, tak je jasné, že musíme navázat bližší obchodní vztahy s Tchaj-wanem, protože to má technologický a byznysový smysl. Je to demokratická země. Byznysové prostředí je velmi příbuzné tomu evropskému, protože právo je bližší tomu anglosaskému. To jsou atributy pro to, abychom tam byznys rozvíjeli. Teď ale po tom, co se stalo na Ukrajině, tak si myslím, že se Tchaj-wanu v globálním měřítku musíme více věnovat. Jelikož patří do seznamu potenciálně defektních států. Každý má svůj vlastní pohled na to, co Tchaj-wan je, Čína má svůj vlastní pohled. Myslím si, že na to budeme narážet čím dál tím víc i v souvislosti s nebezpečím, které se teď děje na Ukrajině.
Jsou spekulace, že v souvislosti s tím, co se děje na Ukrajině, by mohla Čína udělat podobný krok směrem k Tchaj-wanu. Vidíte u nich takové obavy?
Kdybyste se mě zeptal před půl rokem, jestli Rusko napadne Ukrajinu, tak vám asi jako miliarda dalších Evropanů řeknu, že si to nemyslím, že by to byla hloupost, že by to mělo vlastně z pragmatických důvodů více negativ než pozitiv a celosvětově nic nezískají. Čína, a to aspoň doufám, není zdaleka tak agresivní jako Rusko. Vnitřní procesy jsou v Číně, co se týká její expanze, nastaveny trochu jinak. A ona si tam geopoliticky expanzi řídí. Jsou to víceméně národnostní spory, ale ona svět ovládá ekonomicky, ona ho neovládá geopoliticky. Takže nemyslím si, že by přímý útok hrozil. Myslím si, že se bude držet na národní úrovni a je to spíše posilování vnitřní pozice režimu. Doufám, že si uvědomují, že by to celosvětově způsobilo větší problémy než zisky. Myslím, že v tomhle Putin ujel, Západ mu dal i dost podnětů k tomu, aby si to myslel. A Čína teď doufám dost pozorně sleduje, že pud sebezáchovy v západní společnosti zbyl. A když jde na doraz, tak státní a národní příslušnost je něco, na co se nemá sahat. Doufám, že sankce budou ještě tvrdší a ukážeme, že tohle absolutně není cesta.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.