Už několik desetiletí se vyspělé země Západu zabývají myšlenkou, jak přenechat vyřizování žádostí o azyl a přijímání uprchlíků zemím globálního jihu v Severní Africe, Asii nebo Jižní Americe. Jednou z variant by bylo zažádat o něj v bezpečných sousedních státech. Podmínky v nich však nejsou o moc lepší, než v zemích, ze kterých běženci prchají. Informoval o tom server The Conversation.
Cos imigranty? Tuto otázku v posledních letech řešily například vlády Dánska a Velké Británie. Ty chtěly žadatele o azyl přesunout do Rwandy. Po ostré domácí kritice však v lednu 2023 Dánsko jednání s Rwandou pozastavilo. Postoj Velké Británie je však jiný. Přestože Evropský soud pro lidská práva plán v roce 2022 dočasně pozastavil, britský nejvyšší soud ho neodsoudil. Došlo tak k jeho opětovnému povolení a Spojené království Rwandě předem poskytlo 140 milionů liber (3,7 miliardy korun) na zahájení první fáze a výstavbu ubytování pro uprchlíky.
Výzva pro jednotlivé země, ale i pro celou Evropu
Posílání žadatelů o azyl do zemí třetího světa však velká část společnosti odsuzuje. Stavu věci nenapomáhá ani katastrofální situace v oblasti ochrany lidských práv v zemi.
Objevilo se i několik návrhů na posílání žadatelů o azyl do Tuniska. Odborník na migraci Ruud Koopmans tuto myšlenku podpořil. Podpora ale nebyla nejšťastnější, protože přišla hned poté, co Africká unie odsoudila Tunisko za systematické rasistické násilí vůči subsaharským migrantům. I další mezinárodní organizace však vyjadřují trvalou kritiku k tomuto postoji.
Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky vyzval dánskou vládu, aby upustila od svých snah o vyčlenění problémů s uprchlíky do jiných zemí. Uvedl, že podkopávají mezinárodní solidaritu a jejich kroky mohou vést k řetězovému navracení migrantů. K tomu dochází v momentě, kdy jeden stát po druhém postupně deportuje osoby za nedůstojných podmínek.
K problému se musí přistoupit jinak
Pokud politici opravdu chtějí situaci vyřešit a snížit počet úmrtí ve Středozemním moři, musí k problému přistoupit jinak – a kriminalizace záchrany migrantů na moři k tomu opravdu nepomáhá. Celkem si cesty na mořích vyžádaly přes třináct a půl tisíce mrtvých a pohřešovaných. Rozvojové země už v tuto chvíli hostí 85 procent světových uprchlíků.
Státy Evropské unie by také mohly umožnit požádat o azyl na velvyslanectvích nebo konzulátech. Stejně tak by zde mohla být vydávána humanitární víza. Se zamítnutím žádosti o azyl se ale v první polovině roku 2019 setkalo 120 osob z 900.
Jednalo by se o skutečné kroky k likvidaci takzvaných pašeráckých ekonomik, jejichž motivace se s jednostranným zaměřením Evropské unie na odstrašení migrantů a kontrolu hranic jen zvýšila. Moderní a nezaujatá migrační politika by měla opustit postkoloniální iluze, že masivní globální nerovnosti a vysídlování lze řešit posíláním uprchlíků například do Afriky, Asie anebo na Blízký Východ.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
