Nové modely znázorňující, jak se kontinenty v zemské vrstvě skládaly, mohou pomoci lépe porozumět přírodním nebezpečím, jako jsou zemětřesení a sopky. Staré modely nebyly aktualizovány od roku 2003, informuje o tom web Phys.org.
„Podívali jsme se na současné poznatky o konfiguraci hraničních zón mezi deskami a na minulou stavbu kontinentální kůry,“ uvedl Derrick Hasterok, lektor na katedře věd o Zemi na Univerzitě v Adelaide a vedoucí týmu, který nové modely vytvořil. Kontinenty byly skládány po několika kouscích jako skládačka. Ale pokaždé, když byla skládačka hotová, byla rozřezána a přeorganizována tak, aby vznikl nový obraz. Publikovaná studie pomáhá osvětlit jednotlivé dílky, aby geologové mohli dát dohromady předchozí obrázky. „Zjistili jsme, že hraniční zóny desek tvoří téměř 16 % zemské kůry a ještě větší podíl, 27 %, kontinentů.“
Tým vytvořil tři nové geologické modely: model desek, model provincií a model orogeneze. „Existuje 26 orogenací (proces vzniku pohoří), které zanechaly otisk v dnešní architektuře zemské kůry. Mnohé z nich, ale ne všechny, souvisejí se vznikem superkontinentů,“ tvrdí Derrick Hasterok. Naše práce nám umožňuje aktualizovat mapy tektonických desek a vzniku kontinentů, které se nacházejí v učebnicích. Tyto modely desek, které byly sestaveny na základě topografických modelů a globální seismicity, se nedočkaly aktualizace od roku 2003.
Lépe porozumět zemětřesení
Nový model desek zahrnuje několik nových mikroplošin včetně Macquarieho mikroplošiny, která se nachází jižně od Tasmánie, a Kozorožcovy mikroplošiny, která odděluje Indickou a Australskou desku. Největší změny v modelu desek proběhly v západní části Severní Ameriky, kde je hranice s Pacifickou deskou často zakreslena jako zlomy San Andreas a Queen Charlotte. Nově vymezená hranice je však mnohem širší, má přibližně 1 500 kilometrů, než dříve zakreslená úzká zóna.
Další velká změna se ukazuje ve Střední Asii. Nový model nyní zahrnuje všechny deformační zóny severně od Indie, jak si deska buldozerem razí cestu do Eurasie. „Náš nový model tektonických desek lépe vysvětluje prostorové rozložení 90 % zemětřesení a 80 % sopek za poslední dva miliony let, zatímco stávající modely zachycují pouze 65 % zemětřesení,“ prohlašuje Hasterok.
Autor: Julie Sladká
