Covid tu s námi zůstane, rezervoárem mohou být lidé i zvířata

Aktuální informace týkající se koronaviru, očkování proti této obtížné nemoci i situaci v České republice s námi probíral Dr. Petr Hubáček, lékař a virolog z Fakultní nemocnice Motol.

O koronaviru jsme toho bohužel v posledních letech slyšeli už hodně. Co to jsou ale vlastně ty koronaviry a s jakými dalšími variantami se můžeme běžně setkat?

Koronaviry jsou viry, které způsobují klasická respirační onemocnění a jsou příčinou třeba těžkých rým a viróz respiračního traktu. Známe je už docela dlouhou dobu, první byly objeveny někdy v šedesátých letech v Holandsku. Tady v Čechách jsou to hlavně respirační viry, takže jsou sezónní. Když si uvědomíte, kde se vyskytoval první nebezpečný SARS, tak se bavíme o jihovýchodní Asii – tam je mnohem tepleji, než je tady, a ty viry tam přesto přežily bez jakýchkoliv problémů. Jeden z outbreaku SARSu byl zaznamenán v Saúdské Arábii, takže je zřejmé, že naše letní teploty jim nedělají nějaké větší problémy. Druhá věc je, že jsou to viry, které se vyskytují u spousty živočišných druhů. Jedna z teorií, velmi pravděpodobná, je, že se tyto viry na nás přenesly z netopýrů. To je hrozně zajímavá skupina savců, jsou schopní v sobě udržet viry, na které my umíráme. Do stejné skupiny patří třeba taky ebola nebo vzteklina. Netopýrům to nic pořádně nedělá, oni s tím přežijí, ale my na to můžeme umřít. A jak se zvětšuje populace a lidstvo se potkává s těmito zvířaty častěji, tak je velmi pravděpodobné, že i tyto viry, které se v netopýrech vyskytují, mají šanci na nás přeskočit.

Co se očkování týče, v současné době už se doporučuje přeočkování minimálně u rizikových osob. Mluví se ale i o dalších vakcínách zaměřených na konkrétně na varianty viru…

Ano, toto to je velmi diskutabilní. Aby bylo jasno, jsem zastáncem očkování. Je to jediný způsob, jak jakékoliv epidemie, kromě striktních protiepidemiologických opatření, zvládnout z toho dlouhodobějšího hlediska. Když ale půjdete zpátky, tak zjistíte, že jedním z hlavních argumentů, proč používat tento typ vakcín, kde, řekněme, nebyla splněna všechna kritéria, aby ta vakcína byla schválena, tak ten argument byl, že díky tomu, že jsou to moderní vakcíny, tak se dají snadno přenastavit a přizpůsobit tomu viru, tak jak se bude měnit. Vakcína, která se v současné době používá, alespoň pokud vím, tak i nadále je ta původní.

Neměli bychom teda spíše s očkováním ještě počkat?

Přiznám se, že nějaký obecný návod vám nedám, protože jednak to nevím jistě a jednak záleží na každém člověku zvlášť. Celá patofyziologie covidu je založená na tom, že on rozbouří náš imunitní systém přes jeden ze svých proteinů a je schopný jej pak významně zasahovat. Jeden z těch proteinů třeba vede k aktivizaci tzv. komplementové kaskády, a když se to potom celé roztočí, vede to k tomu, že se objevují centrální mozkové příhody a trombotické stavy, které jsou s ní spojené. A tak samozřejmě lidi, kteří mají riziko těchto stavů a zároveň horší kardiovaskulární aparát, tak ve chvíli, kdy se hůř dýchá, protože jim otečou plíce, tak srdíčko tlačí proti většímu tlaku. A v ten moment někdo, kdo má problém se srdíčkem, je i v riziku toho, že srdce to neustojí a selže. Ta část populace by v mých očích z další dávky i starší vakcíny teoreticky mohla profitovat, ale jak moc, to vám nikdo neřekne. U těch mladších, tam si to netroufám říct, protože jsou případy – a každý z nás už to v okolí zažil –, že lidi, kteří byli 3krát očkováni, stejně měli covid, a následně měli i symptomatický covid. Je otázka, jestli, když něco nezabralo na 3krát, tak to pomůže napočtvrté. Přiznám se, že moje selská logika tady tomu příliš nevěří. Taky záleží ještě na další věci, která se přehlíží, a to je genetická výbava. Jsou studie dělané na populacích, které se liší od té naší, vždycky je potřeba brát v potaz to, jak se zpracovává antigen, jak se prezentuje. A třeba naše genetická výbava je podobná Německu, Rakousku, v rámci nějakých historií a toho, jak jsme tady příbuzní, ale bude na míle vzdálená třeba severoamerickým indiánům nebo černochům nebo tomuto typu populace, která je významně smíšená. A tak se může stát, že u nich někdy to bude fungovat líp, někdy hůř, a je to, řekněme, ne úplně dobře podchycené a jasné. Takže za sebe, kdybych si měl vybrat, jestli teď dávku starší vakcíny, nebo si počkat na to, co by mělo být k dispozici, tak bych asi počkal. Na druhou stranu je tam přesně to riziko, že když potom dostane virus někdo, kdo je v ohrožení, že to pro něj bude významně větší zdravotní zátěž. A ve chvíli, kdy řeknete „počkejte“, a on to mezitím dostane, tak se to může významně podepsat na jeho životě. Je to hrozně těžké, zvlášť proto, že na spoustu z těch věcí nejsou data, nejsou pořádné studie. 

Jak je na tom Česká republika momentálně, co se covidu týče, ve srovnání s ostatními zeměmi? Jsme na tom lépe, nebo hůře?

Jsme na tom vlastně dobře. Když se vezmou poslední data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, tak Česká republika patří mezi státy, kde množství detekovaných lidí na 100 000 obyvatel je k významně nižší. V současné době nejhůř, jestli si dobře pamatuju, jsou na tom třeba Řecko, Slovinsko, Kypr. Ale je tady klesající tendence po nějaké drobné vlně. Uvidíme, nakolik to bude trvat i nadále. Nicméně, když si vezmeme třeba procentuální množství pozitivních testů, tak tam jsme někde uprostřed pole. Poté co se začalo jezdit na dovolené a co testy přestaly být hrazené ze zdravotního pojištění, tak jsou indikováni k testování hlavně lidé, kteří v principu jsou symptomatičtí – ne vždycky, ale velmi často –, a tím pádem záchytnost je mnohem větší, než kdyby bylo zase plošné testování. To má samozřejmě své výhody, ale je extrémně drahé. Teď je testování trochu cílenější, ale vede to k tomu, že kdyby člověk šel jenom po sloupci počtu pozitivních záchytů v testech, tak jsme na tom hůř než některé jiné státy. 

A poslední otázka: Myslíte si, že se koronaviru někdy zbavíme úplně nadobro? 

Ne, a je to úplně jednoduché. Toho viru je už přespříliš, navíc přírodní rezervoár, i kdyby to byli jen netopýři nebo cokoliv jiného, tak tady zůstává. Rezervoárem mohou zůstat ale i lidi. Jedna z teorií, jak přežívají respirační viry typu chřipka, které opravdu jsou sezónní, je ta, že v populaci existuje třeba 12 lidí, u kterých ten virus je a vlastně nic zásadního nedělá. A když se potom zhorší počasí, ten člověk je na tom hůř, navíc se lidi v podzimních a zimních měsících sdružují, protože nikdo nechce stát třeba sám na zastávce ve větru, a tam se potom ty viry přenášejí. Takže je pravděpodobné, že ten virus tady s námi zůstane.