Digitální peklo stavebníků: Portál za miliardy posílá dokumenty do černé díry

Mizející dokumentace, přesměrování na jiné úřady a nefunkční systém – to jsou jen některé z problémů, které trápí nový Portál stavebníka Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), odhalil v pořadu On The Ground závažné nedostatky dlouho očekávané digitalizace stavebního řízení. Podle průzkumu komory považuje 80 % odborníků nový systém za horší než ten předchozí a situace se nezlepší minimálně dva roky. Celková cena za vadný systém? Miliardy korun a tisíce zdržených staveb.

Portál stavebníka měl být moderním digitálním nástrojem pro komunikaci se stavebními úřady. Jeho účelem bylo umožnit ukládání projektových dokumentací v digitální formě, usnadnit komunikaci s úřady a zjednodušit podávání žádostí. „Je to bohulibý záměr, ale ten finální výsledek zatím není příliš uspokojivý,“ uvedl Špalek v rozhovoru s tím, že portál byl podle jeho slov poslán do provozu bez odzkoušení.

Mizející dokumentace a chyby v systému

Mezi nejzávažnější problémy Portálu stavebníka patří podle Špalka mizení nahraných dokumentací a nesprávné směrování podání. „S digitální formou dokumentace máme své zkušenosti a celkem jsme vítali, že i státní správa se dostane do 21. století a budeme s nimi moci komunikovat digitálně. Výsledek je zatím pořád velmi rozpačitý a máme s tím velké problémy,“ dodává.

Byla zpětná vazba vyslyšena? Podle Špalka ministerstvo projevuje snahu situaci řešit a na odstranění problémů intenzivně pracují jejich IT specialisté. „Samozřejmě, že jsme si na začátku u nás na komoře vyčlenili lidi, kteří začali sledovat funkcionalitu systému. Začali jsme shromažďovat chyby a ty jsme rovnou předávali na ministerstvo. Poprvé jsme se setkali s tím tvůrcem celého systému v půlce července, což už bylo v půlce měsíce po spuštění, a to byla jedna ze zásadních chyb. Nebyli jsme vyzváni – i když jsme o to usilovali.’‘

Mezi základní chyby patří mizející dokumenty. „Nahrajeme do systému dokumentaci, ta dokumentace někde v tom prostoru zmizí. Potkáváme se i s tím, že pošleme dokumentaci na nějaký úřad a dostaneme úplně jiný úřad,“ popsal Špalek s tím, že komora dokonce zaznamenala i případ, kdy z 32 podaných žádostí bylo 18 úplně cizích.

Záchrana v podobě bypassu?

Co představuje technologický bypass? Podle slov Špalka řeší pouze jednu část problému. „On něco řeší, ale musíme si říct, že celá digitalizace se dá rozdělit na dvě části. První, se kterou se setkává veřejnost, tedy stavebníci, my jako projektanti, stavební firmy při kolaudacích atd., a to je tzv. front side. Potom je tam back side, a to je informační systém stavebního řízení – tedy část na stavebních úřadech, která také nefungovala, a to si stěžovali stavební úřady. Bypass řeší back side, tedy vztah stavebních úřadů a napojení na ty původní systémy,“ vysvětluje.

Na otázku ohledně reality vydaných stavebních povolení a rozdílných statistik v médiích odpovídá Špalek jednoznačně. Podle jeho slov přesná čísla neodpovídají skutečnému stavu, protože mnoho firem preventivně podalo žádosti ještě před 1. červencem, což vytvořilo na úřadech enormní nápor.

I ČKAIT má od června nevyřízenou žádost o změnu užívání stavby, přičemž nejde o chybu úřadů, ale o systémové komplikace. Stavební úřady dělají maximum, ale nefunkčnost nového systému nutí pracovníky manuálně přetahovat data do původních systémů, což prodlužuje celý proces až pětkrát, a proto se s velkým zpožděním budeme potýkat ještě dlouho.

80 % respondentů hlásí zpomalení

ČKAIT provedla bleskový průzkum mezi svými členy těsně před hlasováním v Senátu o technologickém bypassu. „Průzkumu se za 3 dny zúčastnilo přes 2 000 lidí, následně se to zvýšilo na něco kolem 2 500 lidí,“ uvedl Špalek s tím, že tak získali reprezentativní vzorek.

Pouze 10 % respondentů uvedlo, že došlo ke zrychlení procesu. „Také 80 % lidí uvedlo, že podávání žádostí přes portál stavebníka je zásadně nebo o hodně časově náročnější než před 1. červencem,“ zdůraznil Špalek. „Dokonce 60 % respondentů uvedlo, že když se jim podařilo přes portál stavebníka zadat dokumentaci, tak nedostali vyjádření ve lhůtě.“ Celkový průzkum tedy ukázal na oprávněnou kritiku.

Nový systém až v roce 2027, zatím papír nebo datové schránky

Ministerstvo podle Špalka plánuje vytvořit zcela nový systém Portálu stavebníka, který by měl být hotový v roce 2027. Do té doby se musí stavebníci a projektanti potýkat se současnými problémy.

„Ministerstvo nechce v budoucnu systém dále provozovat, protože jak už proběhlo, tak se bude vypracovávat nový systém celého portálu stavebníka, který by měl být hotový v roce 2027, takže je na to poměrně dlouhá doba a uvidíme, jak to bude fungovat,“ uvedl Špalek.

„S ministerstvem jsme domluveni, že budeme pozváni pro zadání celého systému. Kdo jiný než inženýři nebo architekti by měli vědět, jak funguje povolování staveb a co tam je zapotřebí?“ dodává.

Jako dočasné řešení někteří projektanti využívají datové schránky nebo dokonce papírovou formu. „V současné době to lze udělat tak, že tu žádost můžete dát přímo třeba datovou schránkou na ty dotčené orgány, nicméně pořád zůstává v zákoně povinnost nahrát dokumentaci do portálu stavebníka a v tom je ten kámen úrazu,“ popsal Špalek současnou situaci.

Rizika porušování zákona a možné soudní spory

Současný stav vytváří podle Špalka rizikovou právní situaci, neboť zákon jednoznačně vyžaduje nahrání dokumentace do portálu. Pokud to kvůli technickým problémům není možné, stavebníci a projektanti se dostávají do rozporu se zákonem.

„Domlouváme s úřady, že jim to třeba pošleme datovou schránkou, některé úřady dokonce chtějí, abychom jim to vytiskli, my to uděláme, nicméně v tomto případě plně nedodržujeme zákon, protože zákon to říká jednoznačně,“ upozornil Špalek na právní rizika.

Na otázku, zda mohou nastat soudní spory kvůli porušování zákona, Špalek odpověděl opatrně. „No, to teď nedokážu říct. Zatím žádná žaloba v tomto směru nebyla – aspoň o ní nevím, a je otázka, jak se k tomu postaví soudy,“ uvedl.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně probíhalo jednání komory s ministerstvem po spuštění portálu?
2. Jaké zkušenosti má Robert Špalek s programováním softwaru z dob svého studia?
3. Proč komora podala žádost o změnu užívání stavby již v červnu a jaký je současný stav této žádosti?
4. Jak hodnotí Špalek tehdejšího ministra Bartoše a jeho roli v celé situaci?
5. Jaké konkrétní změny v legislativě by podle Špalka pomohly zlepšit současnou situaci