Digitální transformace jako národní priorita České republiky? 

Jaké jsou závěry z konference „Quo vadis, digitální Česko“, která se stala důležitým fórem pro diskusi o budoucnosti digitální ekonomiky v České republice. Účastníci z oblasti digitální ekonomiky, průmyslu a státní správy se shodli na jednom: digitální transformace musí být prioritou, pokud si Česko chce udržet konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Česká republika nebude bez digitalizace konkurenceschopná vůči zbytku světa

Poslanec Jiří Havránek (ODS) varoval před možným rizikem stagnace, pokud Česko nezvýší své úsilí o digitalizaci: „Pokud bychom jako Evropa nebo Česká republika na toto téma nedej bože zanevřeli, směřujeme plnou parou k tomu, abychom se stali úplným skanzenem“.

Zdůrazněna tak byla také s tímto problémem ruku v ruce jdoucí potřeba nastavení jasných a měřitelných cílů. „Můžeme si vybrat celou řadu parametrů. Mnoho z nich by mělo souviset s penězi, protože máme skvělý digitální byznys, jen ho buď málo propagujeme, nebo příliš brzy prodáváme do zahraničí. Startupy odcházejí, protože zde chybí kapitál,“ popsal Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) s tím, že do digitální ekonomiky v budoucnu směřovat 25 % prostředků z evropských fondů, což by podpořilo potřebné inovace a růst.

Petr Očko, vrchní ředitel Sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu, přivítal pokrok v implementaci strategie Digitální Česko a zapojení České republiky do platformy Digitálně pokročilých států (D9+). Současně však uznal nutnost zlepšit digitalizaci státní správy a poskytnout podporu menším a středním firmám v jejich transformaci.

Ohlédl se při tom na zkušenost Polska, která ukazuje, že pokud Česko neudrží tempo digitalizace, mohou nás další země předehnat. Jako příklad dobré praxe zmínil Jihomoravský kraj, který dlouhodobě pracuje na svém inovačním ekosystému. „Pokud se zeptáte, který kraj je kromě Prahy nejinovativnější, většina lidí ukáže na jih Moravy. Oni mají jasnou inovační strategii, která propojuje firmy, výzkumné organizace, univerzity i veřejnou správu,“ popsal.

České startupy a herní průmysl volají po větší státní podpoře

Oblastmi, které byly na konferenci ve středu zájmu, byly také oblasti herního průmyslu a startupů. Experti se shodli, že český herní a startup ekosystém má obrovský potenciál, ale pro jeho plné rozvinutí je potřeba systémová a dlouhodobá podpora ze strany státu.

Julie Šislerová, zakladatelka projektu Holky v Metaverse, upozornila na přílišnou shovívavost Čechů: „Mnoho Čechů se bojí vyjít s neúplně hotovým produktem a začít ho prodávat. Potřebují mít funkční byznys model a hotovou aplikaci nebo hru, což zpomaluje jejich rozvoj,“ uvedla Šislerová. Dodala, že je potřeba více přemýšlet globálně a stavět firmy tak, aby byly úspěšné i v zahraničí.

Vladimír Geršl, výkonný ředitel Cyber Sail Consulting a spolumajitel herního studia GoldKnights, upozornil, že Česká republika je téměř jediná země v Evropské unii, která nemá ucelenou státní podporu pro herní průmysl. „Význam herního průmyslu již dávno překonal filmový, přesto adekvátní podpora stále chybí,“ uvedl Geršl a dodal, že je potřeba vytvořit podobnou strukturu jako fond kinematografie, ale pro hry.

Přirovnal situaci k Dánsku, kde státní podpora pomohla rozvoji menších a experimentálních her, což pozitivně ovlivnilo vnímání her ve společnosti.

Dynamicky se podle Jakuba Kubů, komerčního ředitele a předsedy správní rady České asociace umělé inteligence, rozvíjí herní scéna v Brně. „V Brně vznikl první videoherní inkubátor Games Base a je tam ambice vyrůst až na 3 000 videoherních vývojářů,“ řekl Kubů, čímž poukázal na významný potenciál tohoto města pro herní průmysl v Česku.

Všichni účastníci diskuse tak apelovali na samotné startupy a herní studia, aby se nebály více riskovat, uvažovaly globálně a zlepšily své schopnosti prezentovat se na zahraničních trzích. Jakub Kubů zdůraznil důležitost reformy školství a posílení digitálních dovedností, přičemž Ondřej Homola dodal, že podpora státu může zahrnovat také dotace, legislativní zjednodušení a podporu investičního trhu.

Naší nadějí je AI – polovina firem ji však nevyužívá a dalších 30 % neefektivně

Značné rezervy však máme v oblasti, která v posledních pár letech obrátila svět vzhůru nohama – v oblasti umělé inteligence. „Více než polovina českých firem umělou inteligenci nepoužívá, přibližně 30 % ji používá, ale ne efektivně,“ uvedl Kubů. Ondřej Homola z N1 Ventures však očekává, že počet firem implementujících AI bude rapidně růst: „Naprostá většina softwarů, které budeme za 3–4 roky používat, bude nějakým způsobem běžet na umělé inteligenci.“

V užití umělé inteligence ve firmách vidí velký potenciál i Juraj Strieženec, provozní ředitel Kiwi.com, jedné z nejúspěšnějších českých digitálních firem. Dlouhodobé diskuse firem o jejím omezování, místo podpory jejího zavádění, podle něj firmám neprospívají. „Adaptace nových technologií je v našem regionu i celé EU poměrně pomalá. Často je to způsobeno i strachem z nových věcí nebo neustále se měnící regulace,“ řekl.

Podle nedávného reportu Digitalizace podniků 2023 od Asseco Solutions je však patrné, že firmy začínají vnímat význam umělé inteligence pro budoucí růst a efektivitu. „Rok 2023 byl rokem velkých technologických skoků především v oblasti umělé inteligence a machine learningu. Ukazuje se, že i v těžkých časech dokážeme reagovat a posouvat se vpřed,“ uvedl Jiří Hub, CEO a předseda představenstva Asseco Solutions. Tento trend je potvrzen i tím, že podle reportu se umělou inteligenci chystá implementovat dalších 40 % dotazovaných společností.

Přínosem bylo poukázání na význam digitalizace pro zefektivnění procesů, zejména v kontextu rostoucích nákladů na energie a mzdy. „Pozitivní ohlas na tuto zprávu nás utvrdil v přesvědčení, že poskytujeme cenné informace, které mohou pomoci českým podnikatelům lépe se orientovat ve světě ERP systémů a digitalizace. Právě takovéto zprávy jsou klíčové pro další rozvoj a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal Hub.

V reportu byly zaznamenány změny v preferencích firem, kdy se zvýšil zájem o cloudová řešení a poklesla pozornost k tradičním ERP systémům. „Česká republika se navíc stala evropskou špičkou v elektronickém sdílení informací, což je důkazem toho, že i přes ekonomické výzvy se české firmy nebojí investovat do pokročilých technologií,“ uvedl Jiří Hub.

Brzdí nadměrná regulace žádoucí inovace?

Na dlouhodobé problémy Česka s implementací evropských regulací upozornil i Ondřej Kovařík (ANO). Uvedl, že se často nedaří dohodnout na odpovědnosti za dohled nad nařízeními a na zajištění potřebných prostředků. Pavel Havlíček (SPOLU) tuto situaci ilustroval konkrétním příkladem zpoždění ve jmenování Českého telekomunikačního úřadu jako digitálního koordinátora služeb, což mělo být hotové již v únoru. David Wagner (Piráti) zdůraznil, že problém s implementací není pouze český, ale celoevropský, a že vynucování regulací často selhává, zejména u velkých platforem.

Evropská unie je v oblasti digitální regulace globálním lídrem, což však vyvolává smíšené reakce. Pavel Havlíček je přesvědčen, že evropský model je dlouhodobě správný, ačkoliv Evropa v oblasti umělé inteligence zaostává. Radim Sršeň souhlasí a věří, že evropský přístup staví na pevných základech, i když rozhodování trvá déle. David Wagner však vyjádřil skepsi a uvedl, že Evropa často nastavuje pravidla, která nedokáže efektivně vynucovat, což vytváří dojem, že pouze čeká na rozhodnutí z USA.

Valí se na nás legislativní tsunami – náš kontinent však může posunout na vyšší level

Podle Ondřeje Kovaříka má však Evropa dobré startovací podmínky – nesmí ale usnout na vavřínech. Klíčové bude přitáhnout a udržet talenty, rozvinout kapitálové trhy a zjednodušit pravidla pro firmy, které chtějí inovovat. 

Debata ukázala, že cesta k digitálně suverénní Evropě nebude snadná. Legislativní tsunami se valí a Česko na něj zatím není úplně připraveno. Řečníci však neztrácejí optimismus – výzvy jsou velké, ale příležitosti ještě větší. Teď záleží na nás všech, jak se k nim postavíme. Buď jako k hrozbě, nebo jako k jedinečné šanci posunout naši zemi i kontinent na vyšší level. A tenhle upgrade Česko i Evropa nutně potřebují.