Evropská unie je v krizi. Zatímco Draghiho zpráva nabízí vizi, jak propojit konkurenceschopnost a dekarbonizaci, český průmysl čelí protekcionismu, vysokým cenám energií a nejasné geopolitické situaci. Jak může Evropa překonat tuto krizi a zůstat relevantní na globálním trhu? V pořadu Export byl hostem viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Moderuje Marek Atanasčev, generální ředitel společnosti Enantis.
Radek Špicar neváhá označit současnou Evropskou unii za neudržitelnou. „Evropa je dnes nefunkční hybrid. Základy, na kterých byla postavena, už nestačí reagovat na současné výzvy,“ varuje. Podle něj je zásadní, aby Unie přestala přešlapovat na místě a začala se rozhodovat strategicky. „Pokud se členské státy nedokážou shodnout na hlubší integraci, konkurence z Asie a Ameriky nás předběhne,“ dodává.
Jedním z klíčových problémů Unie je přetrvávající byrokracie, která zpomaluje procesy na všech úrovních. „Draghiho zpráva jasně ukazuje, že odstranění bariér a zjednodušení regulací by mohlo významně posílit vnitřní trh. Jenže politická vůle k těmto změnám stále chybí,“ vysvětluje Špicar. Marek Atanasčev přitom upozorňuje na rostoucí nespokojenost firem s pomalým schvalovacím procesem nových pravidel. „Firmy si nemohou dovolit čekat měsíce nebo roky na evropská rozhodnutí,“ říká.
Podle Špicara je pro Evropskou unii jediným řešením větší integrace. „Musíme si uvědomit, že ve světě, kde dominují velcí hráči jako USA a Čína, nemůže Evropa uspět jako roztříštěný celek,“ říká. Federalizace by podle něj umožnila pružnější rozhodování a efektivnější využití zdrojů.
Marek Atanasčev k tomu dodává, že Brexit je ukázkou toho, jaké důsledky může mít rozpad unie. „Britská ekonomika čelí ztrátě přístupu na evropský trh, což zvyšuje administrativní náklady a snižuje obchodní aktivitu,“ připomíná.
Návod na budoucnost
Draghiho zpráva, kterou připravila pracovní skupina vedená bývalým prezidentem Evropské centrální banky, navrhuje kroky, jak zachovat konkurenceschopnost Evropy. Dokument klade důraz na propojení ekonomických a ekologických cílů, což podle Špicara vyžaduje zcela nový přístup. „Dekarbonizace a konkurenceschopnost se musí propojit. Už si nemůžeme dovolit řešit tyto oblasti odděleně,“ říká.
Jedním z návrhů je plná liberalizace vnitřního trhu o velikosti více než 500 milionů zákazníků. „Pokud se Unie dokáže zbavit netarifních bariér a sjednotí certifikační procesy, evropské firmy získají výhodu, kterou dnes nemají,“ vysvětluje Špicar. Připomíná, že například Spojené státy těží z federální struktury, která zajišťuje jednotná pravidla na celém území. „Evropa by si měla vzít příklad z USA, kde je jeden trh a jedna legislativa,“ dodává.
Protekcionismus: Hrozba pro český export
Jednou z největších výzev současného globálního trhu je rostoucí protekcionismus. „Pro české firmy je stále obtížnější dostat se na některé zahraniční trhy, kde vlády zavádějí pravidla zvýhodňující domácí producenty,“ uvádí Špicar. Typickým příkladem je Indie, kde musí zahraniční firmy zakládat lokální pobočky a část výroby realizovat přímo na místě, aby mohly vůbec podnikat.
Tento trend však není omezen jen na rozvojové trhy. „Protekcionismus se vrací i do USA, kde podpora domácích firem nabírá na síle. Pro české exportéry to znamená nutnost větší adaptability a investic do zahraničních provozů,“ říká Špicar. Česká vláda by podle něj měla více podporovat firmy, které se snaží prosadit na zahraničních trzích, například prostřednictvím finančních záruk nebo dotací.
Navzdory problémům spojeným s protekcionismem a vysokými cenami energií zůstává český průmysl podle Špicara odolný. „Máme za sebou transformaci po roce 1989, která byla mnohem složitější než současné výzvy. Naše firmy mají schopnost se adaptovat,“ říká.
Špicar však upozorňuje na nutnost investic do výzkumu a vývoje, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti. „Firmy jako Škoda Auto nebo Siemens ukazují, že investice do inovací přinášejí výsledky. Ale potřebujeme, aby podobné kroky podnikaly i menší a střední podniky,“ vysvětluje.
Firmy se mohou sbalit a odejít
Jedním z nejpalčivějších problémů českého průmyslu jsou vysoké ceny energií. „V porovnání s ostatními zeměmi EU máme jedny z nejdražších energií, což snižuje konkurenceschopnost našich firem,“ říká Špicar. Tento problém nutí mnoho firem uvažovat o přesunu výroby do zemí, kde jsou náklady nižší.
„Relokace výroby je bohužel realitou, kterou musíme řešit. Pokud česká vláda nenabídne řešení, můžeme přijít o klíčové investice,“ varuje Špicar. Jako příklad uvádí Spojené státy, které lákají evropské firmy na výhodné podmínky a nižší ceny energií.
Fond Ukrajina: Česká podpora v krizové oblasti
Diskuze se také stočila k fondu Ukrajina. Ta je klíčovým nástrojem české vlády pro podporu podniků, které se chtějí zapojit do obnovy a rozvoje této válkou zasažené země. Česká republika letos navýšila prostředky fondu na 300 milionů korun, což podle Radka Špicara představuje významný krok k zajištění bezpečných podmínek pro exportéry. „Bez pojistek by export do válečné zóny nebyl možný. Firmy potřebují mít jistotu, že jejich investice budou chráněny, a fond Ukrajina jim tuto jistotu poskytuje,“ vysvětluje Špicar.
Fond slouží především k financování pojistných smluv, které pokrývají rizika spojená s obchodováním v nestabilních oblastech, jako jsou ztráty způsobené nedodržením kontraktů nebo bezpečnostními incidenty. Špicar dodává, že tento nástroj má zásadní význam nejen pro velké exportéry, ale také pro menší firmy, které často nemají dostatečné rezervy k pokrytí rizik. „Doufáme, že podpora bude dále narůstat, protože 300 milionů je jen první krok. Ideálně by fond měl disponovat minimálně jednou miliardou korun, aby plně pokryl potřeby českých exportérů,“ říká.
Podpora fondu Ukrajina přichází v době, kdy české firmy čelí zvýšené poptávce po svých výrobcích a službách na Ukrajině. Česká republika má na tomto trhu dlouhodobě silnou pozici, zejména díky vysoké kvalitě průmyslových a strojírenských výrobků. „Ukrajina vnímá české firmy jako spolehlivé partnery, což je obrovská výhoda v konkurenčním prostředí,“ uvádí Špicar.
Vedle tradičních průmyslových odvětví, jako je strojírenství a energetika, se otevírají příležitosti také v oblasti digitálních technologií a výstavby infrastruktury. Obnova Ukrajiny bude v příštích letech jedním z největších evropských projektů a české firmy by podle Špicara měly být jeho aktivní součástí. „Pokud správně využijeme příležitosti, které tento trh nabízí, může to být významný impulz pro českou ekonomiku,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak Draghiho zpráva navrhuje propojit dekarbonizaci s ekonomickým růstem.
- V čem konkrétně je současná podoba Evropské unie neudržitelná.
- Kde je cítit protekcionismus a jak mění globální pravidla obchodu.
- Jaké kroky by mohla česká vláda podniknout pro podporu exportérů.
- Jak by federalizace Evropské unie mohla pomoci zachovat její konkurenceschopnost.
