Při příležitosti desetiletého výročí založení Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT připravil institut na přelomu května a června třídenní sérii událostí zaměřených na aktuální témata: průmysl 4.0 a umělou inteligenci. Akce s názvem Industry-AI Days 2023 je kombinací odborného vědeckého programu, strategických setkání špiček státu, akademie a průmyslu a vzdělávacích workshopů pro firmy a veřejnost.
Deset let není v kontextu existence nejstarších technických univerzit dlouhá doba. Přesto se Českému institutu informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT podařilo výrazně zapsat do české a evropské vědy a stal se synonymem pro úspěšný transfer technologického výzkumu do reálné praxe. Něco, co je v Německu nebo jiných státech samozřejmostí, a co jsme se v Česku museli horko těžko naučit. A stále se učíme.
„Bez výzkumných organizací se sdílenou infrastrukturou by se český průmysl mohl jen těžko rozvíjet,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek, který se o vznik institutu významně zasloužil. Podle jeho mínění není možné dělat výzkum pouze tzv. „do šuplíku“ a sbírat akademické body za publikovanou činnost bez dalšího reálného využití. Státní peníze vkládané do výzkumu musí mít své praktické zhodnocení.
Národní průmyslový summit 2023
Mirek Topolánek bude jedním z diskutujících Národního průmyslového summitu 2023, který vytváří otevřenou platformu pro diskusi klíčových osobností státu, průmyslu a akademické sféry. FocusOn je jeho mediálním partnerem.
Pozvání do panelu přijala řada osobností, například ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, špičkový vědec Tomáš Mikolov nebo prezident Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP Martin Jahn. Letošní ročník se soustředí na představení konkrétních koncepčních řešení pro konkurenceschopnost průmyslu. Záznam z konference můžete sledovat online.
Helena Langšádlová si význam české vědy pro naši ekonomiku uvědomuje. Pro FocusON uvedla: „Aktuálně probíhá příprava nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který bude přenos znalostí usnadňovat a vymezovat jeho legislativní rámec. Dále chystáme změny v procesu hodnocení projektů účelové podpory zaměřené na aplikovaný výzkum, abychom podpořili transparentnost systému rozdělování prostředků a přiblížili se mezinárodním standardům.“
Zda to bude českému průmyslu stačit, uvidíme v diskusi. Například Tomáši Mikolovovi vadí, že český výzkum a vývoj je dlouhodobě podinvestovaný. „Podporujeme ho mnohem méně než například na Slovensku nebo v Bulharsku,“ uzavírá s povzdechem špičkový vědec, který má díky svému mnohaletému působení v zahraničí mezinárodní nadhled.
Autor: Alena Burešová
