V roce 2022 se do České republiky dovezlo nejvíce zlata za posledních 11 let – téměř deset tun v hodnotě přes dvanáct miliard korun. Nejvíce žlutého kovu se k nám dostalo ihned v začátcích války na Ukrajině. Nejméně naopak na podzim, kdy se cena zlata dostala na dvouapůlletá minima. Vyplývá to z předběžných dat Českého statistického úřadu a výpočtů společnosti Zlaťáky.cz.
Data statistického úřadu se týkají veškerého zlata v jakékoli formě, ale velmi dobře korespondují s poptávkou lidí po investičním zlatě. „Ihned po vypuknutí konfliktu na Ukrajině jsme zaznamenali skokové zvýšení zájmu o zlato, a to nejen v Česku. Důsledkem bylo prodloužení čekacích dob, jelikož světové rafinerie a mincovny nebyly po vyprodání skladových zásob schopné nárůst poptávky uspokojit,“ vysvětluje Martin Štich, ředitel společnosti Zlaťáky.cz, která se specializuje na prodej investičního zlata a dalších drahých kovů.
Češi zlato nakupovali na cenovém vrcholu
Nákupní chování Čechů je přesným opakem toho, co píší učebnice ekonomie. Nakupovali v době jeho jarní vysoké hodnoty, v časech podzimních minim je žlutý kov naopak nechával chladnými.
Únor, březen a duben loňského roku patřily z hlediska množství dovezeného zlata mezi nejsilnější měsíce za posledních deset let. Díky celosvětově zvýšené poptávce dosáhla cena zlata svého loňského maxima, když se v březnu krátce dostala nad hranici 2 000 dolarů za trojskou unci.
Naopak na podzim, kdy se jeho cena dostala pod 1 650 dolarů za unci a dosáhla dvouapůlletého minima, byl zájem o zlato nejnižší. Zatímco v září se dovezlo do Česka 415 kilogramů žlutého kovu, v říjnu to bylo pouze 399 kilogramů, tedy nejméně od října 2020.
„V této době jsme i my zaznamenali pokles poptávky po zlatě a naopak rostl zájem lidí o jeho prodej. Důvodem těchto prodejů byla často potřeba hotovosti kvůli vysoké inflaci, ale často za nimi stál také strach lidí z dalšího poklesu,“ říká Martin Štich s tím, že lidé tak často opakovali dlouhodobou investiční chybu. Tedy že investovali v době cenového vrcholu a svých investic se zbavovali v době, kdy jejich hodnota klesla. „Na druhou stranu, na jaře lidé zlato nekupovali primárně z důvodu spekulací na jeho růst, ale především ze strachu z eskalace konfliktu a jako ochranu části svého majetku,“ dodává Martin Štich.
Dovoz zlata by mohl v příštích letech vzrůst na trojnásobek, ČNB uvažuje o rozšíření zlatých rezerv
V uplynulých deseti letech se hmotnost dovezeného zlata pohybovala kolem šesti až sedmi tun za rok, s několika výjimkami. Slabší byly roky 2019 a 2016, kdy se dovezlo jen okolo 5 tun ročně. Naopak silnější byl rok 2021, ve kterém bylo dovezeno 9 tun zlata.
Objem importu zlata přitom může brzy vzrůst až trojnásobně. Guvernér České národní banky Aleš Michl se totiž nechal slyšet, že plánuje navrhnout zvýšení státních rezerv zlata z dvanácti až na sto tun, a to během pouhých pěti let. To by znamenalo, že jenom Česká národní banka bude ročně dovážet téměř dvacet tun zlata, tedy dvojnásobek loňského dovozu.
Lidé budou do zlata investovat více
„Z našich diskuzí s klienty navíc vyplývá, že sledují, jak se ČNB chová, a ve svých rozhodnutích ji částečně následují. Když se zlata zbavovala, ptali se nás na důvody tohoto kroku. Naopak aktuální zájem ČNB o nákup zlata vede i ke zvýšenému zájmu lidí o možnosti investic do fyzického zlata. Dá se tedy předpokládat, že v takovém případě by vzrostla i poptávka drobných investorů,“ říká Martin Štich. Zájem o nákup zlata u drobných střadatelů podle něj zvyšuje také to, že se k němu vracejí i jiné centrální banky, které loni nakoupily rekordních 1 136 tun zlata.
Autor: Alena Burešová
