Evropská centrální banka postupuje ve svých plánech zavést digitální verzi své měny – eura. Pilotní projekt bude zkoumat výhody i rizika takového kroku. Není žádným překvapením, že inspirace přišla s velkým boomem kryptoměn.
Digitální forma měny, kterou aktuálně využívá 19 zemí eurozóny, by mohla být alternativou k platebním službám třetích stran a kryptoměnám, jako je bitcoin. Zájem o ně totiž v posledních letech rapidně vzrostl. Centrální bankéři však dávají najevo své značné nesympatie. Tvrdí, že rozšířené používání cizích nebo neregulovaných měn by mohlo destabilizovat ekonomiku. Jedním z nich je například Andrew Bailey, guvernér Bank of England.
„Chceme takto zajistit, aby občané a firmy měli i v digitálním věku přístup k nejbezpečnější formě peněz, penězům centrální banky,“ uvedla v oficiálním prohlášení prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Podle informací zveřejněných na zpravodajském serveru DW.com bude projekt probíhat dva roky. Během této doby chce ECB zjistit možné fungování digitální měny i potenciální dopad jejího zavedení na evropskou ekonomiku.
Koncept digitální měny aktuálně řeší vedle Evropské unie i mnoho dalších zemí.
Destabilizují digitální měny celosvětovou ekonomiku?
Digitální euro nemá za úkol nahradit jeho fyzický protějšek, nýbrž spíš najít využití jako doplňková forma online plateb, která by zajišťovala rychlejší digitální transakce. Své kroky učinila i Čína. Od loňského roku totiž testuje digitální verzi juanu.
Kryptoměny získávají po celém světě stále větší institucionální přijetí, někteří se tak obávají, že oba tyto trendy spolu s poklesem používání hotovosti představují hrozbu pro hospodářskou stabilitu v Evropě.
Německé firmy dávají zelenou
Podle průzkumu sdružení Bitkom, které zaštiťuje německé společnosti působící v digitální ekonomice, podporují krok k zavedení digitálního eura více než tři čtvrtiny německých společností s více než 50 zaměstnanci, definicí všechny „velké podniky“. Hlavním důvodem jsou převážně obavy ze vzniku cizích či soukromých digitálních měn.
Autor: Matouš Mareš
