Domácí fotovoltaika se nevyplatí, lepší je si koupit podíl v elektrárně

Ceny zemního plynu i elektřiny klesají. Podle energetického experta Ondřeje Doležala ale nejsme z problému venku a v nadcházející topné sezoně si pravděpodobně energetickou krizi zopakujeme. Pokud bude tuhá zima, cena za megawatthodinu by se mohla vyšplhat i na 30 tisíc korun.

Krize se bude opakovat

Letošní zima byla podle slov Ondřeje Doležala šestá nejteplejší za posledních 248 zimních období. Klesla tak poptávka po zemním plynu, což rapidně stlačilo jak ceny zemního plynu, tak elektřiny. Energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, tak pomalu odeznívá. Doležal však upozorňuje, že problém v energetice nezmizel a podobná krize se bude s největší pravděpodobností opakovat. 

V létě začne narůstat nejistota ohledně následující topné sezony, protože se zjistí, že v České republice nejsou kapacity takové, jaké by měly být. Tato nejistota vytlačí cenu plynu i elektřiny nahoru, vysvětluje expert.

„Pokud navíc ještě třeba Evropská unie uvalí sankce na Gazprom, tak to bude pro trh další velký šok. To se ponese až do podzimu, kdy budou mít všichni vlasy nahoře, budou chtít nakupovat energie a bude vysoká poptávka po komoditě. Jeden subjekt bude zvedat cenu druhému. Budeme opakovat scénář, který tady byl minulý podzim,“ dodává.

Cena elektřiny může vystřelit až patnáctinásobně

Momentální cena elektřiny se pohybuje okolo 2 000 korun za megawatthodinu. Na podzim minulého roku se vyšplhala na 18 000 korun za MWh. Pokud bude letos tuhá zima, mohla by podle Doležala atakovat 25 až 30 tisíc korun bez daní a poplatků. 

Doležal poukazuje na to, že zhruba polovina spotřeby České republiky se obchoduje na spotovém trhu. Jakýkoliv prudký cenový výkyv tak okamžitě pocítíme. „Cena energií je pro český stát jakožto infrastrukturu kriticky důležitá. Pokud nebude podchycena cena elektřiny, resp. komodit, bude růst inflace. Je to taková nekonečná spirála,“ vysvětluje expert.

Vláda Petra Fialy zavedla cenové stropy v prosinci minulého roku. Dle slov Doležala to bylo na poslední chvíli před topnou sezonou. Nečekaně teplá zima ale srazila ceny dolů a vládní stropy tak do určité míry zastavily fungování trhu.

 „Například klienti, kteří fixovali cenu za osm nebo devět tisíc korun, tak se jim cena zastropovala na 5 000 korunách. Dnes by mohli fixovat cenu na 3000 korunách. Oni tam však nevidí rozdíl pěti tisíc, ale jen dva tisíce oproti cenovému stropu, a tak s tím nic nedělají. Doplácí to stát z našich daní,“ říká Doležal s tím, že zastropovaná cena zároveň nenutí odběratele fixovat si cenu na další období, takže až ke konci roku skončí cenové stropy, pocítí „v plné kráse dopady“.

Doležal radí fixovat si ceny elektřiny na delší časové období, i vzhledem k očekávanému vývoji v energetice. Aktuálně je Česká republika čistým vývozcem energií, v roce 2026 se by se však poměr dovozu a vývozu měl podle Doležala otočit. Kvůli růstu cen emisních povolenek ztratí výroba elektřiny v uhelných elektrárnách, které tvoří 44 procent našeho energetického mixu, ekonomický smysl. „Pokud se čtyřiačtyřiceti procentům výroben v České republice nebude vyplácet vyrábět, máme problém,“ říká Doležal. 

„Člověk, který si dnes v momentě, kdy není žádná poptávka a ceny jsou nejnižší, bude cenu fixovat, na tom bude podstatně lépe než lidé, kteří to nechají dojet do stavu, kdy budou nakupovat za aktuální hodinové ceny poté, co se zjistí, že není dostatek elektřiny v síti,“ konstatuje.

Koupit si podíl v elektrárně může být řešením 

Česká republika podle něj řeší pouze důsledky, ne příčinu celé krize. V roce 2026 bude podle analýz chybět Česku jedna terawatthodina. Počítá se s tím, že ji dovezeme ze zahraničí, podle Doležala ale nebude moc kde brát. Expert poukazuje na to, že Německo zavírá jaderné elektrárny, Francie zatím žádné nové zdroje nestaví a Dánsko stále dováží do země 30 procent potřebné elektřiny. 

Pokud se nepostaví nové zdroje, spotřebitel má podle Doležala jedinou možnost – koupit si podíl v elektrárně. „Ta elektrárna bude vyrábět levnou elektřinu a nikdo mu tu elektřinu s odůvodněním péče řádného hospodáře prostě nezdraží.“ 

Investice do energetické firmy je podle jeho názoru aktuálně lepší variantou než stavět solární elektrárnu. „Co se týče fotovoltaik pro domácnosti, tam bych to dnes svému příbuznému jednoduše nedoporučil.“ 

Další potenciální možností je komunitní energetika, která vychází z myšlenky, že lidé si třeba na chatě postaví nějaký svůj malý zdroj a následně budou elektřinu využívat na jiném místě. „Energetická lobby však tyto zákony ohýbá tak, aby to, co funguje běžně v zahraničí, u nás možné nebylo. U nás ta energetická lobby je spíše ve prospěch velkých energetických společností než ve prospěch odběratelů, které na trhu v tuto chvíli, jak vidíme, nikdo nezastupuje,“ dodává expert.

Nejhorším scénářem by podle Doležala bylo odpojování uživatelů ze sítě. „Celkem 54 procent spotřeby České republiky se obchoduje na denní burze. Pokud by přišel někdo ze zahraničí a řekl, že kupuje výrobu našich elektráren na další dva roky, může se klidně stát, že i kdyby český odběratel byl ochoten zaplatit téměř cokoliv, tak ho do té sítě nikdo nepřipojí, protože tam nebude dostatek elektřiny,‘‘ nastiňuje energetický expert.