Stále více Čechů volí jako částečný zdroj energie propan-butan v tlakových lahvích (LPG). Díky cenové stabilitě se toto palivo dostává stále více do popředí zájmu. Další výhodou je nezávislost na plynových rozvodech, což může sehrát důležitou roli při výměně starých neekologických kotlů v neplynofikovaných regionech. A těch není podle dat Českého statistického úřadu úplně málo.
U nás doposud výjimka, v zemích jižní Evropy jako Portugalsko zcela běžný zdroj energie. Situace se však mění i v české kotlině, kde měl levný ruský trubkový plyn doposud téměř monopol.
LPG má široké uplatnění v domácnostech, průmyslu i gastronomii. Jeho hlavní výhoda je nezávislost na distribučních sítích. Proto vidíme u téměř každého domku v alpských regionech nebo na hornatých Pyrenejích lahev se stlačeným plynem. U nás v Česku je ideální například při rekreaci – na chatách a chalupách nebo v karavanech –, při stavebních pracích a opravách silnic, ale i v gastronomických provozovnách, kde není dostupná přípojka zemního plynu, či u mobilních stánků s občerstvením a podobně. Po ruském útoku na Ukrajinu dostal jeho význam další konotaci.
Tři pětiny Čechů využívají LPG občas, pětina pravidelně
Z výzkumu agentury Ipsos zpracovaného v závěru loňského roku pro společnost Primagas vyplývá, že tlakové LPG láhve někdy využívá 58 procent populace. Pravidelných uživatelů je mezi Čechy 18 procent. Přechod na tento způsob vytápění, který spočívá v instalaci plynového zásobníku, jenž je dle potřeby doplňován z autocisterny, by pak zvažovalo dalších téměř pět procent lidí.
Alternativa zemního plynu i tuhých paliv
Zejména v poslední době význam LPG rostl. V kontextu energetické krize se totiž zkapalněný propan osvědčil jako cenově stabilní zdroj energie pro vytápění domácností, ale i pro firmy, které v obavách z možného přerušení dodávek hledaly alternativu zemního plynu. Geopolitická situace totiž měla po zahájení ruské invaze na Ukrajinu na dostupnost i cenu LPG minimální vliv.
„Velká část tuzemské poptávky je uspokojena LPG získaným při rafinaci ropy, která neproudí z Ruska, ale ropovodem TAL a IKL z italského přístavu Terst. Evropské terminály dále umožňují importovat propan prakticky odkudkoliv,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která ihned po vypuknutí války deklarovala ukončení veškerých dodávek LPG z Ruska. „I když tak LPG loni stejně jako jiné zdroje podražilo, nenastaly žádné extrémní cenové výkyvy a propan dodávaný do zásobníku stál v roce 2022 průměrně 2 až 3 koruny za kilowatthodinu, včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků,“ dodává Jiří Karlík s tím, že současně kontinuálně roste produkce bioLPG.
Jeho fyzikální vlastnosti jsou stejné jako u běžného LPG, má však o 60 až 90 % nižší emise CO2. V budoucnu tak bude možné přejít na tuto ekologickou variantu bez nutnosti rozsáhlé výměny infrastruktury, obdobně jako u eventuálního využití syntetických paliv ve spalovacích motorech.
Přechod na propan nejčastěji po odstávce kotle na tuhá paliva
Podle dat ČSÚ využívá vytápění plynem ze zásobníku asi 23 tisíc domácností. Propan tedy zdaleka již není řešením pouze pro odlehlé horské a příhraniční oblasti. Poslední sčítání lidu totiž také ukázalo, že nejvíce lidí bez plynové přípojky je v Jihočeském kraji, zavedený plyn zde má téměř polovina domácností. Podobná situace panuje i v kraji Středočeském, Libereckém nebo Královéhradeckém, kde se podíl bytů se zavedeným zemním plynem pohybuje mezi 56 až 57 procenty. A právě tyto kraje patří k těm, kde je poměr využití plynu z lokálního domovního zásobníku vůči plynu z veřejné sítě nejvyšší.
Společnost Primagas loni evidovala meziročně čtvrtinový nárůst zákazníků, kteří začali využívat propan ze zásobníku. „Je to dáno zejména velkým zájmem ze strany firem, které propanem buď zcela nahradily zemní plyn, nebo si pořízením LPG zásobníků vytvářely záložní zdroj plynu. Pokračoval však i zájem ze strany domácností – pětina přešla na propanové vytápění z drahé elektřiny. Nadále však dominují zákazníci, kteří si zvolili propanové vytápění po odstávce starého kotle na uhlí či na dřevo,“ popisuje Jiří Karlík.
Variabilní využití propanu
Právě v této oblasti může sehrát propanové vytápění důležitou roli. Z výsledků sčítání lidu dále vyplývá, že podíl domů s vlastním ústředním vytápěním se za posledních 30 let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 1991 to bylo asi 600 tisíc (z celkových zhruba 1,6 milionu obydlených domů), v roce 2021 už více než 1,3 milionu (z celkových 1,95 milionu obydlených domů). Jejich zdrojem tepla jsou často tuhá paliva – uhlím topí v několika krajích desetina domácností, dřevem třeba v kraji Vysočina nebo Jihočeském téměř pětina domácností. Přitom podle Ministerstva životního prostředí v tuzemsku zbývá vyměnit zhruba 150 tisíc nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, někteří odborníci odhadují dokonce až 250 tisíc.
Pro běžný starší rodinný dům se hodí zásobník na 4 850 litrů, respektive 2,1 tuny LPG. Menší zásobníky na 2 700 litrů neboli 1,2 tuny zkapalněného propanu lze využít u rekreačních objektů, objektů s lepší tepelnou izolací nebo tam, kde si lidé přitápějí krbovými kamny či využívají fotovoltaiku. Pro odběratele s nižší spotřebou plynu – typicky pro vaření, přitápění či ohřev vody – může dávat smysl si místo instalace zásobníku nechat vozit například 33kilogramové propan-butanové láhve.
„Odstávka starého kotle je příležitostí zvážit přechod z tuhých paliv na plyn. Díky LPG jsou přednosti plynového vytápění či vaření na plynu dostupné i pro neplynofikované lokality,“ uzavírá Jiří Karlík a dodává, že LPG nabízí velmi variabilní využití.
Autor: Alena Burešová
