Aby vědci snížili množství odpadu, vyrobili beton a maltu ze špinavých plenek. Ty by se tak skutečně mohly stát levným a udržitelným stavebním materiálem, píše server The Verge.
Ačkoli to může znít zvláštně, vyhozené pleny lze sterilizovat a znovu použít do betonu a malty, tvrdí nový výzkum. Takový postup má potenciál vyřešit některé velké ekologické problémy, například snížit znečištění ze stavebnictví a skládek.
„Jedno dítě za den spotřebuje čtyři nebo pět párů plenek … můžete si představit, kolik odpadu mohou plenky vyprodukovat jen v jedné zemi,“ říká Siswanti Zuraida, hlavní autorka výzkumu publikovaného nedávno v časopise Scientific Reports a doktorandka v oboru architektonického inženýrství na univerzitě v japonském Kitakjúšú.
Zuraida si nemusela nic představovat, k otestování teorie použila špinavé pleny svého vlastního dítěte a postavila demonstrační dům. S kolegy nakonec zjistila, že až 8 procent písku použitého na výrobu betonu a malty pro malý dům lze nahradit přepranými plenami.
Sbírat pleny pro stavebnictví dává smysl
Jedná se teprve o počáteční studii, takže by bylo třeba ujít ještě dlouhou cestu, než by se tato metoda mohla komerčně využít. Ale tady je návod, jak by to mohlo fungovat: nejprve by musel existovat systém sběru plen, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně. Zuraida nemohla během pandemie sbírat špinavé pleny z jiných domácností, ale naštěstí nemusela hledat daleko. Špinavé pleny své dcery sama vyprala a vydezinfikovala a pak je nechala 28 dní schnout na slunci. Poté požádala o pomoc bratra, aby je ručně roztrhal nůžkami.
To podle ní ukazuje, že domácnosti ve venkovských nebo nízkopříjmových oblastech by mohly tento DIY projekt potenciálně zopakovat samy. Pokud by se však měl rozšířit, potřebovala by města speciální vybavení, které by pleny snáze rozložilo. K dezinfekci materiálů lze použít chlorid sodný.
Sběr plen by mohl fungovat jako recyklace plastů
Plenky se skládají převážně z plastu a buničiny. Jejich opětovné zpracování by se tedy dalo přirovnat ke způsobu, jakým se plastové lahve často recyklují na vlákna používaná na koberce. U plenek je podle Zuraidy žádoucí zejména to, že obsahují superabsorpční polymerní vlákna. Tato vlastnost by mohla dát betonovým materiálům samoregenerační kvalitu, protože vlákna mohou absorbovat vlhkost způsobem, který by mohl omezit praskání.
Výzkumný tým testoval šest různých vzorků stavebních materiálů obsahujících různá množství plenek, aby zjistil, kolik jich lze přidat, aniž by byla ohrožena pevnost materiálu. Výzkumníci zjistili, že pleny mohou nahradit až 8 procent písku používaného k výrobě betonu a malty v domě o rozloze 36 metrů čtverečních (387,5 čtverečních stop). To zahrnuje 27 procent písku použitého v betonových sloupech a nosnících a až 40 procent písku použitého na výrobu malty pro příčky.
Celkově by tato domácnost mohla odklonit 1,7 krychlového metru plenkového odpadu ze skládek. Studie nevypočítává, kolika emisím skleníkových plynů by to mohlo zabránit, ale skládky vypouštějí silný plyn zvaný metan a pleny jsou hlavním zdrojem plastového odpadu a znečištění. Globální stavební boom také vyvolal hrozící nedostatek písku. Tyto problémy se s urbanizací a růstem populace jen prohlubují, zejména v Indonésii, kde byla tato studie provedena.
Autor: Jiří Böhm
