„Spalte vše kromě pneumatik. Lidé musí být v teple,“ to jsou slova bývalého polského premiéra Jaroslawa Kaczynského. S vysokými cenami plynu a elektřiny, způsobenými ruskou invazí na Ukrajinu, se pro obyvatele východní Evropy stává téměř nemožné zajistit si jednu ze základních životních potřeb – teplo. Energetická chudoba se tak stává termínem letošní zimy a ekologie je odsunuta na druhé místo. Informoval o tom server Financial Times.
Miliony lidí ve východní Evropě si nemohou dovolit platit vysoké ceny za plyn a elektřinu. Rodiny tak hromadí zásoby palivového dřeva, ale i jeho cena strmě stoupá – v některých oblastech už je oproti minulému roku až dvojnásobná. Seznamte se tak s pojmem energetická chudoba neboli neschopnost dovolit si dostatečné dodávky tepla. Podle analytiků se s ní bude potýkat především Maďarsko, Bulharsko, ale i naše bratrské Slovensko.
Místo drahého plynu odpadky. Ty se však spalují jen v noci
„Růst cen základních komodit, především energií a potravin, uvrhne mnoho lidí do chudoby. A ti, kteří již pod hranicí chudoby jsou, zažijí extrémní chudobu,“ prohlásil maďarský ekonom David Nemeth. Jedním z příkladů je příběh Maďara Zoltána Berkiho, jehož měsíční plat činí přibližně 500 eur (12 tisíc korun). Obchody v Maďarsku však už nyní prodávají palivové dřevo za více než 200 eur (téměř 5 tisíc korun) za metr krychlový, který těžko dokáže vytopit malý domek na jeden měsíc. Ze svého měsíčního rozpočtu tak odvádí skoro polovinu pouze na zajištění tepla.
„Hoří to a my musíme zůstat v teple,“ říká Berki poté, co dá do kamen pár větviček, poleno a starou fotbalovou kopačku. Když se zde teploty začnou pohybovat kolem nuly, mnozí se uchylují k pálení znečišťujícího otupu, jako je uhlí nebo dřevo, ale sahají i po nelegálních materiálech – odpadcích. Toxický materiál spalují pod rouškou tmy, aby nebyl vidět hustý černý kouř. Podobně na tom je Bulharsko, ve kterém už před válkou nebylo podle Eurostatu 60 procent Bulharů schopno dostatečně vytápět své domovy.
Lidé spálí cokoliv
„Roky vývoje a snah teď přijdou nazmar. Když záleží na přežití, lidé spálí cokoliv,“ komentuje situaci Zsuzana F. Nagyová, ředitelka maďarské ekologické skupiny Green Connection Association. Rostoucí používání toxických paliv způsobuje dramatický nárůst emisí v celém regionu východní Evropy a politici před tím zavírají oči.
„Hnědé uhlí a dřevo jsou součástí systému, který používáme k ochraně rodin před energetickou krizí,“ tak zněla slova maďarského premiéra Viktora Orbána potom, co uvolnil pravidla pro těžbu dřeva a nařídil zintenzivnit dobývání lignitu, síry a hnědého uhlí. Polsko zase zrušilo standardy kvality pro spalování uhlí. Podle budapešťské neziskové organizace Clean Air Action Group však už nyní umírá na znečištění ovzduší dvakrát více Maďarů než Francouzů a Nizozemců. Úmrtí jsou navíc jen špičkou ledovce, protože nemocných je stokrát více.
„Najednou kouř a smog nikomu nevadí“
Na Slovensku už minulý rok spadala pětina domácností do energetické chudoby. Dotační schémata v zemi jsou pro chudé špatně nastavena a nový zákon na podporu rodin, které sníží spotřebu energie o 15 procent, tak pro ně nedává smysl. Samy totiž plýtvají jen malým množstvím energie.
Dřevo se tak pro Slovensko stává variantou číslo jedna. Ve městě Nová Lesná, které leží na úpatí Tater u hranic s Polskem, se vytěžilo tolik dřeva, že se podle starosty Petera Hritze vrátilo o 50 let zpátky. „Najednou kouř a smog nikomu nevadí,“ svěřil se Hritz.
Autor: Lenka Hrušková
