Zpomalení inflace je jen na papíře, stát zavrtěl statistikou. Zdražují i věci, u kterých k tomu není důvod. Obchodníci využívají situace, říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group.
V říjnu inflace poprvé po dlouhé době zpomalila. Přesto, když člověk jde nakupovat, tak to spíš vypadá, že se vše stále zdražuje. Je to tím, že obchodníci využívají situace? Nebo v čem je problém?
Je tam hned několik problémů. Statistika ukázala, že ceny nyní meziměsíčně klesají o 1,4 %. Nikdo z nás ale žádný pokles nevidí. To je dáno tím, že se státu podařilo trochu zavrtět statistikou, kdy v ní byl zohledněn úsporný tarif a také nezapočtení poplatků za obnovitelné zdroje. Když se to sečetlo, vede to jednorázově k poklesu ceny elektřiny, jak meziměsíčně, tak meziročně. Nicméně, všechny ostatní položky rostou, a ukazuje se tedy ohromný inflační tlak všude, kam se podíváme. A je zajímavé, že to cítíme i u položek, kde bychom to vůbec cítit neměli, jako je třeba oblečení, obuv apod. Protože když zdražuje něco, co je spojené s ruským plynem, tak tomu všichni rozumí, ale proč zdražují boty vyrobené ve Vietnamu… Tam se ukazuje, že obchodníci skutečně využili situace, protože najednou vědí, že spotřebitel jde do obchodu a očekává, že to bude dražší a nechá tam větší peníze. Díky tomu prodejci jsou ochotni ceny zvýšit o trochu víc, než by bylo férové. V jiných položkách to tak úplně neplatí, tam už opravdu vidíme, že zdražují kvůli tomu, že jsou s tím spojené vyšší náklady na energii apod. V zemědělství se navíc ještě projevuje, že potřebujeme nějaká hnojiva, a ta buď nejsou, nebo jsou dražší. Dá se ale říct, že zdražuje všechno, jen u těch zemědělských produktů to vidíme nejvíc, cukr třeba je meziročně dražší o 100 %.
Lze ale nějak zabránit tomu, aby obchodníci ceny uměle ještě víc navyšovali?
Je to čistě tržní situace. Dokud budou lidi ochotní peníze za zboží utratit, tak ceny porostou. Administrativa by do toho neměla zasahovat. Ono to brzy skončí, protože lidem dojdou úspory, budou více šetřit a maloobchodní tržby dále klesnou. A v tu chvíli dojde k zbrzdění cen. Proto já třeba se domnívám, že už se pohybujeme někde na vrcholu inflace, v příštím roce by měla ubrat na síle. A předpokládám, že postupně bude zpomalovat tak, aby se průměr za celý rok pohyboval někde kolem 10 %, možná i lehce pod tím. To všechno je ale dáno předpokladem, že bude plyn. Protože tady nejde jenom o to, jaká bude jeho cena, ale jestli vůbec bude. Pokud ne, samozřejmě že cena šíleně vyletí a výroba by pak poklesla ještě víc. Já tedy předpokládám, že plyn bude – stačí, když se podíváme na tankery kolem Evropy, máme plné zásobníky.
Už jste to taky zmiňoval, lidé ještě nakupují, protože mají peníze. Kdy jim dojdou a přestanou nakupovat?
Tak záleží komu. Někteří lidi už dneska říkají, že nemají vůbec žádné úspory, žádnou rezervu. Třetina populace narazila na strop a má ohromný problém. A teď nám jde o tu druhou třetinu populace – kdy jí peníze dojdou. To je podle mě otázka měsíců a začnou spořit ještě víc, budou si více kontrolovat rozpočty. V případě nejvyšší vrstvy společnosti asi tato situace nenastane vůbec.
Mají vůbec Češi v těchto těžkých časech zájem do něčeho investovat, třeba do dluhopisů? Když vezmeme v potaz, že se občas objeví aféra, která tady tento typ investování trošku dehonestuje.
Celá řada domácností má docela slušné úspory a hledají nějaký způsob, jak zabránit jejich znehodnocení, protože chápou, že nechat si peníze v bance je to nejhorší, co mohou udělat. A v tu chvíli se nabízejí dluhopisy, protože dneska už nesou něco kolem 10 %. Většinu inflace tím zachráníte, najednou vám úspory nepožere. Je dobré zajímat se i o jiné investice, teoreticky vám mohou přinést větší zhodnocení, ale spíš to tak není. Když se podíváme, jak se letos vyvíjejí trh akcií, tak vidíme, že třeba akcie lidem nepomáhaly. Dluhopisy, ty se ukázaly jako dobré. My jsme na to dělali analýzu, a když porovnáme cenu před rokem, cenu dneska a započteme do toho vliv inflace, tak dluhopisy a zlato jsou zajímavé. Letos byly ještě zajímavé ceny nemovitostí, ty šly taky nahoru. Ale teď se to začíná lámat dolů. Společnost je velmi vynervovaná. Když se díváme na indikátor důvěry domácností v ekonomiku, tak ta je nejhorší od doby, kdy se v roce 2003 začala měřit. Domácnosti jsou vystresované víc než za covidu.
Co to znamená, když se řekne prašivý dluhopis?
Prašivý dluhopis je dluhopis, u kterého můžeme očekávat, že bude mít nějaké problémy a že se na trh dostal díky tomu, že má nízkou cenu. Přežívá tam, ale je tu velké riziko, že nebude splacen. Proto se mu mnozí investoři zdálky vyhýbají, případně jsou ochotni ho nakoupit jen za okolností, že bude hodně pod cenou a nabízí nějaké ohromné zhodnocení. Je to velmi rizikový dluhopis, kterému by se běžní lidé měli vyhnout.
A co by tedy měli dělat, aby investovali do neprašivého dluhopisu?
Pokud se bavíme o korporátních dluhopisech, je dobré tu firmu znát, podívat se na její výsledky, jak hospodaří dlouhodobě, kdo je v managementu apod. Když zjistíte, že tomu byznysu důvěřujete, že nabízejí solidní podmínky, výnos, který je atraktivní a zároveň splatitelný, tak to začíná být zajímavé. Pak je dobré podívat se na to, jestli je ten dluhopis nějakým způsobem zajištěný. Ve chvíli, kdy ale někdo řekne, že zajištěný není, tak rovnou odcházím. Když je zajištěný třeba nějakou nemovitostí, tak v případě, že ten dluhopis nebude splácen, budu uspokojen aspoň tou zástavu.
Vy jste nedávno vyvinuli srovnávač dluhopisů. Měl by ukazovat, který dluhopis je dobrý, který špatný atd. Co si od toho slibujete?
Srovnávač vznikl hlavně proto, aby si lidé mohli porovnat riziko a očekávaný výnos, protože se může ukázat, že některé dluhopisy mají solidní výnos a přitom nemají až tak tak vysoké riziko, jak by se dalo dalo očekávat. Riziko měříme metodikou, se kterou přišlo ministerstvo financí, a to uplatňujeme na korporátní dluhopisy. Tam se ukazuje, jak dluhopisy jsou rozloženy v rizikovosti. Samozřejmě ve chvíli, kdy ten dluhopis vydá společnost, která o sobě neprezentuje žádné informace, tak ve srovnávači má špatný rating, u toho dluhopisu není žádná zástava. Když tam zástava je, tak rating vybíhá nahoru a pomalu se začíná blížit tomu, kde je Česká republika. Státní dluhopis je totiž o mnoho úrovní výš. A pro člověka, který vyhledává dluhopis, do kterého bude investovat, je tam ta výhoda, že má na jednom místě přes 1000 dluhopisů a může je na základě různých parametrů porovnávat. Každý z nás má totiž jiný sklon k riziku. Někdo vyžaduje pouze ohromný výnos, někdo si řekne, že je spokojený i s nižším výnosem – a tam právě najdete přesně to, co hledáte.
Poslední otázka: Do čeho byste doporučil, aby lidi dneska investovali? Co podle vás dává smysl, když už má někdo volné peníze?
Dluhopis dává smysl – dneska můžete nakoupit takový, který má až 11% výnos. V příštím roce by inflace měla být nižší a najednou už máte reálné zhodnocení. To u jiných typů investic zaručené není. Možná, že se nadechnou akcie, až poletí nahoru, to je klidně možné, ale třeba taky ne. U dluhopisů máte jistotu, že těch 11 % dostanete. Pokud tedy ten, kdo vydal dluhopisy, bude schopen je splácet. Pokud ovšem ten dluhopis máte zajištěný, tak ani tohoto se bát nemusíte a těch 11 % dostanete, i když třeba nějakou jinou formou.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.