Ekonom vs. odborář: Green Deal je šílenost, výpověď bez udání důvodu nás vrací do roboty

V pořadu Pravice Vladimíra Pikory se střetly dva odlišné pohledy na českou ekonomiku a pracovní trh. Ekonom Vladimír Pikora z Comfort Finance Group a odborářský boss Josef Středula společně odsoudili současnou podobu Green Dealu, naopak u minimální mzdy nebo výpovědi bez udaní důvodu se názorově rozchází.

Rozhovor začal osobnějšími tématy. Středula vysvětlil své rozhodnutí odstoupit z prezidentské kandidatury: „Člověk má vyhodnotit své šance a dát lidem možnost vybrat z těch, kteří mají šanci vyšší. Já jsem ji neměl a myslím si, že to bylo férové z mé strany.“ Odborářský šéf zároveň odmítl spekulace o tom, že by za odstoupení něco získal.

Na otázku o dalších politických ambicích odpověděl: „Do žádné politické strany vstupovat nechci. Jsem do určité míry solitér a velmi nerad se podřizuji rozhodnutím stranických sekretariátů.“ Středula také poznamenal, že dvakrát vstupovat do stejné řeky není správné a že se chce věnovat své současné práci.

Podpora Danuše Nerudové… Proč?

Pikora se ptal na Středulovu podporu Danuše Nerudové v prezidentských volbách. Středula vysvětlil, že jeho volba byla pragmatická: „Byla to racionální volba. Ano, je tam spousta věcí, kdy člověk může říct, že to není v pořádku. Ale žádný z těch tří hlavních kandidátů nebyl ideální.“ 

Zároveň dodal, že to neznamená jeho budoucí podporu pro Nerudovou, zejména v kontextu spekulací o její možné, i když ne příliš jisté, kandidatuře na post evropské komisařky.

Green Deal jako nebezpečná šílenost

Překvapivě kritický postoj zaujal Středula k tzv. Green Dealu. Uvedl, že když byl v roce 2019 schválen, požadoval studie dopadů na českou ekonomiku, které však neexistovaly. „Z mého pohledu je to nebezpečná šílenost,“ prohlásil Středula. Vyjádřil obavy z deindustrializace a fatálních dopadů na ceny.

Kritizoval také nový systém emisních povolenek ETS2: „Od 1. ledna 2027 zatíží domácnosti, malé podniky a zemědělce platbou emisních povolenek, které budou v hodnotě 45 eur.“ Středula argumentoval, že toto opatření bude mít negativní dopad na spotřebitele a ekonomiku.

Pikora byl Středulovým postojem překvapen: „Jsem z vás úplně nadšený, teď jste mě absolutně překvapil, protože v zásadě říkáte to velmi podobně, jako to říkám já.“ Tato shoda názorů mezi ekonomem a odborářem byla jedním z překvapivých momentů rozhovoru.

Minimální mzda je nižší než v Polsku

V otázce minimální mzdy se názory rozcházely. Středula argumentoval pro její existenci: „Nejnižší cena práce by se měla stanovit. Je problém, že v Česku máme minimální mzdu o několik tisíc korun nižší, než je v sousedním Polsku, které je ekonomicky slabší.“

Pikora naopak zastával názor, že by minimální mzda neměla existovat: „Myslím si, že není potřeba mít uzákoněnou minimální mzdu, že to je dohoda. Je to cena jako každá jiná.“

Shoda panovala v otázce potřeby zvyšování produktivity práce. Středula navrhl zřízení fondu na ochranu patentů a duševního vlastnictví, který by pomohl inovátorům. „Pokud budete mít nápad, který chcete ochránit, tak by ten fond mohl vytvořit stát, kde by pomáhal těm, kteří chtějí ochranu, realizovat se za nějakých podmínek,“ vysvětlil Středula.

Pikora byl k tomuto nápadu skeptický z hlediska praktické realizovatelnosti, zejména s ohledem na mezinárodní kontext a problematiku vymahatelnosti práv duševního vlastnictví v některých zemích.

Výpověď bez udání důvodu – návrat do roboty?

Výměnu názorů vyvolala otázka zavedení výpovědi bez udání důvodu. Pikora to považuje za krok k větší pružnosti trhu práce, zatímco Středula to ostře odmítá: „To není tržní řešení. To se vracíte do roboty. To nemá nic společného s jednadvacátým stoletím.“

Středula argumentoval, že současný zákoník práce poskytuje dostatečné nástroje pro ukončení pracovního poměru a že navrhované opatření by mohlo vést k diskriminaci a nestabilitě na pracovním trhu. „Pokud je důvod, tak ten důvod je ve výpovědi. Pokud ten člověk není kvalitní, tak já mu můžu vícenásobně méně závažné porušení pracovní kázně dát najevo,“ vysvětlil Středula.

Pikora nakonec připustil, že zavedení výpovědi bez udání důvodu možná není nutné kodifikovat, ale stále zastával názor, že by to vedlo k větší flexibilitě na trhu práce.

Třetina lidí bude bez peněz

Diskuse se dotkla i otázky důchodové reformy. Středula argumentoval, že před řešením důchodového systému je potřeba se zabývat celkovým daňovým systémem: „My si tady tvrdíme, že nejsme ekonomika, která je dostatečně produktivní, ale ono to pravda není. Problém je, že ty peníze nás opouští, odejdou pryč a my z nich nemáme ten efekt, který bychom částečně měli mít.“

Pikora souhlasil s potřebou systémové reformy: „Vlastně potřebujeme systémovou velkou reformu a ty důchody jsou jenom vytržené. Neustále si ti politici myslí, že to lze vytrhnout a prosadit silou.“

Oba se shodli na tom, že je potřeba řešit problém nízkých mezd a neschopnosti části populace spořit na důchod. Pikora poznamenal: „Třetina domácností nebude schopná spořit, takže vlastně ten systém jednoho dne bude muset narazit.“

Inflace a kupní síla

Středula kritizoval současnou ekonomickou situaci a vysokou inflaci: „My tady řešíme výdajovou stranu a nedíváme se na tu příjmovou. To je setsakramentský problém pro důchodce, stejně tak pro zaměstnance, on potom nebude spořit, protože na to nemá fyzicky, vůbec nemá ty peníze.“

Pikora souhlasil s kritikou vysoké inflace a dodal, že je potřeba řešit produktivitu práce a zvyšování přidané hodnoty v ekonomice.

Vztahy s vládou a sociální dialog

Středula se vyjádřil i k současným vztahům odborů s vládou, které označil za problematické. Kritizoval nedostatek skutečného dialogu a případy, kdy vláda ignorovala dohody dosažené mezi odbory a zaměstnavateli.

„My chceme mít skutečný dialog a ten je tím problémem,“ uvedl Středula. Zmínil příklad minimální mzdy, kdy vláda ignorovala dohodu dosaženou mezi odbory, zaměstnavateli a ministerstvem práce.

Pikora se ptal, jak je možné, že odbory mají problémy s vládou, ve které jsou podle něj levicové strany. Středula odpověděl: „To je přece o těch lidech, to není nebo doufám, že to není vždycky o ideologii. Mimochodem levicová vláda tady byla, myslím, poslední za Miloše Zemana.“

Národní hrdost a podpora českých firem

Zajímavým tématem byla i otázka národní hrdosti a podpory českých firem. Středula argumentoval, že Češi mají tendenci podceňovat vlastní schopnosti a produkty: „My máme být na co pyšní, my jenom jsme se zatím nenaučili to dobře prodávat. Máme takový divný pocit, že co je české, není úplně tak dobré, ale to není pravda.“

Uvedl příklady úspěšných českých firem, jako je Lasvit nebo výrobci elektronových mikroskopů, kteří jsou světovou špičkou. „Pojďme to takto udělat. Já jsem rád, když můžu některé ty firmy zmínit, protože si myslím, že to je přesně ono. Uvědomme si konečně, že nejsme žádná lowcost země nebo bychom neměli být,“ dodal Středula.

Pikora souhlasil s potřebou podpory inovací a vyšší přidané hodnoty v české ekonomice, ale zůstal skeptický k možnostem státní intervence v této oblasti.

Pravicový ekonom a levicový odborář se kupodivu na mnoha tématech shodli

Debata ukázala, že i přes rozdílná východiska mohou ekonom a odborář najít společné body v úsilí o zlepšení české ekonomiky a pracovních podmínek. Zároveň poukázala na složitost ekonomických a sociálních otázek, které Česká republika v současnosti řeší, a na potřebu hlubší a konstruktivnější diskuse o budoucím směřování země.

Celý rozhovor mezi Vladimírem Pikorou a Josefem Středulou si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se mimo jiné: 

• Vzdělávací systém vs. potřeby pracovního trhu: Jsme připraveni na budoucnost?
• Srovnání platů a pracovních podmínek: Jak si stojíme oproti Západu?
• Diskuse o budoucnosti průmyslu v ČR v kontextu evropských klimatických cílů
• Recepty na zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky – jsou reálné?
• Diskuse o zahraničních investicích v ČR a jejich dopadu na ekonomiku