Energetická krize v Evropě. Existuje řešení?

Rekordní nárůst cen zemního plynu v Evropě vyvolává obavy, že spotřebitelé budou tuto zimu tvrdě postiženi vysokými účty za energie. A proč je tento problém právě v Evropě?

Ačkoli je krize celosvětová, Evropu zasáhlo několik přitěžujících faktorů, které by ji mohly ještě více vyostřit. Jednou z příčin jsou zvyšující se ceny zemního plynu, protože po něm celosvětově roste poptávka. Ačkoli k tomu dochází u většiny komodit, v případě zemního plynu jde o mnohem větší problém, píše zpravodajský web Euronews.

Podle tohoto serveru je to způsobeno globálním hospodářským oživením, protože většina zemí ruší skoro veškerá omezení způsobená koronavirem a plně obnovuje své ekonomiky. Trhy si nyní konkurují, protože poptávka po šoku způsobeném pandemií roste.

Po dlouhých zimách v Evropě a východní Asii se také objevuje konkurence v oblasti zemního plynu a kupující nyní tlačí ceny nahoru. „Ocitáme se v oblasti, kde se poptávka zvedla a na druhé straně je nabídka omezenější,“ řekl Euronews Thierry Bros, energetický expert a profesor na Sciences Po Paris.

Co se děje v Evropě?

„Evropa je svědkem dokonalé bouře na trhu se zemním plynem,“ vysvětluje Simone Tagliapietra, vedoucí pracovník bruselského ekonomického think-tanku Bruegel.

Podle odborníků se poptávka zvýšila z několika důvodů, včetně toho, že Evropa měla chladnější zimu, takže lidé vytápěli své domovy déle než obvykle. To spolu s postupným ukončením těžby uhlí a špatným rokem pro provoz větrných elektráren zvýšilo potřebu zemního plynu.

Existuje také několik problémů na straně nabídky, včetně menší údržby ropných a plynových polí během koronavirové krize a menších investic. Evropa navíc snižuje domácí produkci zemního plynu. Největší evropský producent, Nizozemsko, začal v roce 2018 postupně odstavovat své hlavní ložisko Groningen.

Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe činí nyní podíl provozního plynu v zásobnících v Evropě 74 %, zatímco loni touto dobou to bylo 94 %.

Jaká je role Ruska v současné krizi?

Objevily se obavy, že Rusko by mohlo krizi využít k lobbování za zprovoznění nově dokončeného plynovodu Nord Stream 2 tím, že jinak nebude posílat více zemního plynu do evropských zásobníků. Je důležité si připomenout, že Rusko bylo v letech 2019 a 2020 největším vývozcem zemního plynu do Evropské unie, což představovalo více než 40 % dovozu do EU.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že ruský vývoz do EU se oproti roku 2019 snížil a že „Rusko by mohlo udělat více pro zvýšení dostupnosti plynu pro Evropu a zajistit naplnění zásobníků na odpovídající úroveň v rámci přípravy na nadcházející zimní topnou sezónu“.

Čtyřicet poslanců Evropského parlamentu nedávno vyzvalo Evropskou komisi, aby zahájila vyšetřování, zda Gazprom zadržuje zemní plyn, aby prosadil schválení plynovodu Nord Stream 2.

Mluvčí Kremlu v polovině září prohlásil, že zprovoznění nového plynovodu „podstatně vyrovná“ cenu zemního plynu v Evropě, což dále posílilo podezření, že by Rusko mohlo zadržovat plyn záměrně.

Někteří odborníci však tvrdí, že Gazprom smlouvu neporušuje. Musí navíc respektovat 40procentní podíl na evropském trhu, aby si udržel konkurenceschopnost soustavy.

Souvisí to s přechodem na zelenou?

Přestože ke krizi přispěl špatný rok pro provoz nových větrných elektráren a také menší investice do fosilních paliv, mnozí tvrdí, že součástí řešení musí být přidání většího množství obnovitelných zdrojů do energetického mixu.

„Problém je v tom, že k tomuto stavu by nedošlo, kdybychom měli v našich energetických systémech daleko více obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje v podstatě snižují roli fosilních paliv a chrání trh před nabídkou, před cenovým šokem u fosilních paliv,“ myslí si Tagliapietra.

„Dlouhodobou reakcí na současnou situaci v Evropě musí být urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, ale také řešení energetické účinnosti, která jsou velmi důležitá, aby se nesnížila poptávka po vytápění v obytných domech,“ dodal pro Euronews Tagliapietra.

Podle odborníků se však poptávka bude muset během tohoto přechodného období přizpůsobit i většímu využívání obnovitelných zdrojů. „Chceme-li do systému zařadit více větrných a solárních zdrojů, pak musíme mít k dispozici více plynových elektráren nebo akumulační kapacitu, která nám na technologické bázi chybí. V opačném případě budeme mít výpadky proudu, které se v Evropě objevují,“ řekl Bros.

Jak by to mohlo ovlivnit spotřebitele?

Spotřebitelé, kteří nemají uzavřenu smlouvu na vytápění a elektřinu s pevnou cenou, pravděpodobně zaznamenají zvýšení ceny za energie. Zemní plyn představuje nejen pětinu evropské elektřiny, ale používá se také k vytápění a vaření. V roce 2018 tvořil přibližně 45 % energie používané k vytápění domácností v bloku.

V Německu a Španělsku byly ceny v září třikrát až čtyřikrát vyšší než průměrné ceny v letech 2019 a 2020, uvedla IEA. Mnoho zemí se snaží spotřebitelům v souvislosti s rostoucími cenami pomoci, Francie představila řadu opatření včetně „energetického šeku“, který má lidem pomoci zaplatit rostoucí účty. K prudkému zdražování nejspíše dojde i v České republice, proto vláda přemýšlí o zavedení těchto šeků i u nás pro 800 tisíc nejchudších českých domácností.

Mnoho neziskových organizací se však obává, že v zimě bude muset více lidí volit mezi placením za vytápění a nakrmením rodiny. Průzkum provedený v roce 2019 v celé EU zjistil, že 6,9 % lidí v členských státech EU není schopno udržet své domovy dostatečně vyhřáté.