Energetická soběstačnost Česka může skončit do 7 let, říká prezident Westinghouse

Teploty klesají pod nulu a energetika je opět v popředí zájmu. Nejnovější statistiky ukazují, že bychom mohli být energeticky nesoběstační už v roce 2030. Petr Brzezina, prezident společnosti Westinghouse pro Česko a Slovensko, si myslí, že to může být i dříve.

Je jasné, že potřebujeme více energetických zdrojů. Zároveň se však nacházíme v geopolitické situaci, která energetické krizi nehraje do karet – na mysli máme především dění na Ukrajině a v Izraeli. „Má to vliv zejména na cenu surovin, které se k výrobě energie využívají, ale obecně si musí každý stát umět vyhodnotit svou spotřebu energie a to, jak je schopen ji vyrábět,“ říká Petr Brzezina, prezident společnosti Westinghouse pro Česko a Slovensko. 

Znatelný vliv má na situaci i environmentální hledisko. „Velký důraz je kladen i na snižování emisí, a jelikož jsme země, která stále vyrábí vysoké procento energie z uhlí, je jasné, že budeme do budoucna muset tyto zdroje nějakým způsobem nahradit,“ vysvětluje Brzezina.

Do sedmi let můžeme být energeticky nesoběstační

Existují statistiky, podle kterých během 20 let vzroste spotřeba elektřiny v České republice na dvojnásobek a do roku 2030 nebudeme energeticky soběstační. Budeme tak muset za 7 let dovážet energii odjinud? „Spotřeba půjde nahoru. Jak moc, to je otázka. Existují však různé scénáře,“ sděluje Brzezina a dodává, že proti tomu ale dost jde energetický mix, který dnes máme v České republice. „V provozu máme několik jaderných bloků, takže vyrábíme velké procento elektřiny z bezemisního zdroje. 40 % elektřiny je ale stále ještě z uhlí a tyto zdroje jsou zatížené povolenkami, jejichž cena se vyvíjí v čase a dost dramaticky za posledních pár let vzrostla. Dnes tak představují docela významnou složku nákladů na výrobu této energie, a pokud cena přestane být přijatelná, může se stát, že tyto zdroje skončí ještě dříve než za 7 let.“

Má Česko ještě šanci být energeticky soběstačné?

„Dobu, kdy jsme mohli zůstat s bezemisními zdroji soběstační, jsme už trochu propásli,“ říká Brzezina. „Období, kdy budeme muset dovážet elektřinu, pravděpodobně nastane. Otázkou je, kolik to v té době bude stát a kolik jí budeme potřebovat. A v neposlední řadě, jestli vůbec bude k dispozici,“ sděluje Brzezina. Států, které se do podobné situace dostanou, by totiž podle něj mohlo být v Evropě více. A na nepříznivou situaci okolních států ukazují i analýzy. „Je proto důležité, aby se nové zdroje postavily a uvedly do provozu včas,“ urguje Brzezina.

„My jako firma máme přesně ten typ reaktoru, který dnes zadavatel, kterým je ČEZ, požaduje, a máme ho v provozu. Jsme tak schopni ukázat, jak funguje, a představit všechny jeho parametry, které se pohybují na nejvyšší úrovni,“ vysvětluje Brzezina.

Výstavba jaderného reaktoru jako jediná možná cesta?

Nabízí se Česku vůbec jiné možnosti než výstavba jaderného reaktoru? „Abychom byli schopni pokrýt zvyšující se energetickou spotřebu i ve chvíli, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr, bude jaderná energie základem energetiky ve většině zemí,“ říká Brzezina. 

Otázka bezpečnosti, na kterou se odkazují země dávající od jaderné energie ruce pryč, už dnes prý podle Brzeziny není validní. „Po událostech, které se odehrály v minulosti, jako havárie elektrárny Fukušima a podobně, se předpisy neustále zpřísňovaly, aby byla výroba jaderné energie opravdu bezpečná. Dnes je tak bezpečnost na vysoké úrovni a opravdu se není čeho bát,“ vysvětluje Brzezina a dodává, že řešením mohou být také menší jaderné bloky. 

Ty by mohly představovat řešení i pro velké množství tepláren, které se na území České republiky nachází. „Velkou výhodou je, že se bude moct využít infrastruktura, která již v teplárnách existuje,“ vysvětluje Brzezina.

Je potřeba začít jednat

Nejde tedy tolik o peníze, ale o to, začít ihned jednat. Podle Brzeziny je nutné začít zdroje co nejrychleji stavět, abychom se nedostali do situace, kdy budeme za pár let nesoběstační. „Česko je momentálně pacient, který potřebuje vyměnit ledvinu,“ říká Brzezina a odkazuje na odstranění emisních energetických zdrojů z energetického mixu. „Už dlouho přemýšlíme o tom, od koho si ji máme vzít, a čas nám přitom běží. V Česku je někdo, kdo nám ji může bezpečně implementovat, protože to už udělal mnohokrát někde jinde, ale stále o tom jen přemýšlíme,“ vysvětluje Brzezina.