Už od poloviny minulého století si nechaly americké ropné a plynárenské společnosti pro vlastní potřeby zpracovávat studie o dopadu své činnosti na životní prostředí. Šéfové ropného průmyslu byli už dlouhé desítky let svými vlastními představiteli soukromě informováni o tom, že jejich produkty nakonec změní klima celé planety, a upozorněni na většinu negativních dopadů. Alarmující zjištění skryli před zraky světa do útrob amerických archivů, kde by dokumenty zůstaly pohřbeny, nebýt jednoho mladého doktoranda ze Stanfordovy univerzity. A soudní kauza dle serveru The Conversation začala.
Před čtyřmi lety začal Benjamin Franta v rámci své výzkumné činnosti pro Stanfordovu univerzitu cestovat po Americe a navštěvoval historické archivy. Hledal dokumenty, které by mohly odhalit skrytou historii klimatických změn. Zejména to, kdy si největší uhelné, ropné a plynárenské společnosti tento problém uvědomily a co o něm věděly. Probíral se krabicemi papírů, tisíci stránkami. Začal rozpoznávat písma psacích strojů z 60. a 70. let.
Co tyto papíry odhalily, nyní mění naše chápání toho, jak se změna klimatu stala krizí. Z vlastních slov zástupců průmyslu, jak zjistil, vyplývá, že ropné a plynové společnosti o riziku věděly dlouho před většinou zbytku světa. Jak už to bývá, pro své vlastní účely si nechaly vypracovat studie a jejich negativní zjištění před veřejností skryly do útrob archivů. Vše by zůstalo zapomenuto, nebýt odvážného mladíka, který je vytáhl na světlo boží a publikoval na nezávislém serveru The Conversation.
Výsledek? Vedoucí pracovníci firem Exxon, BP, Chevron, Shell a American Petroleum Institute museli nastoupit před americký Kongres a odpovídat na nepříjemné otázky ohledně snah průmyslu bagatelizovat roli fosilních paliv ve změně klimatu.
Tady je, co ukazují firemní dokumenty z posledních šesti desetiletí:
První veřejné varování slavného vědce
Ve staré továrně na střelný prach v Delawaru – nyní muzeu a archivu – Benjamin Franta našel přepis konference o ropě z roku 1959 nazvané „Energy and Man“. Když jím listoval, uviděl projev slavného vědce Edwarda Tellera, který pomáhal vynalézt vodíkovou bombu. Varoval vedoucí pracovníky průmyslu a další shromážděné před globálním oteplováním.
„Kdykoli spalujete konvenční palivo,“ vysvětloval Teller, „vytváříte oxid uhličitý. … Jeho přítomnost v atmosféře způsobuje skleníkový efekt.“ Pokud by svět i nadále používal fosilní paliva, začaly by tát ledovce a zvyšovat se hladiny moří. Nakonec by „byla zatopena všechna pobřežní města“, varoval.
Prezident Amerického ropného institutu zmiňuje nutný odklon od spalovacích motorů už v roce 1965
Ve Wyomingu v univerzitním archivu v Laramie našel doktorand další projev – tento byl z roku 1965. Na výročním zasedání Amerického ropného institutu, hlavní organizace amerického ropného průmyslu, se Frank Ikard zmínil o zprávě nazvané „Obnovení kvality našeho životního prostředí“, kterou jen několik dní předtím představil tým vědeckých poradců samotnému prezidentovi USA Lyndonu Johnsoni.
Ikard řekl posluchačům z průmyslu: „Oxid uhličitý se přidává do zemské atmosféry spalováním uhlí, ropy a zemního plynu takovou rychlostí, že do roku 2000 bude tepelná bilance změněna natolik, že možná způsobí výrazné změny klimatu.“ A dále poznamenal: „Neznečišťující způsob pohonu automobilů, autobusů a nákladních vozidel se pravděpodobně stane národní nutností.“
Tajný výzkum odhalil rizika, která nás čekají
Zatímco Benjamin Franta cestoval po zemi, jiní výzkumníci také usilovně pracovali. A dokumenty, které našli, byly v některých ohledech ještě více šokující.
Koncem 70. let vytvořil Americký ropný institut tajný výbor nazvaný „Pracovní skupina pro CO2 a klima“, jehož členy byli zástupci mnoha velkých ropných společností, aby soukromě monitorovali a diskutovali o nejnovějším vývoji klimatických věd.
V roce 1980 si tato pracovní skupina pozvala vědce ze Stanfordovy univerzity Johna Laurmanna, aby ji informoval o stavu vědy o klimatu. Dnes už je veřejnosti k dispozici kopie Laurmannovy prezentace, která varovala, že pokud se budou fosilní paliva používat i nadále, bude globální oteplování v roce 2005 „sotva znatelné“, ale v 60. letech 21. století bude mít „globálně katastrofální účinky“. V témže roce Americký ropný institut vyzval vlády, aby celosvětově ztrojnásobily produkci uhlí, a trval na tom, že to nebude mít žádné negativní důsledky, přestože interně o této hrozbě věděl.
Výzkumný program Exxonu odhalili až novináři z Inside Climate News
Exxon měl také tajný výzkumný program. V roce 1982 firma dokončila rozsáhlou, 40stránkovou interní zprávu o změně klimatu, která téměř přesně předpovídala globální oteplování, jehož jsme svědky, stejně jako zvyšování hladiny moří, sucho a další. Podle titulní strany zpráva byla „dána do širokého oběhu vedení Exxonu“, ale „neměla být šířena navenek“. A Exxon ji skutečně tajil: o existenci zprávy víme jen díky tomu, že ji v roce 2015 odhalili investigativní novináři z Inside Climate News.
I Shell věděl dříve… A byl to opět novinář, který firmu svlékl „do naha“
I další ropné společnosti věděly, jaký vliv mají jejich produkty na planetu. V roce 1986 dokončila nizozemská ropná společnost Shell téměř 100stránkovou interní zprávu, v níž předpovídala, že globální oteplování způsobené fosilními palivy způsobí změny, které budou „největší v zaznamenané historii“, včetně „ničivých záplav“, opuštění celých zemí, a dokonce nucené migrace po celém světě. Tato zpráva byla opatřena razítkem „DŮVĚRNÉ“ a na světlo světa ji vynesl až v roce 2018 nizozemský novinář Jelmer Mommers.
Místo změny popírání
Korporáty zároveň hledaly alternativy. Ale nevyužily je. Již v roce 1979 společnost Exxon soukromě studovala možnosti, jak zabránit globálnímu oteplování. Zjistila, že pokud by se při okamžitých opatřeních průmysl odklonil od fosilních paliv a místo toho se zaměřil na obnovitelné zdroje energie, mohlo by se znečištění fosilními palivy začít snižovat již v 90. letech 20. století a bylo by možné předejít velké klimatické krizi.
Průmysl se však touto cestou nevydal. Místo toho na konci 80. let Exxon a další ropné společnosti koordinovaly celosvětové úsilí o zpochybnění vědy o klimatu, zablokování kontroly fosilních paliv a zachování dodávek svých produktů.
V roce 1989 vytvořil průmysl fosilních paliv něco, co se jmenovalo Globální klimatická koalice – nebyla to ale ekologická skupina, jak název napovídá; místo toho se snažila zasít pochybnosti o změně klimatu a v průběhu 90. let lobbovala u zákonodárců, aby zablokovali legislativu týkající se čisté energie a klimatických smluv.
Například v roce 1997 předseda Globální klimatické koalice William O‘Keefe, který byl zároveň výkonným viceprezidentem Amerického ropného institutu, napsal v deníku Washington Post, že „klimatologové netvrdí, že spalování ropy, plynu a uhlí způsobuje soustavné oteplování Země“, což bylo v rozporu s tím, co průmysl věděl již celá desetiletí. Fosilní průmysl také financoval think-tanky a neobjektivní studie, které pomohly zpomalit pokrok.
Chytrá horákyně
Dnes se většina ropných společností vyhýbá přímému popírání vědy o klimatu, ale nadále bojují proti kontrole fosilních paliv a propagují se jako lídři v oblasti čisté energie, přestože stále vkládají naprostou většinu svých investic do fosilních paliv.
Lidé po celém světě mezitím pociťují důsledky globálního oteplování: podivné počasí, střídání ročních období, extrémní vlny veder, a dokonce i požáry, jaké nikdy předtím nezažili. Dočká se svět globální katastrofy, kterou ropné společnosti předpověděly už léta před mým narozením? To záleží na tom, co uděláme teď.
Autor: Alena Burešová
