Energie zdraží sedminásobně. Zaspali jsme a jádro nestačí, říká expert

Vypínání uhelných elektráren bez adekvátní náhrady, pomalý rozvoj obnovitelných zdrojů, rostoucí závislost na dovozu energie a nepřipravenost na dramatický nárůst spotřeby mohou znamenat zásadní problém. „Bez změny strategie budeme dovážet až třetinu elektřiny, a to za ceny, které si běžná domácnost nedovolí,“ varuje v rozhovoru Ondřej Doležal, člen představenstva společnosti Envys. 

Doležal hned v úvodu upozorňuje na zásadní problém, kterému Česká republika čelí. Vypínání uhelných elektráren, které dnes tvoří téměř 50 % výroby elektřiny, je naplánováno, aniž by bylo zajištěno adekvátní řešení. „Nemáme žádný dlouhodobý plán na to, čím uhlí nahradíme. Když se zavřou Dětmarovice, Chvaletice a Počerady, budeme během několika let deficitní,“ říká.

Odhady ukazují, že mezi lety 2027 až 2030 budeme muset dovážet až 30 % své spotřeby. „To znamená asi 20 milionů MWh ročně, což je enormní číslo. Česká republika, která bývala jedním z největších vývozců elektřiny v Evropě, se stane čistým dovozcem,“ dodává Doležal.

Problém umocňuje také nárůst spotřeby elektřiny. „Do roku 2040 se očekává růst až o 70 %, zejména kvůli transformaci teplárenství a elektrifikaci dopravy. Už teď vidíme, že bez zásadních investic do nových zdrojů to nemáme šanci pokrýt,“ varuje.

Jádro je naděje, která ale nebude stačit

Jedním z hlavních pilířů české energetiky má být jádro, ale Ondřej Doležal varuje, že ani nové jaderné bloky nebudou stačit. „Nové bloky v Dukovanech a Temelíně budou nahrazovat stávající kapacity, které dosluhují. Navíc jejich výstavba je extrémně zdlouhavá,“ vysvětluje.

Podle něj se Česká republika potýká s průtahy spojenými s výběrovými řízeními. „Dva účastníci tendru se odvolávají a v českých podmínkách to znamená zpoždění o sedm až deset let. I když se bloky postaví, jejich elektřina půjde na burzu, kde se bude prodávat za 200 až 250 eur za MWh, což je několikanásobek původních odhadů,“ říká Doležal.

Obnovitelné zdroje: Ztracené roky a nejistá budoucnost

Dalším řešením by mohl být rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ale Česká republika podle Doležala výrazně zaspala. „Máme 12 % podílu obnovitelných zdrojů na celkovém instalovaném výkonu. Německo má třicet sedmkrát více větrných elektráren na kilometr čtvereční. Slovensko má 26 %, Rakousko dokonce 75 %,“ vypočítává.

Hlavní překážkou jsou podle něj zdlouhavé povolovací procesy. „Získat povolení na výstavbu větrné elektrárny trvá klidně 6 až 8 let, protože se řeší ornitologické průzkumy, ochrana krajinného rázu a další byrokratické překážky,“ vysvětluje Doležal.

Česká republika má cíl vybudovat 400–800 větrných elektráren, což by pokrylo významnou část spotřeby, ale za současného tempa to není realistické. „Bez urychlení povolovacích procesů a masivních investic nebudeme schopni dostát svým závazkům ani pokrýt domácí spotřebu,“ dodává.

Zdražení, které zasáhne domácnosti i firmy

Jedním z nejalarmujících bodů je predikce cen elektřiny. „Po roce 2030 se cena elektřiny může vyšplhat na 8 000 korun za MWh, což je šestinásobek až sedminásobek cen z roku 2021,“ upozorňuje Doležal. Tento nárůst podle něj zasáhne polovinu české populace, která může spadnout do energetické chudoby.

Hlavní příčinou je závislost na burzovních cenách a nutnost dovozu elektřiny. „Pokud se celý středoevropský region stane deficitním, ceny vystřelí do neúnosných výšek. Už dnes Německo a Rakousko masivně dovážejí elektřinu, a to trend jen zhorší,“ říká.

Komunitní energetika je naděje pro obce

Podle Doležala je jedním z řešení rozvoj komunitní energetiky, která umožňuje lokálním výrobcům dodávat elektřinu přímo do domácností a firem. „Každý odběratel si může zarezervovat část výroby z větrných nebo solárních elektráren. Elektřina pak jde přímo za výrobní náklady,“ vysvětluje.

Envys se podílí na několika projektech komunitní energetiky. „V Trstěnicích u Litomyšle stavíme větrnou elektrárnu, kde bude elektřina distribuována místním obyvatelům. Ti tak získají stabilní a levný zdroj energie,“ říká.

Geopolitika a energetická bezpečnost

Energetickou krizi dále prohlubuje geopolitická situace. „Od 1. ledna přestane Rusko dodávat plyn do Rakouska, což automaticky ovlivní ceny plynu a elektřiny v celé Evropě,“ upozorňuje Doležal. Česká republika je sice závislá na plynových zásobnících, ale v případě dlouhé a tuhé zimy nemusí zásoby stačit.

Navíc rostoucí tranzitní poplatky za plyn směřující přes Německo dále zdražují dodávky. „Závislost na krátkodobých burzovních kontraktech znamená, že firmy i domácnosti čelí obrovské nejistotě,“ uzavírá Doležal.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Kde konkrétně hrozí největší rizika při vypnutí uhelných elektráren.
• Jaké jsou reálné možnosti urychlení povolovacích procesů pro větrné elektrárny.
• Proč nové jaderné bloky nebudou stačit k pokrytí budoucí spotřeby elektřiny.
• Jaký dopad bude mít nárůst cen elektřiny na český průmysl.
• Jak funguje komunitní energetika a kde už se úspěšně realizuje.