Téma ESG reportingu se stalo viditelně politickým. Tím je ohrožena jeho nutná standardizace. Bez ní budou pravidla pro ESG reporting odlišná v různých koutech světa. Nepříjemná situaci zejména pro nadnárodní korporace, mající své pobočky na různých stranách Atlantiku. Hrozí totiž z jejich strany zahlcení různými požadavky na podávání zpráv o dopadu prováděných činností na životní prostředí.
Nadcházející rok měl být rokem harmonizace pravidel ESG. Securities and Exchange Commission (SEC), americký regulátor cenných papírů, spolu s Evropskou unií, dalšími regulátory v Asii a mezinárodními normotvornými orgány usilují o standardizaci zveřejňování informací o rizicích souvisejících s klimatem, kterým společnost čelí. Cílem je poskytnout investorům lepší přehled o tom, které firmy smysluplně přizpůsobují své aktivity realitě klimatických změn, a v případě EU i o tom, jaký dopad mají firmy na životní prostředí.
Navrhované pravidlo SEC, které by vyžadovalo, aby velké firmy zveřejňovaly rizika spojená s klimatem a emise skleníkových plynů za fiskální rok 2023 (bude podáno o rok později), však narazilo na kritiku části americké politické reprezentace a podnikatelských lobbistických skupin. Vyvolalo nakonec více než čtrnáct tisíc dopisů s připomínkami.
EU, která stojí v čele všech druhů ekologických regulací, je ještě dále. Přesto je i v Evropě regulace ESG kontroverznější, než se zdá. Ruská invaze na Ukrajinu a riziko energetické krize vedly k přehodnocení energetické bezpečnosti a ke spirálovitému růstu účtů za elektřinu a plyn. Ke zděšení jedněch a úlevě druhých bude od začátku nového roku část výroby zemního plynu a jaderné energie podle taxonomie EU považována za „zelenou“ – což je odrazem toho, jak se názory změnily.
Posouvání cílů pro ESG ztěžuje společnostem odhadnout, jaké budou jejich požadavky na vykazování. Vědí, že budou nákladné. Ale čím více se budou požadavky na zveřejňování informací lišit v různých jurisdikcích, například v EU a Americe, tím budou dražší a časově náročnější.
Autor: Alena Burešová
