Od válečného konfliktu v ulicích města až po povodně. Amar Ibrahim je expert na přežití v extrémních situacích. A právě poslední povodně jsme s ním dopodrobna rozebrali v rozhovoru. Jak se zachovat, jak má vypadat evakuační zavazadlo, co rozhodně nedělat a jak se bránit třeba před rabováním?
Amar Ibrahim zdůrazňuje, že v krizové situaci, jakou je povodeň, je klíčové opustit svůj dům a soustředit se na záchranu života. „Lidé mají tendenci lpět na svém majetku, ale primární je naslouchat záchranným složkám a evakuovat se včas,“ upozorňuje. Podle něj je důležité, aby lidé dodržovali pokyny záchranných služeb a neztráceli čas shromažďováním věcí. Nejdůležitější je bezpečnost a co nejrychlejší opuštění ohrožené oblasti.
Důraz na osobní bezpečnost vyplývá i z jeho zkušeností ze zahraničních kurzů přežití, kde účastníci často musejí simulovat krizové scénáře, v nichž je rychlost rozhodování klíčová. Dále radí, aby lidé měli základní plán pro případ evakuace – od únikového plánu z domu až po domluvu s rodinou na společném místě setkání. „Správné plánování může výrazně ovlivnit šanci na přežití,“ dodává.
Expert uvedl příklad tragických povodní v Německu, kde se mnoho lidí snažilo chránit svůj majetek tím, že se schovávali do sklepů a ucpávali jejich okna, aby zabránili průniku vody do domu. Bohužel, tato rozhodnutí často vedla k tragickým následkům. „Nejvíce mrtvých lidí při povodních našli právě ve sklepích,“ vysvětluje Ibrahim, což zdůrazňuje, jak nebezpečné může být podcenění síly přírodního živlu. Podle něj je vždy zásadní prioritizovat vlastní bezpečnost nad ochranou majetku a následovat pokyny záchranných složek, které jsou školené na podobné situace.
Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo?
Evakuační zavazadlo je základním vybavením pro případ nutnosti opustit domov a vydat se do bezpečí. Podle Ibrahima by zavazadlo mělo obsahovat základní prvky, které umožní přežít několik dní bez podpory. „Kromě oblečení by mělo obsahovat vodní filtr, trvanlivé potraviny, lékárničku a kopie důležitých dokumentů,“ vysvětluje. Kopie dokumentů, jako jsou občanský průkaz, pas či pojistné smlouvy, mohou být uloženy například na USB disku. „Pro případy, kdy nastane nenadálá situace jako byly letošní zářijové povodně a záplavy nebo jiné živelní katastrofy, mají pojišťovny veškerá data bezpečně uložena. Klienti se pak ke svým smlouvám a dokumentům mohou dostat například prostřednictvím mobilních telefonů přes klientskou zónu nebo pomocí mobilní aplikace. Samozřejmě za předpokladu, že je k dispozici funkční infrastruktura. Podstatné je, že jejich data jsou pro katastrofické scénáře chráněna,“ doplňuje Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny.
Dále doporučuje mít v zavazadle základní hygienické potřeby, baterku, a pokud je to možné, také základní nástroje, které mohou usnadnit pohyb v neznámém prostředí. „Mít kvalitní zavazadlo s pevným obsahem, na který se můžete spolehnout, znamená, že nejste závislí na pomoci druhých,“ doplňuje. Také klade důraz na to, aby zavazadlo bylo vždy připravené a pravidelně kontrolované, především co se týče trvanlivosti potravin a stavu baterií. A v případě, že byste neměli nabitý mobilní telefon je dobré mít při sobě například i power banku.
Praktické vybavení: Od vodního filtru po samoohřívací potraviny
Jedním z nejdůležitějších prvků evakuačního zavazadla je podle Ibrahima vodní filtr, který umožňuje získávat pitnou vodu z neznámých zdrojů. „Bez vody člověk vydrží jen tři dny, a proto je filtr jedním z klíčových komponentů,“ vysvětluje. Ibrahim doporučuje filtry s dlouhou životností, které jsou schopny odstranit bakterie a další škodlivé látky, což je rozhodující v situaci, kdy není dostupná pitná voda.
Součástí zavazadla by měly být také samoohřívací potraviny, které se dají konzumovat bez vaření. Ibrahim doporučuje vybavit se balíčky trvanlivých potravin, které stačí pouze zalít vodou, a po několika minutách jsou připravené ke konzumaci. „Tyto potraviny jsou ideální v situaci, kdy je omezený přístup k teplu nebo vaření,“ popisuje Ibrahim, který se při sestavování zavazadel zaměřuje na kvalitní a praktické vybavení, které vydrží i dlouhodobé skladování.
Jak se připravit na riziko výpadku elektrické energie?
Výpadky elektřiny patří k běžným problémům při povodních a jiných krizových situacích, a proto je vhodné mít připravené alternativní zdroje energie. Ibrahim doporučuje mít plynový vařič, který umožňuje přípravu teplého jídla i bez přístupu k elektřině. „Pro ty, kdo mají vlastní studnu, může být klíčové také mít generátor, aby mohli získávat vodu i při výpadku proudu,“ říká. Generátor může být zásadní také pro uchování potravin v lednici nebo pro napájení komunikačních zařízení.
Dalším doporučením je pořízení dostatečné zásoby baterií a solárního panelu na dobíjení menších elektronických zařízení. „Je důležité být připraven na situaci, kdy nebude dostupná elektřina několik dní. Právě v těchto případech hraje roli záložní plán, který nám umožní překlenout krizové období,“ dodává Ibrahim. Záložní zdroje mohou být rozhodující zejména v místech, kde trvá delší dobu, než jsou obnovena běžná dodávky elektřiny.
Rady proti rabování a ochrana majetku
Jedním z rizik během povodní nebo jiných katastrof je možnost rabování. Ibrahim vysvětlil, že během evakuace může být oblast dočasně opuštěná, což zvyšuje riziko krádeží. Přítomnost státních a vojenských složek však podle něj riziko snižuje. „V krizových situacích bývá oblast často hlídána policií nebo armádou, která chrání opuštěné domovy,“ říká Ibrahim. Tyto složky zajistí základní ochranu, ale pro vlastníky je i přesto důležité podniknout kroky k ochraně majetku.
Ibrahim doporučuje simulovat poškození domu, což může potenciální zloděje odradit. „Například rozbité okno nebo převrácená lednička může na první pohled naznačit, že už dům někdo vykradl, a tím odradit další pachatele,“ popisuje Ibrahim. Tento trik se podle něj osvědčil v krizových oblastech, kde je hrozba rabování větší, a přináší tak majitelům další vrstvu ochrany pro svůj majetek.
Od přírody po válečnou zónu
Ibrahim nabízí kurzy přežití, které jsou zaměřeny na různé typy prostředí – od přírodních podmínek po městské oblasti a krizové zóny. Zajímavostí je, že největší zájem je o dětské kurzy přežití s rodiči, kde se děti učí základní dovednosti jako rozdělání ohně nebo příprava jídla. „Děti dnes tráví většinu času ve městech, a proto jim tyto kurzy mohou přiblížit kontakt s přírodou,“ říká Ibrahim. Kurzy probíhají zábavnou formou, aby si děti snadněji osvojily klíčové dovednosti, které mohou využít nejen v přírodě, ale i v běžném životě.
Kurzy jsou určeny pro široké spektrum lidí a zahrnují i simulace situací, které mohou nastat během válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Ibrahimova organizace nabízí kurzy pro jednotlivce, rodiny i firmy, které chtějí naučit své zaměstnance základům krizové připravenosti. „Každý kurz je přizpůsoben potřebám účastníků, aby si každý odnesl praktické zkušenosti pro zvládání krizových situací,“ dodává. Poptávka po těchto kurzech v posledních letech roste, což svědčí o tom, že lidé chtějí být připraveni i na neočekávané události.
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jaké psychologické triky využívá Ibrahim při svých kurzech, aby se účastníci lépe vypořádali se strachem a stresem?
- Co doporučuje jako první kroky při nečekané evakuaci v městském prostředí?
- Jaké nejčastější chyby lidé dělají při balení evakuačního zavazadla?
- Jaké méně známé vybavení považuje za klíčové pro přežití v krizové situaci?
- Jakým způsobem lze improvizovat a využít běžné předměty jako náhradní zdroje tepla nebo světla?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.