Nedávno jsem se ptal svých kolegů, kdo jsou podle nich naši vůbec nejdůležitější stakeholdeři. Klienti, náš tým – zaznívalo. Já na to mám ale jiný – pro někoho možná zvláštní – pohled. Jsou dva. Lidská společnost a planeta Země, říká zakladatel a CEO společnosti Easy Software Filip Morávek.
Bez společnosti, v níž žijeme, bychom nemohli podnikat, nevystudovali bychom, neuměli bychom to, co umíme. Dává nám příležitost žít, učit se, růst, tvořit. Když jsme nemocní, postará se o nás. Díky lidem, kteří pečují o společný majetek, můžeme jezdit po silnicích. A nadto máme to neskutečné štěstí, že žijeme v bezpečné části světa, kde panuje mír.
A naše planeta? Ta nám přece dává tu nejzákladnější platformu k životu. Bez ní bychom nebyli, neměli co dýchat, co jíst.
Ani jeden z těchto subjektů nenajdete v obchodním rejstříku. Fakturu jim nevystavíte, ani ony vám. A neplynou k nim žádné dividendy. Já jejich roli a důležitost pro všechno naše konání ale velmi silně vnímám.
A proto jsem už dlouho přesvědčený, že když se nám daří, jsme úspěšní a dobře vyděláváme, je férové a samozřejmé, že se o to podělíme a těm dvěma něco vrátíme.
Dnes chci mluvit o tom, že i když už delší dobu podporujeme nejrůznější projekty z řady oblastí, letos jsme se rozhodli tohle naše „vracení“ posunout dál a především ho zjednodušit. O co jde? Každý rok pošleme na projekty, které podporují lidi a Zemi, jedno procento z našeho celkového obratu.
Vybírat si budeme aktivity, které jsou zaměřené jak na „nehmotnou“ stránku, tedy lidský rozvoj a vzdělávání, tak na tu hmatatelnou – jako lidstvo totiž životnímu prostředí naší planety moc nepomáháme, takže sběr odpadu, čištění oceánů nebo vysazování stromů jí určitě přijde vhod.
Vedle toho máme ještě jednu možnost, jak na dobročinnost mohou přispívat naši lidé. Když si někdo z nás vybere jakýkoli záměr související se vzděláváním nebo životním prostředím, ale v podstatě jakoukoliv neziskovku kdekoliv ve světě, tak naše firma jeho příspěvek navýší o padesát procent.
Zásadní otázky, kterými se řídí byznys většiny firem, znějí co a kam. V našem případě tedy jde o naše softwarové produkty a kam s nimi míříme, jaký je jejich cíl, kam se mají vyvíjet.
Neméně důležitá je ale rovněž otázka, jak všichni ve firmě společně fungujeme. Jedním slovem: hodnoty, na nichž stavíme.
Všichni jsme jedineční, neopakovatelní. A každého inspirují jiné hodnoty, má jiné priority. Je to správně. Kdyby všichni měli své hodnoty nastavené stejně, byli bychom spíš klony než lidmi. Nechci proto psát o všech našich firemních hodnotách, rád bych ale zmínil několik z nich, které považuji za zajímavé a třeba ne až tak běžné.
Dřív jsme o sobě mluvili jako o rodině, později jsme to změnili na společenství. Rodina nejsme, chodíme „jen“ společně do práce – na rozdíl od rodiny tu jsme ale dobrovolně a kdykoliv můžeme odejít. Zároveň však nejsme náhodná skupina lidí, spojuje nás společný záměr. A to je jeden z důvodů, proč jsem firmu založil a dodnes ji den za dnem vedu.
Jedním ze základních stavebních kamenů naší firmy je to, že klademe důraz na individuální odpovědnost a z toho vyplývající svobodu. Chápu, že to mohou být laciná slova, my se je ale snažíme naplňovat: nestojíme si vzájemně neustále za zády. Každý máme jinou kapacitu odpovědnosti ve dvaceti, jinou ve čtyřiceti – a od toho se pochopitelně odvíjí i míra oné svobody.
Sdílený růst souvisí s tím, o čem byla řeč v první části textu. Vnímám jej ve třech úrovních či dimenzích: vnitřní (můj vlastní růst a zlepšování), vnější (čistý byznys, chceme víc klientů, větší obrat, expanzi do dalších zemí) a sdílené (to je ono jedno procento obratu – jsme šikovní, vyděláváme víc a sdílíme to s ostatními). Všechny tyto tři úrovně by měly být propojené a mít stejnou váhu – jakmile se firma zaměří jen na jednu z nich (větší obrat), není to dobře. Máme velké štěstí a výhodu v tom, že to, co vyvíjíme a nabízíme zákazníkům, sami aktivně používáme.
S předchozím bodem souvisí ještě jedna věc: kromě toho, že vyvíjíme nástroj na spolupráci, děláme i nástroj na pořádek. Náš produkt přináší svým uživatelům největší užitek, když je v něm pořádek. A ten se u nás netýká jen aplikace, ale všeho, co děláme. Inspirací je japonská filosofie Kaizen – postupné kontinuální zlepšování. Uklízet si na stole, ve složkách v počítači, v e-mailech, to je nikdy nekončící proces. Vzorem kvality v mnoha oblastech je pro mne Toyota, ostatně agilní metodiky vývoje softwaru pocházejí právě od ní – postupovat po malých krůčcích a udržovat pořádek. Ruku v ruce s tím ale potřebujeme udržovat i chaos, protože chaos = tvořivost. Je to vlastně už zmiňovaná zodpovědná svoboda – bez toho nejsou nové nápady ani vylepšování existujícího.
Následující hodnotu já osobně vnímám jako velmi důležitou. Integrita. Jde o soulad mezi tím, co říkám, a tím, co dělám. A nemám moc pochopení pro ty, kteří to tak nemají. Ideálem je, když jsou se slovy a činy v souladu také myšlenky, ostatním do hlavy ale nevidíme. Když se lidé na tuto vlnu přenesou, zjednodušuje to spolupráci. „Ne, to neudělám. Nestihnu to.“ I tohle sem patří, líp se pracuje, když všichni vědí, na čem jsou.
Na závěr chci zmínit srdce. Považuji za důležité, aby v práci bylo. A u nás je: baví nás technologie, baví nás vyvíjet nové věci, baví nás tvořit. Mě třeba baví i projektové řízení. A jsem nadšený, když mohu spolupracovat s lidmi, kteří kromě hlavy do práce dávají i to srdce. Když je to prostě baví.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.