Firmy hledají experty v zahraničí. Lov i přemísťování lidí je věda

Nejsou lidi, hledejme v cizině. Stále častější věta v českých firmách všech velikostí. Nalézt třeba finančního ředitele či programátora a přesvědčit ho k přesunu do Česka, to je úkol pro headhuntery. Vyřízení všech „papírů“ a pomoc s aklimatizací zase zajišťují specialisté na relokaci.

Najímání zahraničních profesionálů není na českém pracovním trhu žádnou novinkou. Nízká nezaměstnanost v kombinaci s rychle posilující ekonomikou vytvořila v tuzemsku zjevný převis poptávky nad nabídkou řady oborových expertů, ať už z oboru IT, ale třeba i dopravy a dalších odvětví – je tak přirozené, že firmy hledají pracovníky v zahraničí.

Zájem o cizince roste už i u malých českých firem

„Stále více vnímáme zvýšený zájem o relokační služby, a to jak ze strany velkých korporátů, tak menších českých podniků. Při relokaci zahraničních pracovníků ze zemí mimo EU je zpravidla potřeba zajistit dokumenty z domovského státu zahraničního pracovníka,“ dodává Mirek Mejtský, specialista na relokační služby a zahraniční pracovní právo ze společnosti Petyovský & Partners.

Podle něj neznalost tamních poměrů výrazně prodlužuje celý proces relokace. Proto je důležité se orientovat i v zahraniční legislativě, případně mít místní partnery, kteří s vyřízením pomohou. „Naši klienti potřebují zaměstnance teď a za půl roku už může být pozdě. Tudíž musíme ke službě, kterou poskytujeme, přistupovat jinak, než jsme byli zvyklí před deseti lety, a mít mezinárodní přesah. To headhunterské agentury často řešit nemohou, jejich úkol je jiný – najít toho správného kandidáta a relokaci předat specialistům,“ dodává Mirek Mejtský.

Český pracovní trh je pro mladé ideální

Nejnovější data z Českého statistické úřadu indikují, že se v Česku cizincům poměrně líbí –aktuálně jich tu pobývá lehce přes 656 tisíc. Vzdělávací, zdravotní i sociální systém je zde oproti mnoha státům na Západě i Východě skvělý a i indexem kvality života v celosvětovém měřítku Česká republika exceluje. Koho tedy nejvíce z pracovního hlediska Česko láká?

Počet cizinců podle národnosti za první čtvrtletí 2021

„Pro mladé lidi bez závazků, které sem lákají korporace, je Česká republika ideální. Mírné klima, levné pivo, hezké holky a pro mnohé skvělý poměr výplaty a nákladů na život. Zejména v IT je super být mladý, mít dobré peníze a nízké náklady oproti Západu. Velká města přitom poskytnou komfort a vyžití,“ vysvětluje Ondřej Havlíček z headhunterské společnosti Wolf Hunt.

Dostat sem zahraničního pracovníka není jednoduché

Relokace zahraničních pracovníků se v případě mnoha států neobejde bez značné námahy. Zatímco v rámci Evropské unie je takový přesun poměrně jednoduchý, v případě tzv. třetích zemí provází přemístění nového zaměstnance nespočet byrokratických procesů. Ve většině případů těchto relokací totiž spolu s pracovníkem přicestuje rodina či životní partneři.

Příprava a přemístění takového pracovníka zabere i několik měsíců. Součástí je například vyřízení vyššího ověření zahraničních dokumentů, jejich překlad českým soudním překladatelem, příprava vlastní žádosti o pracovní a pobytová povolení, organizace samotného podání žádostí na některém ze zastupitelských úřadů ČR v zahraničí – a dnes i, kvůli covidu, ztížená logistika příjezdu do ČR po schválení žádostí.

„Přesunem zahraničního pracovníka proces ani zdaleka nekončí. Kromě zařízení potřebných pracovních a pobytových povolení přichází nedílná část, kterou je začlenění do společnosti. Radíme, na koho se obrátit v případě problému, či nastíníme místní kulturní zvyky. Větší společnosti často svým novým zahraničním zaměstnancům pomáhají se začleněním do společnosti, neboť je v jejich zájmu, aby se tu zaměstnanec cítil dobře,“ dodává Mejtský.

Kde jsou slíbené adaptační kurzy?

Adaptační kurzy pro cizince, kteří se přistěhují do České republiky za prací, budou muset splnit takzvaní „třetizemci“, tedy všichni, kdo nepochází ze států Evropské unie a po 1. 1. 2021 získali povolení k dlouhodobému pobytu na našem území – měli by jim pomoct s kulturním začleněním, realita je však jiná.

„Nová povinnost absolvovat tzv. adaptačně-integrační kurz organizovaný Ministerstvem vnitra bohužel navzdory očekáváním není to, co by cizincům pomohlo a přiblížilo jim kulturní aspekty života v české kotlině. Proto připravujeme vlastní formu „interkulturního tréninku“, abychom našim klientům do začátku jejich nového života pomohli,“ dodává Mejtský.