Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulých dnech představilo novelu zákoníku práce, která mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatel povinně poskytoval zaměstnanci paušální částku 2,80 korun za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnavatelé s tím ale nesouhlasí, píše v tiskové zprávě sdružení MOBEN.
Tato částka by měla pokrýt náklady zaměstnance na topení, elektřinu, vodu a odvoz odpadů. České sdružení pro moderní benefity (MOBEN) s tímto krokem zásadně nesouhlasí.
„Jsme jednoznačně pro to, aby se firmy i nadále mohly svobodně rozhodovat, zda náhrady zaměstnanci za home office poskytnou a v jaké výši. Příspěvky by přitom měly být plně daňově uznatelné,“ říká Miroslav Sedlák, předseda MOBEN.
Práce z domova je velmi oblíbený benefit a zavedení povinnosti zaměstnavatele platit povinně za něj paušál může podle MOBEN poskytování tohoto benefitu ohrozit. Firmy totiž nyní čelí ekonomickým dopadům války na Ukrajině, růstu cen energií i dalších nákladů. Pokud zaměstnavatelé budou nuceni platit paušální částku za každého zaměstnance, může mu to přinést při vyšším počtu zaměstnanců významné náklady, kvůli kterým raději poskytování tohoto benefitu omezí nebo zruší. A nejedná se pouze o finanční náklady, ale i náklady spojené s administrativní náročností poskytování paušálu.
„Prvotně dobrý úmysl Ministerstva práce a sociálních věcí se tak může zcela obrátit proti zaměstnancům,“ uvádí Sedlák.
Výhoda, kterou zaměstnanec dostává možností pracovat částečně z domova, je také ve většině případů výrazně vyšší, než kolik by byl čistý příjem, stanovený návrhem na 22,40 korun za 8 hodin práce z domova. Jedná se o úsporu nákladů na dopravu, časové úspory spojené s cestováním, ale i o výhodu časové flexibility, kdy zaměstnanec může mezi prací z domova stihnout i další aktivity, jako třeba přivedení dětí ze školky.
„Podporujeme poskytování home office v míře a za podmínek, které si svobodně domluví zaměstnavatel se svými zaměstnanci. Je určitě dobré, aby i stát tento benefit podporoval. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnanci poskytnout náhradu spojenou s prací z domova, měla by samozřejmě být daňovým nákladem, a to i v částce vyšší, než která je dnes navrhována Ministerstvem práce a sociálních věcí. Mezi zásadní náklady nad rámec „tepla a světla“ totiž patří například rychlé a stabilní připojení k internetu, pronájmy hardwarového a softwarového vybavení k bezpečnému přístupu z domova na sdílené firemní disky, náklady spojené s vybavením a údržbou domácí kanceláře, náklady na úklid domácí kanceláře a další,“ doplňuje Sedlák.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.