Digitalizace může enormně snížit emise nebo uhlíkovou stopu. Kromě hlavních opatření, která se odehrávají v oblasti energetiky, je digitalizace jedním z těch drobných, ale zato zásadních nástrojů každodenní praxe firem a občanů, které přinesou výraznou úsporu skleníkových plynů. Stačí jen použít určité digitální nástroje, pokročilé technologie nebo se zaměřit na jednodušší technologie, které lidem zpříjemňují a zjednodušují život, říká Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).
Česká republika se v rámci Green Dealu (Zelené dohody) zavázala k výraznému snížení emisí uhlíků (o 55 procent) do roku 2030. Dohoda se dotýká celé země a všech jejích sektorů, proto je potřeba naučit se dělat věci trochu jinak.
„V naší členské firmě Virtual Lab vznikl projekt, při kterém je možné opravit určitý stroj skrze virtuální realitu. Stroj se dá rozložit na jednotlivé díly a pečlivě prozkoumat. Servisní technik s brýlemi si poté v rozšířené realitě stroj na dálku zobrazí a dostane pokyn, jak s ním manipulovat. To ušetří obrovské množství cest, z čehož mají benefit především firmy, které nemusí zaměstnancům platit za vyjížďky, ale také celá společnost – znamená to razantně menší uhlíkovou stopu,“ dodává Hanzal.
Jak dlouho trvá digitalizace firmy? Zhruba jeden rok
Jelikož je na digitalizaci vyvíjen čím dál větší tlak a její význam roste, bylo na její rozvoj poskytnuto necelých 28 miliard korun z Národního plánu obnovy, ve kterém je nyní alokováno celkem 180 miliard korun. Digitalizace je v něm spolu s opatřeními proti klimatickým změnám nejvýznamnější oblastí, na kterou jsou peníze od Evropské unie určeny.
„Ono uskutečnit digitalizaci v nedigitalizované firmě trvá velmi dlouho – většinou něco kolem jednoho roku. Záleží na tom, v jaké fázi analýzy se firma nachází. A vše si musí zaplatit sama. Nárok na dotaci dostává až ve chvíli, kdy projekt dokončí. A ještě k tomu je celý proces přísně kontrolovaný. Česká republika je totiž takovým velkým terčem bruselských kontrol. To bohužel nesmírně ztěžuje celý provoz, ale není potřeba se z toho hroutit, protože celý Národní plán obnovy kontroluje auditní orgán Ministerstva financí, který tam, kde může vykládat restriktivně, vykládá restriktivně, takže i podnikatelé musí počítat s tím, že jim projekty někdo může přijít zkontrolovat,“ komentuje Jaromír Hanzal.
Digitalizace a 5G sítě
S digitalizací jde ruku v ruce i rozmach 5G sítí. Spousta věcí bude totiž záviset na superrychlém internetu. „5G sítě mají nesmírnou podporu běžných uživatelů, kteří chtějí, aby jim běžely rychleji aplikace nebo aby mohli využívat datově náročnější věci. Ve firmách budou zase vznikat tzv. kampusové sítě, což jsou sítě, které patří pouze k určitému objektu. V tomto případě však bude stěžejní také pevný, spolehlivý vysokokapacitní signál,“ dokončuje Hanzal z AAVIT, jejímiž členy jsou Kiwi.com, Virtual Lab, Topmonks, AKESO, J&T Leasing, Creative Melons, SVI AJAK, Fermat a eMan.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
