O herním průmyslu, českém jednorožci – Beat Saberu a dalších zajímavostech z oboru jsme si jsme si povídali s Vladimírem Geršlem, spolumajitelem herního studia GoldKnights.
Herní průmysl za poslední dekádu nabral na prestiži i celkovém objemu peněz, které se v něm točí. Své o tom vypovídají i rekordní částky, které profesionální hráči her vydělávají v mistrovstvích, od Fify přes Counter-Strike až po League of Legends. Tomu všemu ale předchází podstatně důležitější část, nejdřív musí hry někdo vymyslet a vytvořit – jen zlomek je ale byznysově úspěšný. Jak tedy poznáme hru, která může vydělávat?
„Není to tak, že hra, která má velkou produkci, by byla automaticky výdělečnější než ty menší. Já se raději věnuji hrám, klidně menším, říkám jim indie hry, které jsou fortelněji budované a jsou lépe odhadnutelnější z hlediska čísel návratnosti,“ odpovídá Geršl.
Světový unikát? Český Beat Saber
Česká republika má ve světě „videoher“ své zasloužené místo. Kromě světově proslulých kousků, jako je například legendární Mafie či Kingdom Come Daniela Vávry, je to nyní především Beat Saber, který se stal slavným s příchodem her ve virtuální realitě. Hra měla takový úspěch, že přitáhla zraky i peněženky zahraničních investorů.
„Po vstupu Facebooku to funguje velmi dobře – mají stále volnost. Můžou se věnovat tomu, čemu chtějí, a dál vše rozvíjet s daleko větším komfortem, nejen finančním, ale i zázemím z hlediska technologií. To je za mě příklad nejúspěšnější české hry z hlediska návratnosti. Zároveň je to opravdu světový unikátů,“ vysvětluje Geršl. A pokračuje: „Máme také hry na druhé straně barikády – velké tituly jako Kingdom Come, které stojí řádově víc. Ale samotný úspěch, i když je obrovský, tak není tak disproporční jako u Beat Saberu.“
Český herní průmysl potřebuje víc peněz
I přes světové úspěchy českého herního průmyslu se mu nedostává řádného financování pro další a preciznější rozvoj. Jedním z důvodu je například absence specializovaných venture fondů, ale i nezájem státu tento druh kultury podpořit. A to navzdory tomu, že české hry mají oproti zbytku současné české kultury o dost větší mezinárodní přesah.
„Herní studia v Čechách trpí nedostatečnou podporou ze strany státu, což se snažíme změnit. Jsou to malé, dlouhodobé krůčky, jak se k tomu dostat. Neexistuje zde ani žádná obdoba například fondu kinematografie pro hry. A to přesto, že už jsou hry něco, co reprezentuje českou kulturu, potažmo umění ve světě mnohem víc než filmy,“ zakončuje Geršl.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
