O využití miniaturních robotů, jaké jsou mezi nimi rozdíly a jaké je jejich místo v medicíně, popisuje František Mach, vedoucí výzkumné skupiny CIMRA ze Západočeské univerzity v Plzni.
Původem české slovo robot stále ve většině lidí evokuje lidsky vypadající humanoidy, jako C3PO z Hvězdných válek nebo v největších extrémech třeba T-800 neboli slavného Terminátora. V reálném světě ale rozlišujeme roboty průmyslové, kolaborativní ale i nano či mikroroboty, které jsou menší než hlavička špendlíku. Jak takový robot může vůbec fungovat?
„Na takto malé roboty je velmi těžké uložit zdroj energie, nějaký mechanismus, který energii přetváří v pohyb, řídící systém, logiku nebo senzoriku. Proto jsou naše roboty konstrukčně jednodušší – máme velmi malé roboty tvořené několika málo materiály a ovládáme je pomocí magnetického pole ze vnějšku,“ vysvětluje Mach.
Víc robotů víc vymyslí
Miniaturní, mikroskopické i nanoroboty jsou poměrně jasně definovány svými zanedbatelnými rozměry, i přes to dokážou manipulovat s nosností několika tisíc procent své vlastní váhy. Zatímco jako jednotlivci tolik věcí nezvládnou, ambice je využívat roboty ve větších počtech, kde se možnostem využití meze nekladou. Minimálně podle hosta můžou změnit celé paradigma v mnoha oblastech včetně průmyslu.
„Miniaturní robot se může pohybovat ve velmi komplikovaném prostředí, jako je například lidské tělo. Jedna z cílových aplikací, která je samozřejmě v tuto chvíli poměrně daleko, je operace uvnitř lidského těla,“ dodává Mach. „Na robota můžeme navázat léčivo a vpravit ho do lidského těla, kde pomocí magnetického pole můžeme robotem pohybovat a v pravou chvíli léčivo vypustit nebo například sebrat vzorek tkáně. V budoucnosti možná budeme schopni provádět neinvazivní operace,“ vysvětluje Mach.
Světlo, zvuk i magnetické pole
Fenomén mini, mikro i nanorobotiky je v dnešní době stále mladý, dá se tedy říct, že každá výzkumná skupina, která této problematice věnuje čas, tvoří originální přístup a svůj vlastní „mikrosvět“. Nanoroboty lze pohánět například světlem, ultrazvukem nebo v případě skupiny CIMRA magnetickým polem.
„My jsme si vybrali magnetický směr, protože z určitého úhlu pohledu má řadu výhod. Patří k nim relativně vysoká síla, kterou jsme schopni na tak miniaturním robotu docílit ve velké vzdálenosti od zdroje, prostorová přesnost a rychlost změny toho magnetického pole. A zároveň i jednoduchost,“ zakončuje Mach
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
