Začínali na trhu v západní Evropě s obratem 3 miliony korun. Dnes, o sedm let později, se blíží k jedné miliardě. „Letošní rok očekáváme dokonce lepší výsledky, možná až 1,2 miliardy korun,“ uvádí Aleš Spáčil. Strmý růst přisuzuje zejména expanzi na českém trhu, který po letech stagnace zažívá fotovoltaický boom. Pozorovaný trend je podpořen nejen zvyšujícími se cenami energií, ale i zlepšujícími se podmínkami pro připojení nových elektráren do sítě.
I přes optimistický výhled se Spáčil nevyhýbá zmínce o výzvách, se kterými se odvětví potýká, včetně zvýšené konkurence a rizika spojeného s nesplněním závazků některých firem. I tak je přesvědčen, že „potenciál pro růst je stále obrovský“.
„Ve fotovoltaice jsem od roku 2008. Mnozí predikovali, že se zastaví, ale ona stále roste, a dokonce je její křivka ještě strmější,“ vysvětluje.
Pro banky už není fotovoltaika rizikem. „Dnes je spíše mainstreamem a banky to rády financují. Ohlíží se na to i ESG principy – tedy cokoli, co je vyrobeno na energiích, které jsou špinavé, je méně legislativně podporováno,“ dodává Spáčil.
Povolovací proces v Česku a zahraničí
Rozdíly mezi Českem a zahraničím vidíme ve stavbě fotovoltaických elektráren minimální, klíčová je povolovací administrativa. „V některých zemích mají zjednodušený proces pro instalaci střešních fotovoltaik,“ vysvětluje Spáčil, co hraje zásadní roli.
„My sami developujeme jak v Česku, tak v Holandsku a máme připravenou i polskou kancelář. Dohromady je to skoro gigawatt toho, co by mělo pod naší značkou vzniknout, a ty termíny jsou velmi podobné,“ představuje budoucí plány Spáčil.
České obce se rozvíjejí pomalu
Podle Spáčila jsou v jiných zemích obce podněcovány k tomu, aby měly ve svých oblastech investiční činnost. To u nás chybí. „Například v Německu je daňový systém nastavený tak, aby motivoval jak obce, tak i samotný investiční fond. A to tak, aby se fondy a jejich kanceláře přestěhovaly dál z velkých měst, a tím rozvíjely i menší obce,“ dodává Spáčil.
Co ale firma dělá, když obce nesouhlasí s výstavbou solární elektrárny? „Snažíme se, aby bylo co nejméně nutné přemlouvat místní. Pro naše elektrárny hledáme místa na brownfieldech nebo v oblastech, které jsou dál od osídlení. V momentě, kdy je hotová, už tam nejezdí žádní stavitelé. A když se pak elektrárna odstraní, půda pod ní je odpočinutá,“ vysvětluje Spáčil postupy GreenBuddies.
Agrovoltaika, carporty a recyklace jako trend
Společnost se zaměřuje na inovace jako agrovoltaiku a solární carporty, které představují slibné oblasti pro budoucí rozvoj. Spáčil zdůrazňuje potenciál technologií, které mohou zvýšit efektivitu využití půdy a stávajících infrastruktur.
S carporty mají zkušenost především z Rakouska. „Bylo by fajn, kdyby stát diferencoval a více podpořil podobné investice. Jde o skutečně věrohodnou alternativu k pozemním elektrárnám. Nyní jsme třeba těsně před dokončením největšího carportu v Rakousku. Automobily chrání před nepříznivým počasím. A například ve Francii to mají přímo legislativně nařízeno. Do stavby nových parkovišť se musí zahrnout i zakryté carporty se solární energií,“ vysvětluje postupy v jiných zemích.
Naděje vyvolává také agrovoltaika. Představuje synergickou kombinaci mezi obnovitelnými energiemi a pěstováním a výrobou potravin. „Všichni ve světě od ní mají velké očekávání. V mnoha zemích to běží tak, že se pod ní pěstuje pšenice, brambory a standardní plodiny. Letos u nás zřejmě dojde k uzavření legislativního kolečka a začne se stavět nad velmi omezeným počtem plodin typu chmelnice a vinice. Zatím to nepůjde nad hlavními hospodářskými plochami,“ dodává Spáčil s tím, že je nutné vzhlížet k zemím, které už agrovoltaiku mají.
Dobrou alternativu představují elektrárny na vodě. V České republice ale chybí volné plochy. „Jsou země, které mají vodních ploch více a určitě půjdou touto cestou,“ říká Spáčil.
„V současné době je trochu nejisté, jestli na kompletně předělanou elektrárnu nemusí být nové stavební povolení a jestli starým elektrárnám zůstanou staré výkupní ceny,“ poukazuje na problematickou otázku Spáčil.
Staré solární panely putují často do Afriky. V Africe je sekundární trh veliký a i lehce degradované panely se ve velkém využívají.
Nové panely si „chodí“ pro slunce
GreenBuddies se společně s dánským investičním fondem podíleli na projektu demontáže starých solárních elektráren postavených v letech 2005–2007 v Itálii. Dánský partner elektrárny postavené na fixních konstrukcích zakoupil a využil plochu pro novou výstavbu. „My jsme se na tomto projektu podíleli jen zčásti, naším úkolem bylo elektrárnu demontovat včetně panelů, konstrukce, střídačů, zahrnovalo to i vytrhaní kabelů ze země a odebrání trafa. Následně se instalovala pohyblivá elektrárna, která sleduje slunce,“ popisuje předmět činnosti Spáčil.
„Naším zájmem je diverzifikovat rizika, každopádně budeme i nadále působit v Česku. Určitě je trendem, že postupně jdeme do větších a větších elektráren, stejně jako celý trh,“ říká na závěr Spáčil.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
