„Až vyrostu, chci být…“ – věta, kterou v dětství vyslovil snad každý. Ať už šlo o kosmonauta, doktora, vědkyni nebo právničku, jedno mělo toto přání společné – šlo o prestižní zaměstnání. Generace, která nyní začíná obsazovat pracovní trh, tedy generace Z, má však od zaměstnání jiné požadavky, než bylo zvykem. A kdyby se tak její příslušníci mohli na malý moment přenést do dětství a vyslovit onu kariéru formující větu znovu, pravděpodobně by jejich přáním bylo stát se něčím podobným, jako je digitální nomád. Informoval o tom server BBC.
Váha prestiže tak v očích generace Z pomalu, ale jistě ustupuje do pozadí a ubývá jí na relevanci. Důležitější než společenské postavení je pro ně vidina vlastního rozvoje, flexibilita a smysluplnost zaměstnání. Tlak společnosti, rodiny a učitelů je však kolikrát směruje jinam. „Že chci studovat práva jsem se rozhodl asi v první třídě, když mi rodiče řekli, že ze mě bude právník,“ říká jednadvacetiletý student právnické fakulty Matyáš Nývlt. Impulzy k volbě tohoto oboru však podle jeho slov přicházely ze všech stran. „V plaveckém týmu, který jsem navštěvoval, tvrdila většina lidí, že se stanou právníky. Právě proto, že šlo o něco prestižního a uznávaného,“ dodává Nývlt.
„Je snadné rozhodnout se jít touto cestou. Všichni vám od mala vštěpují do hlavy, že tak je to správně a že se úspěšní lidé nachází právě v těchto prestižních oborech, jako je například oblast práva, vědy nebo medicíny,“ sdělil serveru BBC čtyřiadvacetiletý Andrew Roth, který studoval na Vanderbiltově univerzitě v Tennessee.
Vybudovat si jméno, nebo vidět svět?
S příchodem generace Z na pracovní trh se však situace mění a data ukazují, že je prestiž pro mladé lidi čím dál tím méně relevantní. Podle průzkumu profesní sociální sítě LinkedIn z dubna 2023 považuje až 64 % členů generace Z za důležité pracovat pro společnosti, které jsou v souladu s jejich hodnotami. Tito mladí pracovníci také vyzdvihují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Spíše než budování jména je pro mladé pracovníky důležitější rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. „Nehledím na to tak, že chci práci, kde budu mít největší prestiž a kde si mě budou lidé nejvíc vážit. Momentálně hledám práci, která mi umožní cestovat a mít dobré peníze, abych mohl žít rozumný život a do budoucna zabezpečit rodinu. Chci mít flexibilitu ve výběru dovolené a práce mě musí naplňovat, to je pro mě asi nejdůležitější,“ říká Nývlt. Podobně je na tom i Karin Miháliková, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze. „Při výběru zaměstnání je pro mě jednou z nejdůležitějších věcí flexibilita pracovní doby a možnost home officu, abych nemusela v budoucnosti tolik řešit mateřskou dovolenou,“ vysvětluje. Pracovníky z řad generace Z také zajímá, jestli firma nabízí přátelské pracovní prostředí a jaká je její společenská odpovědnost. A v neposlední řadě, jestli její vedení podporuje rozvoj a vzdělání svých zaměstnanců.
Zaměstnání na míru
Spolu s měnícími se postoji generace Z je tento odklon od prestižních profesí způsoben i změnou mechanismů, které stojí za hledáním nových zaměstnání. „Díky internetu vidíme, že existuje mnoho alternativních kariérních cest. Pracovní místa se navíc zveřejňují online a lidé tak mají přístup k mnoha informacím týkajícím se konktétních zaměstnání, což před 20 lety nebylo možné,“ popisuje Josh Graff, výkonný ředitel EMEA a LATAM na LinkedInu. Lidé tak vidí, že existuje široká škála možností a můžou si vybrat zaměstnání přesně na míru. Zaměstnání, které bude splňovat jejich hodnoty a umožní jim najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Autor: Lenka Hrušková
