Rostoucí náklady na čínskou pracovní sílu, zvyšující se napětí mezi Pekingem a Washingtonem a celková snaha globálních firem předejít opětovnému výpadku klíčových dodávek. To jsou důvody, proč je v ohrožení čínské multibilionové odvětví spotřební elektroniky, které v roce 2021 tvořilo třetinu jeho celosvětové hodnoty. Globální hráči hledají výrobní alternativy u asijských sousedů.
Jak Panasonic vytvořil z Číny elektronickou velmoc
Psal se rok 1987. Japonská firma Panasonic odvážně vsadila na Čínu a ani netušila, že tím nastartuje čínskou elektronickou dominanci. V té době bylo Japonsko světovým výrobním centrem a čínská ekonomika nebyla větší než kanadská. Zanedlouho poté, co elektronický gigant v Pekingu otevřel závod na výrobu katodových trubic pro své televizory, se do Číny začali hrnout další výrobci spotřební elektroniky z Japonska i odjinud, aby využili hojné a levné pracovní síly.
O tři a půl desetiletí později je Čína centrem multibilionového odvětví spotřební elektroniky.
Její vývoz elektronického zboží a součástek činil podle serveru uk.daily.news v roce 2021 jeden bilion z celosvětové hodnoty 3,3 bilionu dolarů.
Odvaha opustit Čínu roste
Pod tíhou kombinace obchodních a politických tlaků však zahraniční společnosti začínají získávat odvahu Čínu ne zcela opustit, ale alespoň usilovat o růst mimo ni. Čínská pracovní síla už není tak levná: mezi lety 2013 a 2022 se mzdy ve zpracovatelském průmyslu zdvojnásobily na průměrných 8,27 dolaru za hodinu.
Ještě důležitější roli hrají zkušenosti z globálních krizí, které nutí výrobce high-tech produktů, zejména těch, které využívají pokročilé polovodiče, aby přehodnotili svou závislost na Číně.
Podle výzkumné společnosti Teikoku Databank se v letech 2020–2022 počet japonských společností působících v Číně snížil z přibližně 13 600 na deset tisíc. Koncem ledna oznámila firma Sony přesun výroby svých fotoaparátů z Číny do Thajska. Jihokorejská společnost Samsung snížila počet svých čínských zaměstnanců o více než dvě třetiny. Americký výrobce počítačů Dell údajně plánuje do roku 2024 postupně ukončit výrobu čipů v Číně.
Kde, když ne v Číně?
Otázkou pro společnosti Dell, Samsung, Sony a jejich kolegy je: Kde jinde vyrábět? Žádná země totiž nenabízí tak rozsáhlou výrobní základnu jako Čína. Dohromady však představuje směsice asijských ekonomik působivou alternativu. Táhne se ve tvaru půlměsíce od Hokkaida v severním Japonsku přes Jižní Koreu, Tchaj-wan, Filipíny, Indonésii, Singapur, Malajsii, Thajsko, Vietnam, Kambodžu a Bangladéš až po Gudžarát v severozápadní Indii. Její členové mají různě silné stránky, od japonských vysokých dovedností a hlubokých kapes až po indické nízké mzdy.
Na papíře je to příležitost pro smysluplnou dělbu práce, kdy některé země vyrábějí sofistikované komponenty a jiné je montují do hotových zařízení. Zda to může fungovat v praxi, je hlavní zkouškou vznikajícího geopolitického uspořádání.
Altasia – nový ráj výrobců spotřební elektroniky
Tento alternativní asijský dodavatelský řetězec – říkejme mu Altasia – vypadá podobně silně jako Čína, v některých aspektech je na tom ještě lépe. Její celková populace v produktivním věku, čítající 1,4 miliardy obyvatel, převyšuje dokonce i čínských 980 milionů. V Altasii žije 154 milionů lidí ve věku 25–54 let s terciárním vzděláním, zatímco v Číně je to 145 milionů – a na rozdíl od stárnoucí Číny se zdá, že jejich řady rostou.
V mnoha částech staré Asie jsou mzdy výrazně nižší než v Číně. Hodinová mzda ve zpracovatelském průmyslu v Indii, Malajsii, na Filipínách, v Thajsku a Vietnamu je nižší než 3 dolary, což je asi třetina toho, co dnes berou čínští dělníci. A tento region je již nyní exportní velmocí: jeho členové prodali do Ameriky za 12 měsíců do září 2022 zboží v hodnotě 634 miliard dolarů, čímž vytlačili 614 miliard dolarů z Číny.
Na počátku stálo opět Japonsko
Model pro starobylou asijskou ekonomiku již existuje, a to zejména díky japonským společnostem, které jsou opět obchodními průkopníky a v jihovýchodní Asii budují dodavatelské řetězce již desítky let.
Nedávno Japonsko následovala Jižní Korea. Tchajwanské společnosti Foxconn, Pegatron a Wistron, které mimo jiné montují zařízení pro Apple, investují velké prostředky do indických továren.
Podíl iPhonů vyrobených v Indii se má zvýšit z loňského přibližně jednoho z 20 na možná jeden ze čtyř do roku 2025. Společnost Google přesouvá externí výrobu svých nejnovějších chytrých telefonů Pixel z Číny do Vietnamu.
Konec dominance čínských polovodičů?
Do Altasie se přesouvá i sofistikovanější výroba, zejména geopoliticky napjatých polovodičů. Malajsie již nyní vyváží přibližně deset procent světového objemu čipů, což je více než Amerika. Na země ASEAN připadá více než čtvrtina celosvětového exportu integrovaných obvodů, což výrazně převyšuje čínských osmnáct procent. A tento rozdíl se zvětšuje.
Porazit čínského draka není tak snadné
Velkou výhodou Číny byl v minulosti její obrovský domácí trh spojený se slušnou infrastrukturou, kde bylo možné vytvářet hodnoty, aniž by dodavatelé, pracovníci a kapitál museli překračovat hranice státu.
Proto, aby Altasia mohla skutečně konkurovat Číně, musí být její dodavatelský řetězec mnohem integrovanější a efektivnější. V současné době je infrastruktura, která jej spojuje, přinejlepším nekvalitní.
Pečlivé předpisy a národní ambice mohou alternativní dodavatelský řetězec snadno zhatit. Chudší země staré Asie také nemusí mít nutně zájem na logické dělbě práce, která by jim zajistila větší roli v jednodušších částech dodavatelského řetězce elektroniky.
A obejít se bez všech dílů vyrobených v Číně je téměř nemožné. Americký startup Thamlev, který vyrábí elektrokola, přesunul v roce 2022 výrobu z Číny do Malajsie, aby se vyhnul 25procentnímu americkému clu, ale přesto musel dovážet čínské komponenty. V důsledku toho trvalo jeho elektrokolům o měsíc déle, než se dostala k americkým jezdcům.
Altasia rozhodně nenahradí Čínu v dohledné době, natož přes noc. Postupem času se však Čína pravděpodobně stane pro zahraniční výrobce méně atraktivní.
Autor: Alena Burešová
