Příjmy palestinské teroristické organizace vynáší z různých zdrojů údajně až miliardu dolarů ročně. Pro Izrael a jeho spojence mohou být při snaze zničit Hamás i tak těžko dosažitelné. Informuje o tom web The Economist.
Hamás má tři kořeny své moci: fyzickou sílu v Gaze, šíření své ideologie a finanční příjmy. Od útoků 7. října Izrael ve snaze zničit první z nich zabil v Gaze už více než 12 000 Palestinců. Deklarovaný cíl zbavit se Hamásu nadobro ale vyžaduje, aby byla především zneutralizována jeho finanční základna.
Daně, Írán a obcházení sankcí
Z příjmů Hamásu se platí vše – od mezd učitelů až po rakety. Přibližně 360 milionů dolarů ročně pochází z daní vybíraných ze zboží dováženého do Gazy ze Západního břehu Jordánu nebo Egypta. To je zdroj peněz, který Izrael může relativně snadno přiškrtit. Po stažení z pásma v roce 2005 přísně omezil pohyb zboží a osob přes hranice. Nyní už brání importu i většiny věcí základní potřeby.
Mnohem objemnější finanční injekce přichází ze zahraničí. Izraelští představitelé odhadují, že jde o částku přibližně 750 milionů dolarů ročně, která je pro Hamás hlavním zdrojem financování zbraní a pohonných hmot. Zástupci Spojených států odhadují, že například jen Írán poskytuje palestinským islamistickým skupinám 100 milionů dolarů, především ve formě vojenské pomoci.
Úkolem finančníků Hamásu je pak přesunout tyto peníze tak, aby na ně nedosáhly americké sankce. Jen za poslední měsíc zavedli Spojené státy tři kola restrikcí vůči lidem a společnostem za financování Hamásu. Vyhnout se americkým sankcím tak vyžaduje určitou vynalézavost. Miliony dolarů proudí do Hamásu přes kryptografické trhy. „Byli byste překvapeni, jak velká část aktivit na trhu se vrací zpět Hamásu,“ říká Firuze Segzin, ekonom z Bilkentské univerzity.
Zahraniční investice
Lví podíl peněz Hamásu – podle izraelských zástupců nejméně 500 milionů dolarů ročně – pochází z investic. Některé spravují firmy registrované v zemích Blízkého východu. Ty jsou řízeny profesionály z investičního úřadu Hamásu. Američtí představitelé tvrdí, že tyto firmy přispívají charitativním organizacím, které následně převádějí finanční prostředky Hamásu. Turečtí zástupci zase mají za to, že zisky jsou někdy vybírány přímo.
Rozplést tyto zdroje příjmů je pro západní regulační orgány složité. Jedna taková firma postavila Afra Mall, první súdánské nákupní středisko, zatímco jiná těží v blízkosti Chartúmu, hlavního města země. Třetí vybudovala mrakodrapy v Šardžá ve Spojených arabských emirátech. Mnohé z těchto společností se chlubí svými obchodními transakcemi, ale popírají spojení s Hamásem.
Turecký bankovní systém
Mohou být veškeré zdroje příjmů Hamásu přerušeny? To záleží na zemích, přes které proudí. Od roku 1989, kdy Izrael zatkl hrstku nejvyšších představitelů této organizace v Gaze a na Západním břehu Jordánu, žijí jeho bankéři v zahraničí. Takže zatímco politici Hamásu dávají přednost Dauhá, hlavnímu městu Kataru, jeho finančníci sídlí v Istanbulu. Prezident Recep Tayyip Erdogan, který chce podporou palestinské věci získat regionální vliv, jim zde nabízí útočiště.
Turecký bankovní systém mezitím pomáhá Hamásu vyhýbat se americkým sankcím prováděním složitých transakcí po celém světě. Nikdo z toho nemá větší prospěch než podnikatelé Hamásu. Tichý souhlas turecké vlády „otevírá dveře a umožňuje hladký průběh obchodů“, říká jeden ze zaměstnanců finanční skupiny.
Zatím se zdá, že Hamás je finančně neprůstřelný. Izrael mu způsobil jen malé škody na příjmech i úsporách a turecké banky nespolupracují. Četné americké sankce jsou méně účinné, pokud jejich cíl může držet hotovost mimo svůj bankovní systém. A Hamás své společnosti dobře skrývá. „Pokaždé, když si myslíte, že máte velkou rybu, změní své jméno,“ zoufá si jeden bývalý úředník ministerstva financí.
Ve skutečnosti tak hrozí, že se finanční situace Hamásu ještě zlepší. Jak Izrael stupňuje své útoky na Gazu, západní vlády mohou častěji zohledňovat humanitární důvody. A země s propalestinským obyvatelstvem budou Hamásu o to více usnadňovat vydělávání peněz.
Autor: Petr Pláteník
