V tomto případě ovšem není řeč o EU, ale o UEFA, která rozhoduje o rozdělení financí pro evropské fotbalové soutěže. Z největšího podílu se logicky těší Liga mistrů, kterou letos po třech letech znovu okusil i český šampión. Vzhledem k tomu, že jen účast v základní skupině přinese Viktorii Plzeň na české poměry astronomických 450 milionů korun, má klub, který loňskou sezónu bojoval o ekonomické přežití, minimálně na dva roky vystaráno.
Na druhou stranu, to, co stačí Plzni, je málo například pro Manchester United. Ačkoli se jeden z nejslavnějších klubů planety letos do nejprestižnější evropské klubové soutěže neprobojoval, těží ze systému, podle kterého se 30 % financí přerozděluje na základě desetiletého klubového koeficientu. Fanouškům většiny klubů se to sice nelíbí, podle Daily Mailu ovšem mají smůlu.
Ostatně na konci srpna se v Istanbulu sešli bossové Asociace evropských klubů (ECA), jedná se o mezinárodní organizaci sdružující evropské profesionální fotbalové kluby, jejímž cílem je hájit zájmy klubů při jednáních s evropskou fotbalovou federací UEFA. Asociace vznikla v roce 2008 a každá členská země do ní může vyslat své kluby, které získávají právo na členství na základě koeficientů UEFA. Systém nasazení je ve své podstatě shodný s obsazováním pohárových soutěží. Klubová asociace se sídlem ve švýcarském Nyonu má 109 řádných členů a 123 přidružených, Česko reprezentují z pozice řádných členů Slavie Praha a Viktoria Plzeň. Po krachu projektu Evropské superligy přišly o posty ve vedení ECA „rebelové“ Real Madrid, Juventus Turín a Manchester United.
V Istanbulu se řešila situace, která nastane od sezony 2024/25, kdy bude stávající formát dvaatřiceti účastníků rozšířen o další čtyři kluby, přičemž nové kvarteto nebude určovat klubový koeficient, ale kolektivní výsledky zemí v předchozím ročníku. Vzhledem k tomu, že se mistrovská část rozroste v kvalifikaci ze čtyř na pět týmů, je rozhodnutí výhodné i pro českého šampióna. Předseda UEFA Aleksander Čeferin se proto nechal slyšet ve smyslu, že „kvalifikace zůstane založena čistě na sportovních výkonech a snít o účasti mohou všechny kluby“. Větší počet účastníků se logicky rovná navýšení odměn, místo dosavadních 1,7 miliardy liber se bude mezi kluby dělit 2,45 miliardy liber.
Ani tato změna se ovšem „malým“ klubům – ačkoli některé pocházejí z fotbalově nejvyspělejších zemí – nejeví jako odpovídající realitě. Svou argumentaci opírají o data ze sezony 2020/21, kdy již v osmifinále skončila vedle tradičních velkoklubů FC Barcelona a Juventus Turín také Atalanta Bergamo. Zatímco však první dva celky kasírovaly na základě desetiletého koeficientu 33,3, respektive 29,9 milionu liber, Atalanta se musela spokojit s částkou 5,5 milionu.
Přesto se zdá být přesunutí větší části finančních prostředků ke klubům s méně slavnou historií nepříliš reálné. Jménem nejbohatších týmů to řekl na konferenci v Istanbulu Cliff Baty, finanční ředitel Manchesteru United, podle kterého by významné změny ve financování Ligy mistrů představovaly pro velké kluby značné komplikace. Jak dále pan Baty uvedl, jsou to právě fotbalové giganty, díky kterým rostou příjmy z televizních práv, což lze těžko rozporovat. Kluby jako Manchester United, Chelsea, Real Madrid, FC Barcelona či AC Milán mají totiž, na rozdíl například od konkurence z Česka či Slovenska, po světě desítky, ba i stovky milionů fanoušků, a není proto příliš pravděpodobné, že si například zápas Viktoria Plzeň – FC Barcelona pustil fanoušek v Pekingu kvůli seznámení se s hrou českého mistra. Jako stejně logický se jeví argument, že fans po celém světě sledují Ligu mistrů kvůli hvězdám, které kupují nejbohatší kluby.
Jak dále Cliff Baty prohlásil, televizní společnosti platí za předvedenou hru, přičemž nositelem kvality jsou v první řadě bohaté kluby, což ovšem na jaře v případě Manchesteru, který v osmifinále vypadl s „chudým“ Atléticem Madrid, příliš neplatilo. „Je sice hezké dávat peníze těm nacházejícím se dole, ale je potřeba si uvědomit, že hodnoty se tvoří nahoře. A pokud se začne komplikovat financování velkých klubů, může to mít důsledky,“ pravil funkcionář.
Na jeho slova zareagoval v rozhovoru pro Sportsmail finanční specialista fotbalové univerzity v Liverpoolu Kieran Maguire. Anglické kluby mají podle jeho názoru obrovskou výhodu v komerční hodnotě Premier League, navíc přes počáteční krach se jako stálý strašák jeví projekt Superligy. V březnu totiž přišel s její novou podobou Andrea Agnelli, svou vizi podle Gazzeta dello Sport prezentoval na fotbalovém summitu deníku Financial Times. Nakonec k tomu sice nedošlo a prezident španělské LaLigy Javier Tebas reagoval, že Juventus, Barcelona a Real Madrid lžou více než Putin. Člověk ale nikdy neví.
Jak to nakonec všechno dopadne, sdělil listu The Times dobře informovaný zdroj ECA. „Možná to dopadne tak, že z výsledku budou všichni tak trochu nešťastní, což se může nakonec ukázat jako nejlepší možné řešení.“ V praxi to lze hodnotit tak, že vlk zůstane sytý a koza nebude mít takový hlad.
Autor: Petr Bošnakov
