Savčí druh existuje průměrně zhruba milion let. Většina z nich je přechodná – hynou, rozvětvují se na nové druhy a mění se v důsledku náhodných mutací a změn prostředí. Moderní člověk, Homo sapiens, je na světě zatím zhruba 200 000 let. Co tedy můžeme očekávat, až nám odbije pomyslných milion let? Informoval o tom server The Conversation.
Prvním dílem, kde se objevila myšlenka, že se lidé mohou vyvinout v něco „cizího“ byla esej Muž roku Milion od H. G. Wellse z roku 1887. Wells zde lidskou rasu budoucnosti představil v poněkud klišé podání – drobní tvorové s velkými mozky. I když Wellsovy evoluční modely v dlouhodobém časovém horizontu příliš neobstály, esej byla postavena na třech základních možnostech našeho vývoje. A ty jsou platné i dnes – můžeme vyhynout, rozvětvit se na nové druhy nebo se změnit v něco úplně jiného.
Ať to zní sebevíce sci-fi a představa toho, že nevypadáme jako dnes, je děsivá, jde o evoluční fakt. V úvahu totiž musíme vzít, že existují biotechnologie, které výrazně zvyšují pravděpodobnost každého zmíněného scénáře. Jsme neustále vylepšováni – jsme chytřejší, silnější, zdravější, užíváme kvalitnější a účinnější léky, používáme vylepšené mikročipy, orientujeme se v genetice a jsme pány technologií, které nám každý den usnadňují práci. Dokážeme emulovat (mapovat, skenovat a ukládat do počítače) lidský mozek a námi vytvořená umělá inteligence může produkovat technologické formy nových druhů, které jsme v biologii dosud nespatřili.
Bude existovat více „lidí“, ale ne jedinců
Nejpravděpodobnějším scénářem je tzv. rozsáhlá speciace neboli rozdělení druhu na několik dalších druhů. Jde totiž ruku v ruce s tím, co nás naučila historie, ale i s technologickým pokrokem, který zažíváme. Mezi námi je mnoho lidí, kteří chtějí zlepšit člověka jako takového – zpomalit stárnutí, vylepšit jeho inteligenci a mnoho dalšího. A přesně to může vést ke vzniku ne příliš odlišných, ale i tak nových druhů.
Existují však i jedinci, které nechává jakákoliv změna chladnými. Je tak možné, že se technologiím, které by měly člověka „vylepšit“, úmyslně vyhnou. A to už máme dva odlišné druhy. Z dlouhodobého hlediska bychom navíc měli očekávat, že se z nejdokonalejších lidí generace za generací (nebo upgrade za upgradem) stane jeden nebo více zásadně odlišných „postlidských“ druhů.
Přesto je velmi nepravděpodobné, že lidstvo zůstane jediným inteligentním druhem na planetě. Umělá inteligence jde v současnosti rychle kupředu, a přestože v tomto ohledu existují obavy, značná část odborníků si myslí, že se AI stane inteligencí nezávislou na lidech.
Předpověď budoucnosti, která by nás mohla potkat za milion let
Podle švédského vědce a filozofa Anderse Sandberga je jednou z možných budoucností, že lidé takoví, jaké známe, zůstanou v tradičních společnostech, které jim umožní jejich přirozený životní styl. Jen jich bude méně než nyní a pravděpodobně budou chráněny neviditelnou automatizací. Tu a tam se objeví místa s nesmírně odlišnými ekosystémy, ve kterých budou žít „postlidé“ víceméně vypadající jako my, jejichž nedílnou součástí života bude umělá inteligence. Velká část planety se totiž promění v divočinu, protože bude z důvodu vyspělých technologií mnohem menší potřeba zemědělství a měst.
Vyhynutí lidské rasy příliš pravděpodobné není. Ale kdyby jen přece, nejpravděpodobnějším důvodem by byl nejspíš nedostatek respektu, tolerance a nedodržování závazných smluv. A když už nic, právě toto by mohl být ne příliš zjevný důvod k tomu, abychom se ke své rase začali chovat lépe.
Autor: Lenka Hrušková
