Navzdory západním sankcím se zdá, že Rusko na energetickém trhu zvítězilo. Někteří však tvrdí, že Moskvě brzy dojdou peníze. Informuje o tom německý zpravodajský web Deutsche Welle (DW).
Ruské ekonomice byl předpovídán kolaps poté, co západní země uvalily na Moskvu bezprecedentní sankce kvůli válce na Ukrajině. Minulý týden však ruský statistický úřad Rosstat uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) v prvních šesti měsících roku klesl jen o 0,4 %.
Podle oficiálních údajů se zvýšily kapitálové investice, rubl se zotavil a inflace, která po zahájení války prudce vzrostla, začala ustupovat. Tento týden jeden z nejvyšších ruských vládních úředníků předpověděl, že HDP za celý rok bude nižší jen o 3 %, a nesníží se o třetinu. Co se tedy děje?
Podle očekávání příjmy z ropy a plynu, zejména z Evropské unie, nadále posilují finance země, přestože například Německo a Itálie snižují svou závislost na ruských energiích. Státní energetický gigant Gazprom nedávno oznámil rekordní zisk za první pololetí ve výši 2,5 bilionu rublů (přes 1 bilion korun), což vyvolalo 30% nárůst ceny jeho akcií.
„I když se ruské ekonomice daří hůře než před půl rokem, nestačí to k tomu, aby Putin přestal financovat válku,“ řekl DW Maxim Mironov, profesor financí na IE Business School v Madridu.
Není pochyb o tom, že západní sankce začaly působit. Studie Yaleovy univerzity minulý měsíc zjistila, že dovoz do Ruska se zhroutil a výrobci mají problémy se získáváním komponentů, včetně polovodičů a dalších high-tech součástek. Podle zprávy se nenávratně zhoršila pozice Ruska jako vývozce surovin, protože Moskva byla nucena prodávat více své ropy a plynu do Asie s velkou slevou.
Hospodářský kolaps do dvou let
Jeden ze spoluautorů zprávy, profesor managementu Jeffrey Sonnenfeld, nedávno pro britský rozhlas Times Radio uvedl, že ruská ekonomika může „s obrovskými obtížemi přežít pouze asi dva roky“, pokud Západ bude i nadále neústupně uplatňovat sankce. Jiní odborníci na obchod se domnívají, že úplný hospodářský kolaps bude trvat mnohem déle.
„V dlouhodobém horizontu nebude Rusko pro Čínu ničím víc než čerpací stanicí…, ale argumentu, že se ekonomika zhroutí za dva roky, nevěřím,“ řekl DW Rolf J. Langhammer, německý obchodní expert a bývalý viceprezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW-Kiel). Uvedl, že Rusko strávilo několik let budováním svého válečného fondu, a poznamenal, že mezinárodní finanční experti se domnívají, že země je na případné ekonomické odloučení od Západu dobře připravena.
„Mezinárodní měnový fond (MMF) loni napsal, že Rusko hromadilo hotovost od konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014 a anexe Krymu a bylo připraveno na opotřebovací válku,“ upozornil Langhammer a dodal, že jen Německo v první polovině roku 2022 zaplatilo Rusku za dovoz energií 20 miliard eur (přes 490 miliard korun), což je o 50 % více než ve stejném období loňského roku. Navzdory lepšímu než očekávanému ekonomickému obrazu však Kreml krátce poté, co ruské tanky vjely na Ukrajinu, přestal zveřejňovat řadu ekonomických údajů.
Putin spaluje rezervy
Výzkumníci z Yaleovy univerzity si všimli, jak Rusko čerpá 600 miliard dolarů (skoro 15 bilionů korun) devizových rezerv, které Putinovi v prvních měsících války sloužily jako polštář. Uvedli, že 80 miliard dolarů (necelé dva biliony korun) již bylo využito, zatímco další polovinu rezerv Západ zmrazil.
Alexander Mihailov, docent ekonomie na britské University of Reading, se domnívá, že Putinovi dojdou peníze na válku až ve chvíli, kdy Západ dokáže plně snížit svou závislost na ruských energiích, což podle něj bude pravděpodobně trvat další 2–3 roky.
Pokud se Putinovy možnosti omezí, může Rusko fakticky začít tisknout peníze, aby pokrylo prudce rostoucí vojenské náklady, což by podle Mihailova bylo „šílenství“, protože by to „vedlo k obrovskému znehodnocení rublu, hyperinflaci a sociálním nepokojům“.
Mironov mezitím poznamenal, že Rusové zažili těžké útrapy za komunismu a v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu. Varoval před přeceňováním toho, kdy veřejnost proti Putinovi povstane.
„Na Západě máte desetiprocentní inflaci a lidé jsou opravdu vyděšení a požadují, aby politici něco udělali. Ruská společnost takto nefunguje, takže Putin má větší prostor pro to, aby životní úroveň klesla o 20–30 % bez rizika většího odporu,“ dodal Mironov.
Autor: Jiří Böhm
