Data jsou kombinována s výrobním plánem nebo díky AI s modely vývoje šíření nemoci. Cílem je přijímat včasná opatření nejen k ochraně zdraví, ale v případě podniků i udržení jejich chodu, říká Roman Urban ze společnosti Déhora.
Koronavirová pandemie nyní řádí po celém světě. Jak jejímu šíření může zabránit umělá inteligence?
Informační a komunikační technologie (ICT) obecně mají v současné době velký význam. A to jak z pohledu prevence – lze omezit styk lidí za účelem zastavení, nebo alespoň zpomalení šíření –, tak i z pohledu ekonomiky, tj. v možnosti udržet obchod a pracovní proces v chodu.
V případě AI4HR (umělá inteligence pro lidské zdroje) se jedná o rychlý sběr mnoha informací z různých zdrojů a jejich automatické zpracování tak, aby výsledkem byly rychlé, aktuální a dostatečné informace pro management, který musí přijímat opatření.
Automatizace a strojové učení tu může zastupovat i roli člověka například v základním vyhodnocování zdravotního stavu zaměstnance a zabránění jeho vstupu do práce nebo jeho odeslání do domácího léčení. Anebo při modelování situace a predikování míry rizika!
Jak přesně to funguje ve výrobním provozu?
Systém sbírá celou řadu dat např. z ERP systému, HR systému, WHO dat, IoT zařízení, teplotních kamer, lokálních dat z portů, docházky, průchodů a setkávání v prostorech zaměstnavatele. Tato data jsou kombinována třeba s výrobním plánem nebo díky AI s modely vývoje šíření nemoci. Cílem je přijímat včasná opatření nejen k ochraně zdraví, ale v případě podniků i udržení jejich chodu. Čím více dat systém vyhodnotí, tím přesnější predikci nabízí.
Konkrétním příkladem může být tchajwanské letiště, kde v rámci pilotního projektu nosili pracovníci věže letového provozu náramky s čipy, které sbíraly fyziologická data 24/7. Průběžným vyhodnocováním získaných dat je pak například možné poměrně přesně určit únavu pracovníků. Podle toho se následně určuje jejich nasazení s cílem minimalizace chybovosti, která v letovém režimu musí být nulová. Pochybení v tomto oboru totiž může znamenat ztrátu na životech.
Co je potřeba od zaměstnanců a co od majitele provozu, aby tato technologie fungovala? Nové mobily, tablety?
Každá implementace začíná analýzou dostupných dat a případně definováním nových zdrojových dat. Jinými slovy tu nemusí být žádný požadavek na hardware. V případě, že chcete zajistit přístup zaměstnancům do online aplikace, můžete buď spoléhat na jejich vlastní vybavení (chytrý telefon nebo vlastní počítač), anebo vytvořit informační místa s počítačem a internetem přímo v místě výkonu práce.
Pokud byste chtěl využít tzv. internet věcí, třeba aktigrafii pro sbírání informací o tlaku, tepu, spánku, teplotě pro vyhodnocování komplexního zdravotního stavu, potom budete muset zaměstnancům pořídit speciální náramky. Ty jsou podobné těm, co už dnes celá řada lidí používá, myslím tím chytré hodinky.
Jak dlouho trval vývoj této vaší technologie a kde probíhal?
Technologii jsme začali s partnery z oblasti IT vyvíjet v loňském roce v Polsku, a když v březnu 2020 WHO označila covid-19 za světovou pandemii, rozhodli jsme se uvést produkt na trh. Jeho hlavním zaměřením však není pouze covid-19, ale kontinuita podnikání, tedy úspora nákladů a rychlé řízení lidského kapitálu. Velkou předností je i možnost řídit zdravotní rizika, která jsou v současné situaci v popředí.
Podíleli se na něm i Češi?
Ano, český tým pomáhal s definováním technologie, účelem využití a požadavky, které má český trh.
Využívá váš software už nějaká konkrétní firma ve světě?
V současnosti máme zájem z mnoha společností, včetně firem z USA, v Polsku aktuálně probíhá pilotní projekt v těžební společnosti.
Jaký je vlastně u firem o tento váš produkt zájem?
Z průzkumů z května víme, že zaměstnanci, nyní více než kdy jindy, očekávají, že jejich zaměstnavatelé budou brát bezpečnostní předpisy vážně. AI a všeobecně ICT s tím může skutečně pomoci.
Z pohledu zaměstnavatele se domníváme, že pokud bude zajištění bezpečnosti pouhou pózou, tedy nevýznamným faktorem, tak potřeba nákladových úspor bude v tuto chvíli životně důležitá.
Jste v jednání i se zdravotnickými zařízeními, domovy důchodců apod., kde je riziko přenosu nemoci výrazně vyšší?
V tuto chvíli ne, ale máme to v plánu. Samozřejmě jsme zdravotnickému sektoru v případě rychlého požadavku plně k dispozici. Světové zdravotnické provozy pohlcené pandemií zaznamenaly výrazné zlepšení v interních vztazích například i díky tzv. samoplánování směn. V České republice k implementaci podobného řešení zatím nedošlo.
Chystáte i další podobnou službu či produkty využívající moderní technologie pro boj s covidem?
Právě navrhujeme kompletní balíček, který bude zahrnovat i některá sofistikovaná hardwarová řešení zohledňující zdravotní aspekty pracovníků. Nicméně problematika organizace a řízení lidského kapitálu se zdravotními aspekty je významné téma i mimo období pandemie. Software s čistě covidovým zaměřením se tak nechystá.