Generativní AI, efektivní využití dat a jejich transparentnost, digitální identita a zrychlující se vztah mezi vědou a technologiemi. To jsou čtyři technologické trendy, které zásadním způsobem ovlivní podnikání v příštích letech.
Generativní AI a foundation modely
V uplynulých šesti letech letech prošla umělá inteligence velice rychlým vývojem. Zvětšila se také velikost modelů i trénovacích sad a vznikly tzv. “foundation modely”. Ty jsou designované na zpracování velkého množství veřejně dostupných dat. Firmy je mohou přizpůsobit specifickým úlohám nebo je využít k experimentování a mnohem snazšímu a levnějšímu vytváření nových aplikací.
Kromě benefitů je zde ale i řada otázek. Jde například o důvěryhodnost obsahu, jelikož AI může – stejně jako člověk – generovat mnohdy nesprávný či zavádějící obsah, bude-li se učit z nepřesných dat. Pokud se některý model používá jako základ pro další navazující aplikace, pak se jakékoliv problémy v původních modelech mohou rozšířit do všech ostatních.
Dále jsou zde etické otázky, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, vlastnických práv a bezpečnosti. V neposlední řadě musí firmy přemýšlet nad tím, jak zajistit dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by uměli velké modely přizpůsobit podnikovým potřebám a integrovat je do podnikových aplikací.
Mezi hlavní přínosy, které vedoucí pracovníci firem očekávají od využívání tzv. foundation modelů, patří podle průzkumu firmy Accenture zrychlení inovací (63 %) a zlepšení zákaznické zkušenosti (59 %). Téměř všichni oslovení ředitelé se domnívají, že foundation modely budou hrát důležitou roli ve strategiích jejich organizací během následujících tří až pěti let.
Digitální identita
To, jak dobře se firmám podaří zajistit odolnost, bezpečnost, soukromí a důvěru, je do určité míry závislé na kvalitě digitální identity. Ta nyní prochází značnými proměnami, její důležitost roste a firmy v této oblasti přicházejí s novými inovativními řešeními. Server Researchandmarkets.com předpokládá, že trh s řešeními v oblasti digitální identity poroste z 27,9 miliardy dolarů v roce 2022 na 70,7 miliardy v roce 2027.
I zde bude nutné překonat některé překážky. Svět se totiž dlouho spoléhal na autentizaci uživatele skrze e-mail či sociální sítě, avšak v éře přibývajících falešných účtů a podvodů to již není možné. Tzv. “invalid traffic”, tedy předstíraná aktivita na webu ze strany robotů a falešných účtů, představuje 40 procent veškeré webové aktivity, což je nejen pro marketingové týmy velký problém.
Absence silné základní digitální identity je pro podnikání velká nevýhoda. Je zřejmé, že pouze bezpečná a důvěryhodná digitální identita umožní lidem hladkou autentizaci v digitálním i fyzickém prostředí, zmírní jejich obavy týkající se bezpečnosti, sníží frustraci z nutnosti pamatovat si příliš mnoho hesel a poskytne jim kontrolu nad tím, jaká data sdílejí a s kým. A profitovat budou i firmy, neboť díky bezpečné digitální identitě sníží byrokracii a redukují rizika. Z průzkumu firmy Accenture vyplynulo, že v souvislosti s digitální identitou se vedoucí pracovníci firem nejčastěji přiklání k centralizovaným řešením (79 % dotazovaných) a řešením založeným na partnerství (54 % dotazovaných).
Moje data, tvoje data, naše data
Firmy dnes mají obrovské množství dat, avšak pokulhávají v jejich efektivním využití. Dokud se jim to nepodaří, nemohou plně využít ani potenciálu, který technologie nabízí. V praxi činí největší potíže izolovanost a nekompatibilita jednotlivých datových zdrojů. Firmy musí zlepšit svou datovou infrastrukturu a být více transparentní. V současném světě se totiž transparentnost může stát jejich konkurenční výhodou.
Ačkoliv dříve v historii byla data vzácná a firmy si je bedlivě střežily, v nové realitě už to neplatí a data jsou systematicky kvantifikována a zpřístupňována. A i když to organizace někdy staví do obtížných situací, dnešní svět neakceptuje neprůhlednost – zákazníci, partneři, investoři i regulační orgány chtějí mít mnohem větší přehled o byznysu firem a celých odvětví než kdykoliv dřív v minulosti. Příklady firem jako Cirium či Xeneta, které dokázaly zvýšit jak transparentnost v odvětví letecké a námořní přepravy, tak i způsob, jakým tato odvětví fungují, pak ukazují, že z transparentnosti mohou těžit všechny zainteresované strany. V průzkumu firmy Accenture tento fakt potvrdilo 90 procent dotazovaných organizací.
Posouvání hranice našich možností
Když se spojí technologie a věda, výsledkem jsou převratné inovace, které mají potenciál vyřešit některé z hlavních světových problémů. Vidět jsme to mohli během trvání pandemie covid-19, kdy byla potřeba rychlých inovací taková, jakou svět nezažil celá desetiletí. Výsledkem společného úsilí pak bylo vytvoření vakcíny v neskutečně krátkém čase. Šlo o jasný důkaz stále se zrychlující vzájemné interakce mezi vědou a novými technologiemi a také toho, jak každá oblast urychluje pokrok té druhé. Příkladů je však mnohem více. Pokroky v oblasti informatiky a výpočetních technologií umožňují růst oborům, jako je syntetická biologie – oblast, která má potenciál změnit materiály a výrobu tak, jak je dnes známe. Vývoj raketových a satelitních technologiích zase činí výzkum ve vesmíru dostupnějším a můžeme tak rozšířit naše dosavadní znalosti o fyzikálních vlastnostech tekutin či materiálů, klimatických změnách či životě na planetě Zemi.
Firmy by si proto měly uvědomit několik věcí. První z nich je skutečnost, že pro další vývoj technologií nové generace a vědních oborů obecně je klíčová vzájemná spolupráce. Dále je potřeba uvnitř podniku neustále hledat možnosti, jak aktuální vědecké poznatky využít k experimentům s novými inovacemi a vzít v potaz rizika, která s sebou tento překotný vývoj přináší. V prostředí nejasné právní regulace bude třeba nastavit i srozumitelné předpisy uvnitř firmy a v neposlední řadě také bezpečnostní strategie.
Autor: Alena Burešová
