Jak válka s Ruskem změnila ukrajinskou ekonomiku

Od února 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahájil svou „speciální vojenskou operaci“, prošla ukrajinská ekonomika dramatickými změnami tváří v tvář válce a měnící se geopolitické situaci, píše server Insider.

Za posledních 17 měsíců zabila podle serveru Insider agrese Moskvy tisíce lidí a vyhnala z domovů miliony ukrajinských občanů. Zničila také klíčové exportní uzly, narušila obchodní trasy a otřásla finančními trhy. 

Údaje ukrajinské centrální banky, které cituje The Brookings Institution, ukazují, jak se od začátku války zvýšil obchodní deficit Ukrajiny. Loni v únoru země dovezla zboží v hodnotě 5,9 miliardy dolarů (přes 128 miliard korun) a hodnota exportu činila 4,9 miliardy dolarů (více než 106 miliard korun).

Od května 2023 se tento rozdíl zdvojnásobil. 

V červenci Rusko bombardovalo přístav Oděsa a oznámilo, že odstoupí od dohody umožňující nákladním lodím přepravujícím ukrajinské obilí bezpečnou plavbu v Černém moři, což prudce zvýšilo ceny pšenice.

Vzhledem k tomu, o kolik se vývoz snížil již před válkou, by červencové události mohly obchodní deficit ještě zhoršit, uvedl pro Insider vedoucí pracovník Brookings David Wessel.

Vládní výdaje v době války mezitím značně převýšily příjmy státní kasy, což omezilo schopnost Ukrajiny financovat své hospodářství. 

„Vládní výdaje hodně převyšují příjmy, což činí Ukrajinu závislou na podpoře z jiných zemí – mimořádné množství peněz a vojenského vybavení a, zejména v Evropě, přijímání tisíců ukrajinských uprchlíků,“ řekl Wessel.

Podle The Brookings Institution poklesly na Ukrajině daňové a nedaňové příjmy a také příjmy z kapitálových transakcí.

Na čele žebříčku zemí, které poskytly Ukrajině během války pomoc, stojí Spojené státy, které už poslaly Kyjevu 42,8 miliard eur (přes jeden bilion korun) ve formě vojenské pomoci a 24,46 miliard eur (necelých 590 miliard korun) ve formě půjček nebo grantů. Na dalších místech v objemu poskytnuté pomoci je Evropa a Spojené království, uvádí zpráva The Brookings Institution.

„Po celou dobu ukrajinská centrální banka táhla ekonomiku a tiskem dalších peněz zvyšovala inflaci,“ vysvětlil Wessel. 

Ačkoli je inflace stále vysoká a v červnu dosahovala hodnoty 12,8 %, klesla rychleji, než se očekávalo, z loňského vrcholu přes 26 %, což dává úředníkům důvod k uvolnění politiky. Růst cen v červnu zpomalil již šestý měsíc v řadě a místní firmy předpovídají lepší podnikatelské podmínky v příštím roce.

Po více než roce mimořádných opatření, jako je devalvace místní měny a zvýšení úrokových sazeb na 25 %, přišla koncem minulého týdne první změna – snížení úrokových sazeb o 2 %. Náměstci guvernéra centrální banky Jurij Heletej a Sergej Nikolajčuk již dříve v červenci uvedli, že vláda také zvažuje, zda umožní zahraničním akcionářům repatriovat dividendy za rok 2023. 

„To, co se stane v příštích šesti měsících s ekonomikou, do značné míry závisí na průběhu války a ukrajinské protiofenzivy, na pokračující ochotě USA a Evropy posílat na Ukrajinu peníze a zbraně a na schopnostech a odhodlání ukrajinské centrální banky podpořit ekonomiku a zároveň udržet inflaci na uzdě,“ dodal Wessel. 

Ruská ekonomika mezitím zažila své vlastní ekonomické otřesy. Sankce Rusko izolovaly od globálního finančního systému, znemožnily mu přístup k lukrativním obchodním trasám a minimalizovaly jeho sílu coby energetické velmoci.

Putin kanibalizoval základní průmysl země, aby mohl financovat vojenské úsilí, a nakonec z Ruska udělal stát vyděděnců, uzavírá Insider.