Napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině sice nemělo převratný dopad na americké akcie, ale zato by se mělo dotknout ropy a dalších důležitých komodit. Kdyby podle serveru CNBC překročil jediný ze sta tisíc ruských vojáků ukrajinské hranice, nastal by okamžitý pokles cen akcií a nárůst cen komodit, což při aktuálních cenách vzbuzuje obavy.
Situace ve východní Evropě je stále těžko předvídatelná, a všechny země proto připravují opatření pro různé scénáře. Tím, o kterém se diskutuje nejčastěji, je takový, kdy se Rusko ocitne za hranicemi Ukrajiny, i když tvrdí, že tento krok v plánu nemá. V tu chvíli by mohlo zbytek světa postavit do nepříjemné pozice, především díky své silné kontrole nad klíčovými komoditami.
Co je v sázce?
Jednání mezi Ruskem a USA stále probíhají, je tedy velmi nepravděpodobné, že během nich Rusko vstoupí do války. Podle vedoucí globální komoditní strategie RBC, Helimy Croft, je však důležité si uvědomit, že i když je invaze pravděpodobná pouze na 50 %, jedná se o opravdu obrovské riziko, vezmeme-li v úvahu, co je v sázce.
„Co vím, je, že pokud tanky překročí ukrajinskou hranici, ropa přesáhne 100 dolarů (více než 2000 korun) za barel,“ komentuje situaci Croft. „Dále tento krok pocítíme na evropském trhu s plynem, na trhu s pšenicí a na dalších trzích.“ Krize by se mohla dotknout i cen hnojiv, kovů a potravin. A k tomu by všechny tyto faktory způsobily inflaci (v již tak inflačním prostředí).
Ruská média navíc uvedla, že země zakáže vývoz hnojiva dusičnanu amonného na další dva měsíce. Jelikož však bude již brzy na severní polokouli sezona výsadby, mnozí toto gesto vnímají jako ruskou snahu „použít jídlo jako zbraň“. „Rostoucí ceny potravin staví státy pod velký tlak. Rusko je obrovským hráčem na trhu s komoditami, které určují kvalitu života,“ řekla Croft.
Ruský zemní plyn
Velkým esem v rukávu Ruska je zemní plyn, který poskytuje Evropě (v současnosti je množství poskytnutých zásob odhadováno na třetinu ruských zásob). Od toho však USA Evropu dlouhodobě odrazují – z bezpečnostních důvodů by se podle nich Evropa neměla spoléhat na ruské energetické zdroje.
Ruský plyn proudí do Evropy plynovodem Nord Stream I, ale také potrubím vedoucím přes Ukrajinu. „Pokud by se Ukrajina zapojila do konvenční války s Ruskem, energetické toky by se zastavily a byly by na místě obavy z poškození infrastruktury,“ dodává Croft.
Zachrání nás zemní plyn z Kataru?
To vše zhoršuje i fakt, že od začátku podzimu Rusko posílá do Evropy méně plynu, než je obvyklé. Kontinent má proto už nyní ve skladech malou zásobu.
„Množství plynu, které přišlo v lednu ruským potrubím, bylo přibližně stejné jako množství z amerických lodí,“ řekl Michael Stoppard, hlavní stratég společnosti IHS Markit. „Dalším velkým dodavatelem zemního plynu je ale Katar, a ten je dokonce schopný dodávku svého plynu téměř dvakrát navýšit. Evropa se proto může s přerušením dodávek plynu přes ukrajinský koridor vyrovnat, ale kdyby přišla o veškerou dodávku plynu z Ruska, Katar už by nebyl schopný ztrátu pokrýt.“
Autor: Lenka Hrušková
