Asijský stát chce podpořit větší využívání obnovitelných zdrojů energie. Aspoň to vyplývá z plánu revize v oblasti průmyslu, který představila japonská vláda. Informaci přinesl web The Japan Times.
Aby svého cíle dosáhl, má kabinet premiéra Fumia Kišidy v úmyslu stimulovat v průběhu nadcházejících 15 let investice z veřejného i soukromého sektoru až v řádu 15 bilionů jenů (2,44 bilionu korun). Do konce května také přislíbil přepracovat základní vodíkovou strategii, formulovanou už v roce 2017.
Japonsko usiluje o dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. V tomto snažení má právě vodík hrát klíčovou roli. Tzv. zelená transformace, označovaná v Japonsku zkratkou GX, představuje iniciativu směřující k přeměně hospodářství založeného na fosilních palivech na ekonomiku zaměřenou na čistší energii.
Premiér Kišida prohlásil, že „je nutné využít dluhopisy GX a investice ze soukromého sektoru“ při provádění dekarbonizace v zemi. Na mysli měl v této souvislosti hlavně nový typ státního dluhopisu, který bude poprvé emitován během letošního fiskálního roku. Konkrétně v jeho druhé polovině plánuje vláda vydat dluhopisy GX v hodnotě přibližně 20 bilionů jenů (3,25 bilionu korun).
Přímé spojení s Austrálií
Japonská vláda v té souvislosti také oznámila, že by chtěla urychlit budování mezinárodních dodavatelských řetězců. Záměrem je ve spolupráci s Austrálií, stejně jako se státy Blízkého východu a dalšími asijskými partnery dovážet do země mnohem více vodíku, než je tomu nyní. Dvoustranný vodíkový dodavatelský řetězec by měl spojovat australský stát Victoria a město Kawasaki.
Japonsko patří mezi lídry při uplatňování dekarbonizačních technologií v průmyslových odvětvích, která jsou silně závislá na fosilních palivech. Právě využití vodíku nebo čpavku v procesu výroby tepelné energie má hrát významnou roli při snižování emisí.
Ve své základní vodíkové strategii japonská vláda slibuje, že podpoří široké využívání vozidel a autobusů na vodíkové palivové články. Rovněž se zavázala, že do roku 2030 přistoupí ke komercializaci výroby energie z vodíku.
Autor: Petr Pláteník
