Vodík může nahradit fosilní paliva dvěma způsoby: buď prostřednictvím přímého spalování, nebo využitím v palivových článcích na výrobu elektrické energie. S vodíkem je však spojen jeden zásadní problém: jak jej skladovat? Lehká a malá molekula H2 je velmi těkavá a ve směsi se vzduchem potenciálně výbušná.
Tým vědců z Tokijského technologického institutu, Cukubské univerzity a Technické univerzity v Koči navrhl inovativní řešení: dvourozměrné desky ze sloučeniny borovodíku (HB), které využívají absorbce vodíku do pevných materiálů, a to díky schopnosti malé molekuly včlenit se do molekulární mřížky.
Borovodík (HB) byl objeven v roce 2017 a rychle se na něj upřela pozornost vědců díky možnostem využití v katalýze i energetice. Až do nynějška však chyběl způsob výroby vhodného materiálu. V článku v časopise Nature Masahiro Mijauči a jeho spolupracovníci popisují způsob výroby nanodesek z borovodíku pomocí iontové výměny na diboridu hořčíku v roztoku acetonitrilu. Kapacita nanodesek z borovodíku pro ukládání plynného vodíku je přibližně 8,5 % hmotnosti materiálu. Desky z borovodíku mají jasné výhody oproti ukládání vodíku ve vysokotlakých nádobách.
Ve studii v časopise Nature se rovněž popisuje uvolňování vodíku pomocí ultrafialového světla za běžné pokojové teploty a tlaku. Tým badatelů nyní zkoumá, zda světelnou citlivost borovodíku lze vyladit tak, aby k uvolňování vodíku bylo možné využít i denní světlo, jak materiál poté znovu nasytit vodíkem a jak dlouho pro toto využití materiál vydrží. Celou studii najdete zde.
Autor: Petr Bílek