Jaromír Hanzal: Problémy kolem stavebního řízení jsou dočasné

Současný stav digitalizace stavebního řízení vzbuzuje u veřejnosti značné rozpaky. Problém ovšem není černobílý, komentuje situaci Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která se digitalizací v EU dlouhodobě zabývá. 

Digitalizace stavebního řízení je klíčová reforma. Má modernizovat a zefektivnit proces stavebního řízení a zajistit rychlejší výstavbu nemovitostí u nás. Nový stavební zákon a související digitalizace slibuje zjednodušení a urychlení tohoto procesu. První týdny implementace ukázaly, že přechod na nový systém je náročný a provázený řadou komplikací. Úřady stále hlásí provozní problémy, které vyžadují zásahy. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je proto pod tlakem, aby upravilo manuály, zlepšilo funkčnost portálu a uživatelskou podporu.

Zrychlení a digitalizace stavebního řízení tvoří jednu z komponent prvního pilíře českého Národního plánu obnovy. Sami jsme se Evropské komisi ke splnění této reformy zavázali. I proto existoval takový tlak na rychlé spuštění systému, nemluvě o řešení dlouhodobého problému s bydlením.

Posílení konkurenceschopnosti

Proces digitalizace stavebního řízení momentálně vyvolává značné emoce. Oprávněné připomínky vznáší laická i odborná veřejnost. Nesmíme ale zapomenout, že po změně byla dlouhodobá celospolečenská poptávka. Dle respektovaného indexu Světové banky Doing Business se Česká republika v parametru délky stavebního řízení dlouhodobě umisťovala na tristních pozicích.

V posledním žebříčku Světové banky z roku 2019 (po pandemii COVID-19 přestal index vycházet) se Česko umístilo na 157. místě, v těsném závěsu za Barbadosem, Pobřežím Slonoviny a Západním břehem Jordánu. Nebylo to tedy tak, že původní proces byl v pořádku nebo dokonale zaběhnutý. Naopak brzdil naši konkurenceschopnost a odrazoval investory. Mimochodem, stejné problémy v Česku identifikovala také OECD.

Věříme, že počáteční problémy se podaří překonat. Máme v Česku řadu dalších oborů, které potřebují digitalizaci. Vezměme si například zdravotnictví, veřejnou správu nebo soudnictví. Stavebním řízením příběh české digitalizace určitě nekončí.

Dopady na developerský sektor

Podle Oty Čermáka, Head of Operations & Analyst ze společnosti Investown, mají zpoždění způsobená novým Portálem stavebníka přímý dopad na developerský sektor. Podle něj prodloužená doba povolování a vyšší náklady (hlavně na financování projektů) mohou vést k omezení výstavby a dočasnému zvýšení cen nemovitostí.

To se může negativně odrazit na dostupnosti bydlení a zpomalit ekonomický růst. Úředníci v současné době vyřizují žádosti podle starého zákona. Kdy přijde řada na žádosti podané přes Portál stavebníka, nevíme. Můžeme jen doufat, že od září se vše rozběhne naplno a dvouměsíční zpoždění se dožene rychlejším povolovacím procesem.

Nezbytná modernizace

Ač digitalizace přináší značné výzvy, jde o nevyhnutelný krok směrem k modernizaci stavebního sektoru a odbourání přebujelé byrokracie. Ministerstvo pokračuje v aktualizaci postupů a zajišťuje lepší školení pro úředníky, aby se minimalizovaly počáteční obtíže. S důkladnou přípravou a přetrvávajícím úsilím může digitalizace nakonec splnit své sliby a přinést potřebné zlepšení jak pro developery, tak pro úřady.

Poctivé vyhodnocení digitalizace stavebních agend bude možné získat třeba za rok až dva roky skutečného provozu. Jsem přesvědčen, že i přes počáteční potíže digitalizace stavebního řízení nakonec přinese očekávané výhody. Jde o krok, který Českou republiku posune blíže k modernímu, efektivnímu státu. Úspěch digitalizace bude měřítkem naší schopnosti adaptovat se na technologické změny a využít je ve prospěch celé společnosti.