Severní Korea letos uskutečnila rekordní počet raketových startů. Podle některých odborníků odmítání uznat jadernou vyspělost Severní Koreje je stále evidentnějším důkazem o opačné skutečnosti, informaci přinesla CNN.
Minulý měsíc vůdce Kim Čong-un prohlásil, že se svých jaderných zbraní nehodlá nikdy vzdát. Podle něj je tento postup nezvratný, zbraně představují důstojnost, tělo a absolutní moc státu a Pchjongjang bude pokračovat v jejich vývoji. Severní Korea letos uskutečnila rekordní počet raketových startů, bylo jich více než 20. Údajně také rozmisťuje taktické jaderné zbraně v polních jednotkách, to ovšem CNN nemůže nezávisle potvrdit. Všechny tyto kroky vedou odborníky k otázce, jestli je Severní Korea skutečně jaderným státem? Ankit Panda, vedoucí pracovník Stanova programu jaderné politiky v Carnegie Endowment for International Peace, k tomu řekl: „Musíme Severní Koreu vnímat takovou, jaká je, a ne jakou bychom si přáli, aby byla.“
Autor sloupku Nuclear Notebook, publikovaného v Bulletinu atomových vědců, odhaduje, že nejspíš Severní Korea vyrobila dostatek štěpného materiálu na výrobu 45 až 55 jaderných zbraní. Raketové testy navíc ukazují, že má řadu metod, jak zbraně na území nepřátel dopravit. Tato skutečnost je ale pro země jako Spojené státy velice nebezpečná. Podle některých odborníků odmítání uznat jadernou vyspělost Severní Koreje je stále evidentnějším důkazem o opaku. Spíše to působí dojmem, že některé země strkají hlavu do písku.
„Myslím, že zásadním krokem, který musí Joe Biden učinit, je dát sobě i americké vládě jasně najevo, že Severní Koreu nepřinutíme k odzbrojení, a to je v podstatě akceptování Severní Koreje jako jaderného státu. Nemusíme ji nutně právně uznat,“ řekl Jeffrey Lewis z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní na Middlebury Institute of International Studies v Monterey. Dodal, že Izrael i Indie jsou příkladem toho, o co by Spojené státy mohly usilovat při jednání se Severní Koreou.
Izrael spustil svůj jaderný program v 60. letech 20. století, a zároveň odmítal být smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zatímco Indie se po desetiletí hlásila k jaderné nejednoznačnosti, než od této politiky upustila po svém prvním jaderném testu v roce 1998. „V obou těchto případech USA věděly, že tyto země mají bombu. Dohoda ale zněla, že pokud o tom nebudou mluvit, pokud z toho nebudou dělat problém, pokud nebudou způsobovat politické problémy, nebudou USA reagovat. Myslím, že to je stejný bod, do kterého se chceme dostat v případě Severní Koreje,“ řekl Lewis.
Současně ale americká viceprezidentka Kamala Harris uvedla, že společným cílem Spojených států a Jižní Koreje je úplná denuklearizace Korejského poloostrova. To je ale dle mnohých odborníků nerealistický cíl.
Autor: Julie Sladká
