Českou republiku začínají v hospodářské síle dohánět a předhánět země, které dlouhá léta následovaly naše tempo. Tento vývoj může změnit důraz na inovativní ekonomiku a podporu startupů, domnívá se předseda České startupové asociace Martin Jiránek. V rozhovoru pro pořad Inside Tech upozorňuje, že český startupový ekosystém nemá dostatečnou politickou podporu, chybí legislativa podporující podnikání a odchází z něj nadějné firmy.
Zatímco Česká republika v posledních pěti letech zaznamenala růst HDP ve výši pouhých 2 %, Rumunsko vyrostlo o 10 % a Polsko dokonce o 14 %. Tyto země nás začínají ekonomicky dotahovat a v některých oblastech i předhánět, což je podle Jiránka jasný signál pro budoucí vládu. „Je potřeba udělat zásadní reformy.“
„Ve chvíli, kdy vidíme trend u států, na které jsme dlouhé roky pohlíželi shora a říkali si, že jsme před nimi ekonomicky úspěšnější – například Rumunsko – je nyní jejich růst HDP i růst spotřeby domácností daleko rychlejší než u nás,“ říká Jiránek.
Ekonomické trendy se totiž nemění ze dne na den, upozorňuje: „Dobře víte, že ekonomické trendy trvají dlouho. Rumuni i Poláci mají našlápnuto a začnou nám v mnoha oblastech unikat. Poláci už to dělají, Rumuni nás teď dotáhli a budou nás předhánět. Já si myslím, že to je zcela jasný budíček a signál pro budoucí vládu.“
Potenciál startupů v české ekonomice
Přestože je Česká republika tradičně průmyslovou zemí, startupový ekosystém má zde podle Jiránka významný potenciál. Na příkladech ze zahraničí ukazuje, že při správném propojení vědy, výzkumu a transferu technologií může startupový ekosystém významně přispět k hospodářskému růstu.
„Z mnoha příkladů zemí jako jsou Švédsko, Izrael, Nizozemí, Irsko a teď nově Španělsko a Portugalsko víme, že když začnou pracovat na startupovém ekosystému v propojení s dobrou vědou, výzkumem a transferem technologií do praxe, tak se ekosystém může rozšířit a dělat v ekonomice jednotky procent HDP,“ vysvětluje Jiránek.
Jako zásadní příklad uvádí Švédsko: „Teď jsem viděl analýzu ze Švédska, která říká, že přímo jejich startupový ekosystém má 2,5 % HDP. Technologický je daleko větší. Když si vezmeme, že 2,5 % HDP je skoro celý cestovní ruch v České republice nebo zhruba necelá třetina celého automotivu, tak už je to velká část hospodářství.“
Podle Jiránka máme dobré školství a velký potenciál. Body ale ztrácíme u transferu technologií. „V porovnání s mnoha státy máme dostatečně kvalitní vysoké školství. Jediné, co neumíme dobře, je transfer nápadu do byznysu.“
Co je vlastně startup a jak vydělává peníze?
Definice startupu není jednoznačná, což přiznává i Jiránek. Podle jeho slov je však startup firmou, která přináší inovaci, je jednoduše škálovatelná a má ambici prosadit se na evropském nebo globálním trhu.
„Můžete mít dobré inovativní firmy v rámci Česka – to je v pořádku. Cílem je, aby česká firma dosáhla do zahraničí,“ dodává expert. Startup podle něj často potřebuje rizikový kapitál, protože na začátku jde o nejisté podnikání: „Když si otevřete v nějakém městě kadeřnictví a uděláte si analýzu, že tam těch kadeřnic není dost, tak tam není moc velké riziko. Ale ve chvíli, kdy jdete do rizika se startupem, často je to inovace a víme, jakou mají startupy úmrtnost, tak ten opravdu globální zásah má jedna firma ze 100-150, když mají dobrý ekosystém.“
Česko v regionálním srovnání jednorožců
V regionu střední a východní Evropy Česko v oblasti startupů není lídrem, ale drží si solidní pozici. Jiránek to označuje slovy „not great, not terrible“ – tedy ani skvělé, ani hrozné. Máme tedy dost firem, které mají nadnárodní ambice? „Když se podíváte na statistiky, tak Švédové mají 36 jednorožců, my máme 3 až 4. Jsou země, které jsou výrazně před námi a není to jenom v jednorožcích.“ Podle jeho slov jsme lepší než Maďaři nebo Slováci, a stále tak máme velký potenciál, který je potřeba rozvíjet. „Měli bychom mít klíčový požadavek na politiky, aby začali vytvářet dobré regulace a systém.“
Pojem jednorožec označuje startupovou firmu, jejíž hodnota přesáhla 1 miliardu dolarů ještě před vstupem na burzu. Takové společnosti obvykle vynikají rychlým růstem, disruptivním byznys modelem a silným investičním zázemím. Mezi české startupy, které se staly takzvanými jednorožci, patří například Rohlik Group, Productboard, Kiwi.com nebo Bonami.
Daňové překážky a legislativní bariéry
Jednou z klíčových překážek rozvoje českého startupového ekosystému je podle Jiránka zdanění opčních programů, které jsou v zahraničí běžně používány pro motivaci zaměstnanců.
„Poláci daní ESOPy kapitálovou daní 19 %, my máme zdaněno daní z příjmu, sociálním i zdravotním. Při exitu dostane zaměstnanec například 10 milionů, 1 % z miliardy. Jednoduchý příklad – u nás bude danit skoro 40 %. Ve chvíli, kdy ty dva startupy – polský a český – dělají podobnou věc a hledají experta z Německa, z Británie nebo z Ameriky, tak je vysoká pravděpodobnost, že si ten člověk vybere ten polský startup,“ vysvětluje Jiránek a apeluje na politiky, kteří budou řešit ESOPy. „Zdaňme to tak, aby české startupy nebyly v konkurenční nevýhodě.“
Tento problém pak přispívá i k odchodu českých startupů do zahraničí: „Nedávno médii prošel velmi zajímavý a bohužel smutný příběh pro Českou republiku, který prezentoval investor Ondřej Tomek se startupem Safetica. Napsal na Twitter a pak o tom měl i několik článků, kde popisuje důvody, proč Safetica odchází do Ameriky. A jeden ze dvou nebo ze tří hlavních důvodů byl ten ESOP.“
,,V Evropě jsme 6. nejhorší stát, kterému odcházejí úspěšné a rozjeté startupy do zahraničí. V porovnání s Finskem nebo Dánskem – tedy podobně velkými státy, kde odchází 3-5 % firem – u nás jich odchází rovnou 50 %.“
Nutnost státní podpory a expertního týmu
Za klíčové pro rozvoj českého startupového ekosystému považuje Jiránek vytvoření expertního týmu na státní úrovni, který by se systematicky věnoval této problematice. Tato problematika spadá pod dozor Ministerstva průmyslu a obchodu. Jak složité je začít jednání? „Na ministerstvu postupně zmizel tým, který by startupový ekosystém řešil,“ dodává expert.
„Pokud chceme začít řešit startupový ekosystém opravdu vážně, tak potřebujeme mít někde expertní tým 20-30 lidí, nějakou organizaci, jako to mají třeba v Irsku nebo v jiných státech. To je něco jako CzechInvest, ale i na CzechInvestu jsou aktuálně jenom dva úvazky, které to mají na starosti,“ upozorňuje Jiránek s tím, že do nové vlády vkládá velké naděje.
Jako pozitivní příklad pro Česko uvádí Jiránek španělský model podpory startupů. Španělsko si podle něj uvědomilo, že je v rozvoji ekosystému pozadu, a proto přijalo komplexní zákon o startupech, který měl širokou politickou podporu. „Španělský zákon si vzal za svůj premiér. Všichni poslanci, ať už v opozici nebo v koalici, pro něj hlasovali, protože si dokázali napříč vysvětlit, že ten startupový ekosystém je důležitý. Tam nebyl jediný hlas proti a premiér za tím stál.“ To by podle něho měl udělat i nový premiér.
Podnikatelská mentalita a podpora podnikavosti
Problémem českého prostředí je podle Jiránka také menší ochota mladých lidí podnikat ve srovnání například se Spojenými státy. To souvisí i s tím, že mnoho mladých nemá s podnikáním žádnou zkušenost.
„V Americe jsou lidé výrazně dravější, je to tím, jak je ten jejich svět nastavený. My to máme méně dravé. Spousta mladých opravdu nepřemýšlí o podnikání. Já si myslím, že je to i o tom, že spousta mladých nepřišla s podnikáním do kontaktu. Pokud mají třeba oba rodiče zaměstnance, tak je samozřejmě těžké si představit svět podnikání,“ vysvětluje Jiránek.
Řešením je podle něj podpora podnikavosti už od škol: „Rozhodně by se vláda – budoucí vláda měla zaměřit na intenzivnější podporu podnikavosti, aby se studentům, ať už na základních nebo primárně na středních školách, ukázalo, jak podnikání funguje. Zapojit je do nějakých podnikatelských projektů, nápadů, ať si to prostě vyzkouší.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak Rumunsko a Polsko ekonomicky dohánějí Českou republiku a proč je to varovný signál?
- Jak konkrétně probíhá jednání České startupové asociace s politiky?
- Proč potřebuje český startupový ekosystém silnou politickou podporu?
- Jak podpořit podnikavost mezi mladými lidmi již od školního věku?
- Proč polovina českých startupů odchází do zahraničí (daňové nevýhody, zejména zdanění ESOPů)?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
